Za dveřmi domácností roku 1931

Kategorie: Po stopách módy
Vytvořeno pondělí 16. červen 2014 1:00 Napsal Mgr. Vlaďka Dobiášová

Také vás někdy napadlo podívat se nečekaně za zavřené dveře?  Mě od dětských let držela touha zůstat po klasické prohlídce v pantoflích na zámku a pěkně si prohlédnout všechny ty zavřené místnosti, kam návštěvník nesmí ani nakouknout klíčovou dírkou, natož tam třeba strčit nos. A protože už jsem hodně zavřených zámeckých dveří mohla otevřít, zůstala mi touha vidět nějaké domácnosti doby minulé. A to s celým každodenním životem a rituály. Prostě ode všeho trochu, na módu myslíc na prvním místě. Zkusíme to s rokem 1931, co říkáte?

Krizový rok

Jaký to vlastně byl rok? V polovině roku 1931 plně propukla trvající hospodářská krize i v Československu. Dotkla se nejvíce odvětví závislých na vývozu. Jako byly textil, sklářství, výroba porcelánu a hraček. V Praze se konal celostátní sjezd nezaměstnaných, vyšla vyhláška, že auta musí být povinně vybavena zpětnými zrcátky, premiéru měl Werichův a Voskovcův film Pudr a benzin a J. V. Pleva vydal knihu Malý Bobeš. Ta provázela mnoho dalších generací jako povinná školní četba. Krize se dotkla všech rodin bez rozdílu. Hospodyně začaly víc šetřit, každá vydaná finanční částka se přehodnocovala. Doba byla opravdu těžká a nejfrekventovanějšími slovy byla ekonomika, úspora, racionalizace. A začínalo se disciplinou v rodině.

Pořádek v domácnosti

Na téma discipliny a pořádku v domácnosti uveřejnila v časopise Hvězda svůj příspěvek redaktorka B. Kostelecká:

„Rodina, která nemá pomocnici ani posluhovačku, musí dbát na pořádek už z ohledu na matku. Co ta by se, chudák napracovala, kdyby měla po každém nepořádném členu rodiny uklízet! Ale je, bohužel, dost takových domácností, kde se matka nadře víc než služka. Když je rodina četnější a každá košile hozena na neustlanou postel, každá bota v jiném koutě, kalhoty ledabyle hozené přes židli… to se převlékal syn. To by se matka musela zbláznit, celý den uklízet a nezbyl by ji ani čas na vaření, praní a žehlení. A co úklid bytu, zašívání či mytí nádobí. Co se dítě v mládí navykne, to s ním půjde po celý život. Maminky, vychovávejte v této těžké době své děti k pořádkumilovnosti!“ Zajímavé je, že byl z této výzvy vyčleněn tatínek, nejen jako nepořádný člen rodiny, ale i jako výchovný element.

Úklid se prováděl poněkud jinak, než dnes. Hrozné bylo pravidelné vánoční a velikonoční gruntování. Stejně, jako oslavy významných událostí v domácnosti. To si jenom paní domu stoupla a položila si stručnou otázku: Tak čím začneme? Vystěhuje se nábytek, svine koberec, polštářovaný nábytek vyklepe a dá do jiné místnosti, kde se právě neuklízí. Umyjí se okna, dveře, podlaha, leští se, otírá, až je byt v úplném pořádku. Ať už uklízela paní domu sama či pomocnice v domácnosti, přesto nám to dnes zní jako vyhlášení malé války. Ale jedna věc byla zajímavá, nová pomocnice v domácnosti - Pradlena, která nemluví, nejí a dělá. Takové byly inzeráty na malou pračku na elektřinu. Alespoň nějaké ulehčení.

Zástěra nebo pracovní plášť

S pořádkem souvisí i pracovní domácí oblečení. Ženy zůstávaly většinou v jednom oblečení. K představě čilé, pečlivé a čistotné hospodyňky vždy patřila vkusná, čistá a nažehlená zástěrka. „Ta je nezbytná v domácnosti, na pracovišti zase pracovní plášť. Zástěra mé tu výhodu, že je menší a chrání oděv nejvíce ohrožených místech při domácích pracích. A také je ženštější a slušivější. Při jejím střihu a výběru látek můžeme popustit uzdu fantazii. Však bude manželovi příjemnější, když jej přivítáte ve veselé zástěře a ne v opraném svetříku. Časy jsou špatné, nová zástěra se těžko pořizuje, ale lehce se dá přešít z jiných šatníkových kousků.“

Co taková půvabná manželka může ve veselé zástěrce naservírovat? Výběr jídel z kuchařek a ženských časopisů byl nekonečný. Pravda, jedlo se celkově skromněji, krize přitáhla uzdu mlsnému jazyku ještě víc. Přesto si dovolím alespoň dva zajímavé recepty z r. 1931. Dají se zkusit i dnes.

Holštýnský řízek

Usmažíme telecí či kuřecí osolený a řízek v trojobalu. Rychle se přendá na pánvičku, kde jsme rozpálili malý kousek másla, rozbijeme na něj vejce a necháme péci, až bílek ztuhne. Lopatkou přendáme na talíř, obložíme kyselými okurkami a brambůrky.

Pečený tvaroh

Nejlepší je dříve naložený, kmínem a solí posypaný, uleželý až zesýrovatí. Utřeme s polovinou osminky másla, 2 žloutky a třeme. Trochu opaprikujeme a není li dost slaný, přisolíme. Přidáme l/2  hrnečku kyselé smetany a dáme péci na vymazaný a vysypaný houskou kastrol.

Oba recepty jsou osvědčené, jen tvaroh jsem míchala na pánvi. Byla to opravdu velmi dobré a dost syté. Jenom je třeba po jeho úpravě dobře a dlouho vyvětrat.

Výchova dívek pro rodinu

Němci si byli na počátku 30 let plně vědomi velkého významu, který má šetrná a rozumná žena v domácnosti pro národ a zavedli povinnou výchovu dívek mezi 14 a 17 rokem v pokračovacích školách, kde se hlavně přihlíželo k přípravě ženy hospodyně a matky. Věděli, že hodně žen je postaveno před hotovou věc a bez přípravy. Také u nás se takové školy založily, ale se značným zpožděním.

Předchozí generace děvčat v nich byly vedeny ke znalosti ručních prací a prací v domácnosti. Vzhledem k tomu, že ženy nebyly zaměstnané, splňovala jejich činnost hned několik aspektů: finanční výpomoc rodině formou pořízení osobních i domácích textilií za cenu nízkých nákladů, užitečné zaplnění volného času a forma společenského vyžití. Ať už to bylo vyšívání s přítelkyněmi při dobrém čaji či výměna vyšívacích vzorů v dámském klubu. Ve školách měly dívky vyučovací předmět „ruční práce“ a některé dívčí školy byly celé koncipovány jako rodinné. Vycházely rodinné a ženské časopisy, které se hemžily recepty, návody a střihy. Nezbytnými se staly příručky hospodyněk, které byly velice dobře uspořádány a mladé dívky v nich často získávaly příjemnou a někdy i nezbytnou radu.

Móda a ruční práce

O výuce ručních prací jsme už mluvili. Byly důležitým aspektem v boji proti nedostatku peněz na novou parádu. A tak se pletlo, šilo, háčkovalo, přešívalo. Vždy z toho vyšla jenom elegantní díla z rukou domácích švadlenek, stejně jako z kvalitních módních salonů.

Obchodní domy, například firma Brouk a Babka na Letné, nabízely stále nepřeberné množství prádla, oděvů, módních doplňků či látek. Ukázky z módy roku l931 uvidíte v naší fotogalerii, kde nechybí ani ideální tvář dívky z titulní strany časopisu Hvězda. A na závěr jedna zajímavá informace. Na počátku roku 1931 uzavřel významný blatenský pěstitel růží Jan Bo“hm prodejní smlouvu s největší americkou růžařskou firmou a prodal ji dosud nepojmenovanou modrou růži. Firma ji měla uvést na celoamerický trh v roce 1932. I květiny patřily a patří za dveře domácností. Škoda, že o takových úspěších nečteme i dnes.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Oblíbené scény a filmové hlášky

Website Design
Copyright 2011 - 2015. Licence Creative Commons. Za dveřmi domácností roku 1931. All Rights Reserved. Časopis Film a video, jehož autorem je Filmexport Home Video s.r.o., podléhá licenci Creative Commons. Uveďte autora, neužívejte komerčně 3.0 Unported. ISSN 1805-5028 (Print) ISSN 1805-5036 (On-line)
Templates Joomla 1.7 by Wordpress themes free