Velkolepý režisér Jiří Menzel

Filmy Jiřího Menzela jsou mezi českými diváky mimořádně oblíbené a není bez zajímavosti, že patří k nejpopulárnějším českým titulům i v zahraničí. 23. února se dožívá pan režisér svých pětasedmdesátých narozenin, takže se podívejme na několik úseků jeho velkolepé filmové dráhy.

Menzelův první film, který patří mezi nejznámější tituly české kinematografie ve světě, se jmenuje Ostře sledované vlaky a je adaptací stejnojmenné prózy Bohumila Hrabala. Co jste možná nevěděli ovšem je, že film slavný režisér vůbec neměl točit. Společně se spolužáky z FAMU totiž absolvoval snímkem Perličky na dně, které vycházely z Hrabalových příběhů, a prózu Ostře sledované vlaky dostal jako nabídku k režii Juraj Herz. Evald Schorm ho však požádal, aby mu režii filmu přenechal, což Herz udělal. V momentě, kdy byl projekt schválen do výroby, byl ovšem Schorm na natáčení jiného filmu a Herz měl také roztočený jiný projekt. K realizaci se tak dostal až třetí režisér - Jiří Menzel.

Menzel chtěl původně do hlavní role neduživého železničáře Hrmy obsadit sám sebe, ale po návštěvě divadelního představení v Rokoku se rozhodl obsadit Václava Neckáře, z kterého udělal přes noc hvězdu. Možná nevíte, že film měl mít původně trochu jiný konec. Menzel proto po vystřelení Neckáře do vzduchu připravoval záběr, jak jeho mrtvé tělo visí v koruně stromů, na které ještě rekvizitáři dolepili okvětní lístky. Menzel řekl, že mu to ale přišlo tak trapné, že Neckáře raději docela obyčejně zabil.

Ostře sledované vlaky jsou bezesporu nejslavnějším českým filmem v zahraničí. V době premiéry snímek viděly v Čechách 2 miliony lidí, získal amerického Oscara a s úspěchem se promítá dodnes v rámci festivalových přehlídek i na televizních obrazovkách. Jako jediný český zástupce byl vybrán Evropskou filmovou akademií mezi nejlepší kinematografická díla starého kontinentu a prestižní americký magazín Time film vybral mezi stovku nejzásadnějších děl světové kinematografie vedle takových titulů jako Metropolis Fritze Langa nebo Pulp Fiction Quentina Tarantina.

Spolupráce s Hrabalem se režisérovi v následující kariéře bohatě vyplatila, i když ho potkalo i nepříjemné trezorové období trvající dvacet let s filmem Skřivánci na niti (natočeno 1969), který osobně považuji za jeden z vůbec nejlepších domácích filmů.

Možná nevíte, že název filmu vychází podle režisérových slov ze stejnojmenné kruté dětské hry s těmito pravidly. Kousky chleba se přiváží na nit a hodí se slepicím. Slepice pak chleba sezobnou a zůstanou viset na těch nitích, pak se sváží a zůstanou pevně v moci dětí. Film se dočkal premiéry až v roce 1989. Premiéra se konala symbolicky v prosinci, tedy přesně 20 let od natočení filmu a i v době sametové revoluce, kdy divadla zela prázdnotou a lidé chodili cinkat klíči se slovy: ,,Konec vlády jedné strany,“ byla představení po celé vlasti vyprodána několik týdnů.

Pokud se dnes díváte na divácky notoricky známý snímek Postřižiny, který je další úspěšnou spoluprací Jiřího Menzela s Hrabalem, možná vás ani nenapadne, že většina hlavních herců se ve filmu objevuje vůbec poprvé. Menzela totiž s Hrabalem pojilo také osobní přátelství, takže o pozadí předlohy věděl více než ostatní. Důležitou skutečností pro něj bylo, že rodiče pana Hrabala byli velmi mladí, takže nechtěl podlehnout svodům obsadit známé tváře. Jiří Menzel na pozvání mladého Jana Hrušínského odjel do oblastního divadla v Ústí nad Labem, aby se podíval na představení neokoukaných tváří. Nejvíce ho zaujal sošný Jiří Schmitzer, který měl sice drobnou vadu řeči, ale obecenstvo mu doslova zobalo z ruky.

O vrtkavosti herecké profese svědčí casting na postavu krásné Maryšky. Magda Vášáryová hrála v bratislavských divadlech a jak už to v Praze bývá, podotýkám, že se dodnes nezměnilo vůbec nic, herci z daleka se nikdy neobsazují. Argumentem pro její neobsazení byla úhrada letenek a cestovného. Menzel tedy Vášáryovou neobsadil a zeptal se jedné pražské herečky, zda by neměla zájem o roli. Ta souhlasila. Menzel proto nechal svolat kamerové zkoušky a poté se rozhodl nepříjemnou zprávu herečce zatelefonovat. Jenomže zkuste zavolat Magdě Vášáryové, že roli nedostane, když má po telefonu tak úžasný hlas. Vášáryová prý režisérovi řekla: ,,To je škoda, na roli jsem se těšila a už jsem vyjedla celou ledničku.“ Můžeme si jen představovat, co nastalo, ale věřím tomu, že pan režisér dostal záchvat smíchu. Po vzoru krále z Pyšné princezny mohl pronést jen: ,,Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil.“ A Magda Vášáryová roli dostala.

Jiří Menzel je dodnes aktivním filmařem a jeho režijní um k nám promlouvá skrze desítky filmů, které natočil, a vzhledem k tomu, že nás již za měsíc čeká premiéra jeho dalšího filmu Sukničkáři, o kterém jsme již minule psali, je jasné, že ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo.

FOTO: csfd.cz