Jaroslav Křička - hudební skladatel, pedagog a dirigent

Narodil se 27. srpna 1882 v Kelči na Moravě jako nejstarší syn kantora a ředitele kůru Františka Křičky a bratr literátů Pavla a Petra Křičků. Po absolutoriu gymnázia v Havlíčkově Brodě studoval v letech 1902-05 na pražské konzervatoři skladbu u K. Knittla a B. Steckera. Roku 1906 odešel do ruského města Jekatěrinoslav, kde působil jako učitel hudby a dirigent orchestru, který sám založil. Po třech letech se vrátil do Prahy a stal se sbormistrem nejprve vinohradského a poté pražského Hlaholu (1911-20), který tehdy představoval nejvýznamnější pražské sborové těleso. Po vzniku Československa byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři, od roku 1936 profesorem na její mistrovské škole, v letech 1942-45 potom ředitelem konzervatoře.

Vedle svých kolegů Josefa Bohuslava Foerstera, Vítězslava Nováka a Josefa Suka představoval Křička v českém hudebním školství osobnost nejtradičnější a jeho zájem o hudební dění za hranicemi se omezoval na ruskou romantickou hudbu. Ve své tvorbě usiloval o hudební vyjádření humoru a hravosti, výrazně se inspiroval moravským folklórem.

Vynikl zejména jako autor vokálních děl (písňové cykly Severní noci, 1909-10; Písně rozchodu, 1916; Tři bajky, 1912-17; Jaro pacholátko, 1919; Písně halasné, 1950; Naše paní Božena Němcová, 1953; sborové cykly Vzhůru srdce, 1918; Naše zem, 1920-21) a tvorby pro děti (opera Ogaři s populárním Bábinčiným maršovským valčíkem, 1918; zpěvohry Tlustý pradědeček, loupežníci a detektivové aneb Dobře to dopadlo, 1932 nebo České jesličky, 1937; sbory Jiříčkovy písničky, 1922-23 a Daniny písničky, 1928).

Byl autorem oper Hipolyta (1910-16, prem. 1917) a Bílý pán (1927-29, prem. 1929), orchestrálních děl (ouvertura k Maeterlinckově hře Modrý pták, 1911; suity, 2 symfoniety, 1941, 1962), kantát (Tyrolské elegie, 1930; Romance o duši J. J. Ryby, 1944), komorních (3 smyčcové kvartety, 1907, 1939, 1949) a klavírních skladeb a jiné hudby. Je autorem studie Hudba a film (1943).

Jako autor filmové hudby je podepsán pod necelou desítkou celovečerních hraných filmů ze 30. a 40. let, tu poslední komponoval k veselohře režiséra Vladimíra Čecha Štika v rybníce (1951). V 50. letech napsal ještě hudbu k několika krátkometrážním pohádkám (O kohoutkovi a slepičce, Kubula a Kuba Kubikula, Jak krtek ke kalhotkám přišel a Liška a vlk). V 60. letech se s filmem rozloučil už jen jako autor hudby k písním ve filmech Tři chlapi v chalupě (1963) a Všichni dobří rodáci (1968). Zemřel 23. ledna 1969 v Praze.

Filmografie:

1929 Hu: SVATÝ VÁCLAV

1937 Hu: NAŠI FURIANTI

1938 Hu: CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH

1941 Hu: GABRIELA

1942 Hu: BARBORA HLAVSOVÁ

1944 Hu: JARNÍ PÍSEŇ / Hu: SKALNÍ PLEMENO

1947 Hu: NIKOLA ŠUHAJ

1949 APh: HUDEBNÍ PŘEHLED PRAŽSKÉ JARO 1949

1951A Hu, Hu: ŠTIKA V RYBNÍCE

1953 Hu: O KOHOUTKOVI A SLEPIČCE 

1955 Hu: KUBULA A KUBA KUBIKULA 

1957 Hu: JAK KRTEK KE KALHOTKÁM PŘIŠEL / Hu: LIŠKA A VLK 

1963A Hu: TŘI CHLAPI V CHALUPĚ

1968A Hu: VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

Hu – hudba
AHu – autor hudby k písním
APh – autor použité hudby