Osobnosti

Štěpán Kopecký - filmový architekt

2015-11-26T23:00:00+01:00

Narodil se v Praze 26. srpna 1901, kde také později na Českém vysokém učení technickém vystudoval architekturu a stavitelství (tehdejší Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ukončil v roce 1927 s titulem inženýr architekt). Po absolutoriu pokračoval ve studiích divadelních a filmových dekorací a kostýmů v zahraničí, kde získal cenné zkušenosti, které potom uplatňoval jako filmový architekt. Nejprve ale začal pracovat ve stavební kanceláři a od roku 1930 jako samostatný architekt – návrhář.

Václav Vích - z holiče kameramanem

2015-11-24T23:00:00+01:00

Narodil se 19. ledna 1898 v Karlových Varech. Nejprve se vyučil holičem, ale už od mládí byl vášnivým fotoamatérem a v průběhu 1. světové války se zdokonalil jako vojenský fotograf. V němém filmu začal pracovat brzy po válce. Nejprve se objevil jako herec v roli cirkusáka v Innemannově komedii Venoušek a Stázička (1922), ale už v roce 1923 stál za kamerou společně s Otto Hellerem při natáčení komedie Karla Antona Únos bankéře Fuxe a po několika dalších filmech začal od roku 1926 pracovat jako samostatný kameraman.

Emil Artur Longen - dramatik, scenárista, režisér, herec, spisovatel, žurnalista a malíř

2015-11-22T23:00:00+01:00

Vlastním jménem E. A. Pittermann se narodil 29. července 1885 v Pardubicích. Po absolvování gymnázia začal v roce 1904 studovat malířství na pražské AVU, odkud byl ale po čtyřech letech vyloučen pro porušení kázně. Ještě za studií se podílel na založení a prvním veřejném vystoupení malířské skupiny Osma (E. Filla, B. Kubišta aj., 1907). Jako malíř zprvu osciloval mezi postimpresionismem a expresionismem, později byl ovlivněn kubismem, na jeho tvorbu zapůsobily i sociální tendence. Tvořil příležitostné kresby, ilustrace a karikatury a dnes je řazen k zakladatelské generaci moderního českého umění.

Bedřich Veverka - představitel menších avšak charakteristických postav

2015-11-19T23:00:00+01:00

Narodil se v Praze 8. října 1894 ve smíšené česko-německé rodině vyššího úředníka Škodových závodů. Absolvoval německé školy a také herectví vystudoval v Berlíně. Na profesionálních scénách začal hrát od roku 1918 v německých divadlech v Podmoklech, Vratislavi, Brunšviku a Berlíně. Až v roce 1922 přešel k českým scénám v Praze, k divadlu Komedie a Švandovu divadlu na Smíchově. V letech 1928-45 patřil k předním členům souboru Městských divadel pražských. Po krátké přestávce vystřídal po válce pražskou Alhambru, divadlo ve Slaném, pražské Divadlo S. K. Neumanna (1949-56) a v posledních letech života hrál v Divadle ABC (1957-60). Na divadle je vrchol jeho tvůrčí éry spojen s rozkvětem konverzační komedie 30. let, kdy patřil k nejoblíbenějším hercům tohoto žánru, vytvořil ale i řadu náročnějších postav. Stereotypu se bránil osobitým šarmem a zcela neobvyklou pohotovostí dialogu.

Jiří Dohnal - milovník i hrdina

2015-11-17T23:00:00+01:00

Narodil se 12. srpna 1905 v Holoubkově u Rokycan. Vyučil se zámečníkem, pracoval v holoubkovských železárnách a v té době již také hrál s ochotníky. Původně se chtěl stát konstruktérem, ale když v období krize ztratil zaměstnání, odešel k divadlu. Po letech průpravy u kočujících divadelních společností Vladykovy, Branaldovy a Kleinovy (1923-26) začal hrát v Městském divadle v Plzni (1926-31), poté jednu sezónu ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1931-32), odkud se znovu vrátil do Plzně (1932-35).

Ella Nollová - hrála domovnice, posluhovačky, klepny, bytné i hospodyně

2015-11-15T23:00:00+01:00

Narodila se 7. července 1889 v Praze jako Eliška Jeníková. Původně se chtěla věnovat operní dráze a po ukončení měšťanky navštěvovala Pivodovu operní školu, nakonec ale zvítězila činohra. Jako herečka začínala v Plzni, kterou posléze zaměnila za pražské scény Švandova divadla, Divadla Vlasty Buriana a angažmá v Novém divadle. V roce 1911 se provdala za herce Karla Nolla. Ten býval ve 20. letech častým partnerem Vlasty Buriana a svým klidem výborně kontrastoval Burianově temperamentní komice. Manželé Nollovi spolu potom načas sdíleli angažmá v jeho souboru, kde se tehdy už dokázali prosadit Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl nebo Jindřich Plachta.

Antonín Novotný - milenec, student i intelektuál

2015-11-13T00:00:00+01:00

Narodil se 15. března 1913 v Táboře. Ještě jako středoškoláka si jej vybrali Vladislav Vančura a Svatopluk Innemann do svého dramatu Před maturitou, ve kterém ztělesnil studenta Jana Šimona. Po velkém úspěchu tohoto snímku hrál ve 30. a na počátku 40. let ve více než dvou desítkách českých filmů. Upoutával přirozeností a civilností svého projevu a jeho příjemná vizáž jej přímo předurčila pro milenecké role studentů, mladých intelektuálů a umělců, objevil se např. v titulech Záhada modrého pokoje, Srdce za písničku, Poslední muž, Manželství na úvěr, Škola základ života, Veselá bída nebo Katakomby.

Hana Vítová - patřila k nejobsazovanějším protagonistkám tehdejších filmů

2015-11-10T23:00:00+01:00

Vlastním jménem Jana Lašková se narodila 24. ledna 1914 v Praze jako dcera operního pěvce Národního divadla Hanuše Laška. V sedmnácti odešla z konzervatoře do Osvobozeného divadla, kde debutovala jako Sirael v revui Golem (poprvé pod pseudonymem Hana Vítová). Odtud vedla její cesta do olomoucké zpěvohry, ale už po jedné sezoně se opět vrátila na dva roky k Voskovci a Werichovi a následně v letech 1935-37 byla v angažmá u Vlasty Buriana. Herecké zkušenosti potom získávala i na dalších pražských scénách, u Járy Kohouta, v operetě Švandova divadla a v Novém divadle u Oldřicha Nového (1941-42), kde v hudebních komediích uplatňovala svůj smysl pro jemný humor. V roce 1943 pak hrála v Uranii a ve Studiu Intimního divadla.

František Kreuzmann - ve filmech vystupuje jako intrikán, darebák a zloduch

2015-11-09T00:00:00+01:00

Narodil se 11. října 1895 v Plzni v herecké rodině. Byl žákem Vendelína Budila a první angažmá nastoupil v roce 1913 u divadelní společnosti Rudolfa Morávka, po roce pak přešel k řediteli Tutterovi. Za 1. světové války pracoval ve Škodovce, po převratu následovala kratší angažmá v Plzni (vedle činohry zde hrál také v operetě i v opeře) a v Brně. V letech 1926-40 byl členem Divadla na Vinohradech, od roku 1940 dalších dvacet let členem činoherního souboru pražského Národního divadla.

Rudolf Deyl st. - milovník dostihových závodů

2015-11-06T00:00:00+01:00

Narodil se 6. dubna 1876 v Praze v rodině majitele kožedělné továrny. Po studiích na nižší reálce v Ječné ulici a na Československé obchodní akademii si zvolil pro svou další životní dráhu divadlo. Jako začínající herec vystřídal v letech 1895-97 několik kočovných společností (O. Červíček, V. Suka a P. Švanda ml.). Poté rok studoval na Ottově dramatické škole ve Vídni, odkud byl angažován do Zemského divadla v Lublani a zároveň hostoval v Královském zemském divadle v Záhřebu (1898-1902). Další tři roky působil pod vedením Vendelína Budila v plzeňském divadle a v roce 1905 jej angažoval Jaroslav Kvapil do činoherního souboru pražského Národního divadla.