Jan Pivec - postava komická, dramatická i ostře charakterní

Narodil se 19. května 1907 v Praze. Jako mnozí z jeho vrstevníků i on zběhl k divadlu. Z reálky přešel na obchodní školu a po jejím absolvování nastoupil jako účetní praktikant. Jistotu úřednického života ale záhy vyměnil za nejistotu divadelního kočovníka. V roce 1926 začínal u Biblické scény K. Hroudy a na Nové české scéně R. Nádhery, odborné vzdělání si doplnil zkráceným studiem herectví na pražské konzervatoři u profesorů Hurta a Deyla. Ještě za studií účinkoval v Osvobozeném divadle (1928-29) a v pražském divadle Akropolis (1929-30).

Po absolutoriu hrál česky i slovensky ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1930-34). Po osmi letech od začátku herecké kariéry jej v únoru 1934 režisér K. H. Hilar angažoval pro jeho živelné, emotivní herectví plné komediálnosti a osobitého humoru do činoherního souboru pražského Národního divadla, jehož členem byl potom až do odchodu na odpočinek v roce 1970. V Národním divadle začal hrát milovníky, později postavy komické i dramatické a ostře charakterní.

Už jako konzervatorista statoval ve filmu, drobnou epizodku bankovního úředníka si zahrál v němém snímku režisérky Zet Molas Pancéřové auto. Skutečný filmový debut si ale odbyl až ve zvukovém filmu Milan Rastislav Štefánik režiséra J. Svitáka, který se natáčel za jeho bratislavského působení. I když si později filmaři dost dobře nevěděli rady s jeho robustním zjevem a sytým hlasovým fondem, vytvořil dlouhou řadu různých postav v různých filmech. Popularitu mu přinášely ty méně náročné, natáčené s režisérem Vladimírem Slavínským (Rozkošný příběh, Poznej svého muže a zejména Muži nestárnou, kde uplatnil i své pěvecké schopnosti, píseň Josefa Dobeše Za úsměv jediný, má krásná paní … se potom stala gramofonovým hitem). Větší umělecké uspokojení mu ale přinesly náročnější snímky režírované zejména Otakarem Vávrou (Filosofská historie, Okouzlená, Rozina sebranec).

V poválečných letech přešel po několika veseloherních postavách (Dnes neordinuji, Haškovy povídky ze starého mocnářství, Zaostřit, prosím!) k postavám charakterním, převážně negativním a nesympatickým (Ves v pohraničí, Mstitel, Husitská trilogie, Dům na Ořechovce). Jeho filmová kariéra definitivně ustala ke škodě našeho filmu v polovině 60. let, naštěstí ale ještě nějaký čas pokračovala na televizní obrazovce (Příběh dušičkový, Láska jako trám, Klobouk plný deště, seriál F. L. Věk).

Své herecké umění, oceněné tituly zasloužilý umělec (1958) a národní umělec (1963), uplatňoval také v rozhlase a dabingu. Zemřel 10. května 1980 v Praze.

http://youtu.be/pvsGTBJ31p4

Filmografie :

1929    PANCÉŘOVÉ AUTO
1935    MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK
1936    DIVOCH / ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH / VELBLOUD UCHEM JEHLY
1937   DĚVČATA, NEDEJTE SE! / FILOSOFSKÁ HISTORIE
1938    NEPORAŽENÁ ARMÁDA / SVĚT KDE SE ŽEBRÁ
1939    HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE / PŘÍKLADY TÁHNOU
1940    MINULOST JANY KOSINOVÉ / POZNEJ SVÉHO MUŽE / PRO KAMARÁDA / ŠTĚSTÍ PRO DVA
1941   HOTEL MODRÁ HVĚZDA /  PANTÁTA BEZOUŠEK / PRELUDIUM
1942    MUŽI NESTÁRNOU / OKOUZLENÁ
1943    TANEČNICE
1944    U PĚTI VEVEREK
1945    ROZINA SEBRANEC
1946    PRŮLOM
1947    NEROZUMÍM / NEVÍTE O BYTĚ?
1948    DNES NEORDINUJI / VES V POHRANIČÍ
1949    DIVÁ BÁRA
1951    NEJLEPŠÍ TIP
1952    HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ
1953    JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA
1954    JAN HUS
1955 JAN ŽIŽKA
1956    PROTI VŠEM / VINA VLADIMÍRA OLMERA / ZAOSTŘIT PROSÍM!
1957    PŘÍPAD JEŠTĚ NEKONČÍ / ŠTĚŇATA
1958    HLAVNÍ VÝHRA / KASAŘI / OBČAN BRYCH / POVODEŇ
1959    DŮM NA OŘECHOVCE / MSTITEL
1962    BLBEC Z XEENEMÜNDE
1963    WILLIAM SHAKESPEARE: VESELÉ WINDSORSKÉ PANIČKY
1964    PŘÍBĚH DUŠIČKOVÝ
1967    LÁSKA JAKO TRÁM

Tučně zvýrazněné filmy můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. +420 261 213 664.

FOTO: Filmexport