Podnikatelský záměr, který položil základy zlínského filmu

Ateliéry Bonton Zlín. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Univerzita Tomáše Bati. Velké kino Zlín. Snad jen málokdo si není vědom existence těchto kulturních a vzdělávacích fenoménů. Co mají společného? Jednoduše film. Více než století staré médium, jehož moc a účinek si uvědomil člověk nesoucí světoznámé jméno – Baťa. Toto jméno sehrálo v moderních dějinách Zlína obrovskou roli a dalo by se říct, že obuv předcházela právě oněm ateliérům, festivalu, škole, kinu a mnohému dalšímu.

V září 1894 vzniká rodinný podnik sourozenců Antonína, Tomáše a Anny Baťů. Ve 20. letech 20. století dochází jednak k expanzi do zahraničí a jednak k expanzi firmy do nejrůznějších odvětví v Československé republice. Částečně i do oblasti filmu, ačkoliv ne zcela v pravém slova smyslu.

Na přelomu let 1927 a 1928 je založeno filmové oddělení. Nefungovalo ovšem okamžitě samostatně, bylo včleněno pod reklamní oddělení. To bylo naprosto logické. Vedoucím oddělení byl Jaroslav Pagáč, který byl pověřen Tomášem Baťou, aby se postaral o reklamní filmy na boty. Oddělení čítalo zpočátku celkem tři zaměstnance – kromě vedoucího to byli Raymund Sysala a Josef Míček. Tato trojice měla na starosti přípravu námětů, zadávání filmů do výroby, následně jejich kopírování a distribuci. Nikoliv však výrobu. Ta byla soustředěna do Prahy, respektive ony filmy a žurnály byly vyráběny na zakázku.

Je zřejmé, že filmové oddělení ve firmě Baťa nebylo založeno z čistě uměleckých důvodů. Společnost rozšiřovala svou reklamní strategii a film jako takový se ukázal být výborným prostředkem. Podnikatelský záměr pokládá základy zlínského filmu.

Od roku 1927 se zejména v programech zlínských kin (a blízkém okolí) začíná víceméně pravidelně objevovat Baťův žurnál. Vycházel zhruba čtvrtletně a do roku 1933 spatřilo světlo světa dvacet tři filmů. Jednotlivé díly byly dle potřeb obohaceny o archivní záběry, pokud to obsahový kontext vyžadoval (a samozřejmě pokud byly takové záběry k dispozici). Zejména se ale jednalo o aktuální události, které se soustřeďovaly na dění v baťových závodech a částečně také na město Zlín. Samozřejmě se jednalo o dokumentární snímky. Je ovšem pravdou, že mohly sloužit do jisté míry jako propagace, jenže informativní charakter Baťova žurnálu vyvrací, že by se primárně jednalo o reklamu.

Ale právě o reklamu Baťovi šlo především. V roce 1930 vzniká první čistě propagační snímek Šetřte svých nohou. Následovaly další reklamy: Zbavte nás starostí, Nepostradatelné maličkosti, Do přírody, Teplo domova, Karneval a tetralogie Jaro, Léto, Podzim, Zima. Všechny tyto snímky byly němé a v současnosti jsou povětšinou považovány za ztracené. Konečně v roce 1934 přichází firma Baťa s první zvukovou reklamou. Tou byl Posel míru napsaný a režírovaný Martinem Fričem. Vladimír Borský s Adinou Mandlovou ztvárnili manželský pár připravující se na ples. Přichází však manželčina nespokojenost s její obuví a voilà, situaci zachraňují nové plesové střevíčky od firmy Baťa.

Začátek 30. let ovšem neznamená pouze přechod z němých reklam na zvukové propagační filmy. Totiž první zvukové reklamy, stejně tak jako všechny předchozí, si nechávala firma Baťa dělat na zakázku. Výrobci byly buďto ateliéry Host v Hostivaři, nebo AB Barrandov. Zakázková výroba byla ovšem finančně náročná a ukázalo se, že pro Baťovu společnost bude mnohem výhodnější, když si bude vyrábět filmy sama. Do filmového oddělení byli přijati tři noví lidé: Ladislav Kolda, Elmar Klos a Alexandr Hackenschimed. Tato trojice začala okamžitě pracovat na reklamních snímcích. Svou práci ve filmovém oddělení započali dokumentárně-propagačním filmem Střevíček, který sledoval výrobu střevíce od samého začátku až do konce. Kolda, Klos a Hackenschimed ve filmovém oddělení excelovali. Byli to právě oni, díky nimž se stala baťovská reklama tak známá. Navíc všichni tři ve svém oboru dosáhli maxima: Kolda jako vedoucí produkce a producent, Klos jako režisér hraných celovečerních filmů, Hackenschmied jako významný představitel avantgardy.

Rok 1936 se stal pro společnost Baťa a vůbec pro zlínský film významným rokem. V obci Kudlov u Zlína byl dostavěn zvukový ateliér a laboratoř na výrobu filmů. Ateliér byl velký 12x18 metrů a k tomuto prostoru patřila ještě měnírna proudu, truhlářská dílna a laboratoř. Kolda s Klosem a Hackenschmiedtem se vracejí ze Spojených států amerických s nakoupeným vybavením a výroba zvukových snímků mohla začít. Prvním reklamním filmem pocházejícím z dílny kudlovských ateliérů byly Podzimní rozmary.

V témže roce byla ujednána i spolupráce mezi firmou Baťa a americkým filmovým studiem MGM. Jednalo se o to, že studio MGM se zavázalo poskytnout některé scény ze svých filmů, jež mohou být použity pro propagaci baťovských výrobků. Na oplátku musela společnost Baťa pojmenovat modely nadcházející kolekce jmény hrdinů amerických filmů. Stalo se tak, že obuv nesla název jako ‚Veselá vdova‘, ‚Královna Kristina‘ nebo ‚Venuše‘. Navíc Baťa i MGM byly s výsledkem velice spokojeni.

Ve Filmovém ateliéru Baťa vzniklo mnoho propagačních filmů. Zlatý věk jako reklama na vzdušnou letní obuv; Jednou v kině na zimní obuv, brusle, lyžařské boty, teplé punčochy a ponožky; Kolem dokola na taneční střevíčky; Vynášíme Morenu na jarní modely obuvi; Práce je jako písnička jako film o zpracování kaučuku a výrobě gumových holínek; Silnice zpívá jako reklama na pneumatiky Baťa; Neděle v trávě na gumová lehátka; A proč…? na dámské punčochy; Čtyři lidé – jedna řeč na podlahovou krytinu Zlinolit a mnohé další. Na snímcích spolupracovali (a tak potažmo propagovali výrobky) tehdy známé osobnosti či lidé, kteří se později prosadili. Filmy režírovali např. Karel Plicka, Elmar Klos nebo Otakar Vávra. Hráli v nich Blanka Waleská, Theodor Pištěk, Vlasta Burian, Karel Höger či Adina Mandlová. Hudbu skládali Bedřich Kerten nebo František Škvor. Osobností, které se zapojili do výroby reklamních filmů Baťa, bylo zkrátka hodně.

{youtube}FZU-fRK9yaE{/youtube}

Netvrdím, že právě kvůli reklamám na baťovské výrobky dodnes stojí Ateliéry Bonton Zlín, že se rok co rok opakuje Zlín Film festival, že byla založena Univerzita Tomáše Bati nebo že stále funguje Velké kino Zlín. Spíše lze tyto počátky považovat za základní kámen dlouholetého vývoje. Kterýkoliv Baťa, jež byl v čele společnosti, věděl, že reklama je nepostradatelná. A filmové médium skýtalo možnosti, prostřednictvím nichž bylo možné dosáhnout kýženého výsledku. Tak toho Baťové využili a posuďte sami, jestli se jim to podařilo, či nikoliv.

DVD Pod značkou Baťa

3 DVD (240 minut) za 449 Kč

Potěšte sebe nebo své blízké jedinečným dárkem, sbírkou reklamních snímků ateliérů firmy Baťa. Nápadité reklamy, ve kterých hrají slavní herci a které jsou doplněny veselou písničkou, vám určitě zvednou náladu!