Oldřich Lipský - filmový a divadelní režisér, herec a scenárista

Narodil se v Pelhřimově 4. července 1924. Studoval na tamním gymnáziu, které však nacisté v roce 1941 uzavřeli a profesory i žáky nasadili do válečného průmyslu. Přišel o možnost studovat, zůstala mu ale touha pokračovat ve velké ochotnické tradici své rodiny. Spolu se starším bratrem Lubomírem působil od roku 1943 v dramatickém studiu mladých Mladá komedie, vedeném Zbyňkem Vavřínem.

Po válce odešel do Prahy studovat práva a filozofii, ale brzy dal přednost divadlu. Do roku 1949, kdy nastoupil v barrandovském filmovém studiu, byl hercem, režisérem a uměleckým ředitelem pražského Divadla satiry (v letech 1954–57 se do obnoveného divadla s poněkud pozměněným názvem přechodně vrátil jako režisér). Také se účinně podílel na založení profesionální lední revue a režíroval její první programy.

V letech 1959–60, kdy měl nastudovat a vést velký cirkusový program při zájezdu do Japonska a dalších zemí Dálného východu, spojil tradiční cirkusový program s velkoplošnou polyekránovou projekcí.

Ve filmu začínal od píky, poprvé jako klapka v Krškových Klucích na řece (kde hrál dětskou roli jeho bratr Borek), později jako herec, spoluscenárista a asistent režie (například s Josefem Machem pracoval na veselohře z hornického prostředí Racek má zpoždění). V roce 1951 pracoval jako spolurežisér s Janem Strejčkem na vesnické veselohře ze Slovácka o združstevňování Slepice a kostelník, o rok později s Miroslavem Hubáčkem na filmové adaptaci několika Haškových povídek, které byly uvedeny pod názvem Haškovy povídky ze starého mocnářství.

Za svůj první film, který realizoval už jako samostatný režisér, a sice barevnou veselohru Cirkus bude, v níž spojil vystoupení předních československých artistů s jednoduchým dějem, sklidil velký úspěch nejen doma (Cena za filmovou veselohru na MFF v Karlových Varech 1954), ale také v zahraničí (byl uveden např. na MFF v Edinburghu 1954).

Na dalším haškovském filmu se podílel jako scenárista (spolu s J. A. Novotným) i jako režisér; tato v pořadí druhá adaptace dalších čtyř Haškových povídek byla uvedena pod názvem Vzorný kinematograf Haška Jaroslava. V roce 1958 pak realizoval nezdařený koprodukční československo-jugoslávský film Hvězda jede na jih.

Z několikaměsíčního zájezdu s Československým cirkusem do Indie a Barmy, kterého se zúčastnil s kameramanem Ivanem Fričem, vytěžil zajímavý materiál, který sestříhal pro celovečerní barevnou cestopisnou causerii nazvanou Cirkus jede.

První česká utopistická komedie Muž z prvního století, která se odehrávala na Zemi v roce 508 „po sputniku“ a konfrontovala myšlení a jednání člověka dneška plného předsudků s lidmi společnosti organizované na zcela nových základech, byla úspěšná jak u divácké, tak i odborné veřejnosti (Cena čs. filmové kritiky 1961).

Ještě úspěšnější byla jeho filmová verze populárního románu a divadelní hry Jiřího Brdečky Limonádový Joe, parodie na filmy o Divokém západě. Film se opět setkal s ohlasem nejen doma (Cena čs. filmového diváka na FFP 1964), ale i v zahraničí (Zvláštní cena poroty Stříbrná mušle a Zvláštní uznání poroty FIPRESCI na MFF v San Sebastianu 1964).

Film Happy end se zajímavým hereckým výkonem Vladimíra Menšíka byl ojedinělý svou filmovou stavbou „komedie naruby“, vyprávějící příběh lásky, manželství, nevěry a vraždy pozpátku, od konce až k začátku, který je v kontrapunkticky stavěném komentáři prohlašován za vlastní „happy end“. Společně se starší Zemanovou Bláznovou kronikou byl označen za nejlepší film Mezinárodního týdne fantastických filmů a hororů v Sitges 1969.

Děj další komedie, sci-fi Zabil jsem Einsteina, pánové, se odehrává na začátku 20. století a na přelomu druhého a třetího tisíciletí našeho letopočtu. Pohrává si s myšlenkou, co by se stalo, kdyby Albert Einstein, zakladatel moderní fyziky a autor teorie relativity, předčasně zemřel. Film byl uveden na mezinárodních filmových festivalech v Karlových Varech, Corku a Stratfordu.

Parodií na americké comics byl film Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Lipský jej natočil na motivy detektivního románu jugoslávského spisovatele Nenada Brixiho Mrtvým vstup zakázán. Hrála v něm plejáda nejpopulárnějších českých komiků s Lubomírem Lipským a Jiřinou Bohdalovou v čele. Důležitou roli v něm měla animovaná složka, vytvářená na obrázky z kreslených seriálů.

Ve svém dalším filmu se vrátil ke klasické komediální látce, znovu zfilmoval frašku Eugena Labiche Slaměný klobouk s Milošem Kopeckým v roli záletného Maurice Fadinarda.

Především dětským divákům byla určena veselohra Šest medvědů s Cibulkou s Lubomírem Lipským v postavě propuštěného cirkusového klauna Cibulky, který v ženském přestrojení nastoupí místo školní kuchařky a čelí řadě zábavných nesnází, které mu působí šestice  cvičených medvědů. Film získal Stříbrnou píšťalku a Cenu dětského diváka na FF pro děti a mládež v tehdejším Gottwaldově a bronzovou medaili na MFF v Moskvě 1973, dále Hlavní cenu na MFF v Panamě a Cenu Španělského střediska filmů pro děti a mládež v Gijónu 1976.

Ve veselohře Cirkus v cirkuse, která byla v roce 1975 realizována jako koprodukční film FSB a Mosfilmu s Jevgenijem Leonovem, Jiřím Sovákem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích, se prolínal děj s cirkusovým představením, z něhož měla porota vybrat nejlepší čísla; na Festivalu českých a slovenských filmů v Brně 1976 získal režisér za film Čestný diplom.

Po mimořádném úspěchu televizního seriálu a Machova filmu Tři chlapi v chalupě natočil Lipský pro kina jejich pokračování Tři chlapi na cestách. Titulní role mužů tří generací rodiny Potůčkových z Ouplavic vytvořili Lubomír Lipský, Jan Skopeček a Ladislav Trojan.

S autorskou dvojicí Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák spolupracoval na úspěšných veselohrách Jáchyme, hoď ho do stroje ! a také Marečku, podejte mi pero ! První ironizovala „vědecké“ věštění šťastných a kritických dnů v životě člověka. Hlavní komickou postavu vytvořil Luděk Sobota, jeho partnerkou byla Marta Vančurová. Film získal Cenu výkonného výboru festivalu na Mezinárodní přehlídce humoristických filmů v La Coruna 1975, na Festivalu českých a slovenských filmů v Praze 1975 získal Lipský Cenu za režii a téhož roku byl vyznamenán Múzou Euterpé (též za film Šest medvědů s Cibulkou).

Druhá zmíněná veselohra navazovala svým způsobem na vždy oblíbené študácké taškařice s tím rozdílem, že do rolí studentů dosadila dospělé, kteří se po mnoha letech opět navrátili do školních lavic, aby si zvýšili kvalifikaci. Protagonisty byli Jiří Sovák a Iva Janžurová. Na FFP 1976 film získal Cenu FFP a na FEST ´80 v Bělehradě Cenu diváků.

Jiří Sovák byl i představitelem hlavního hrdiny dalšího Lipského filmu, tentokráte dětské hudební komedie Ať žijí duchové! Šlo o snímek mimořádně náročný po trikové stránce, protože se v něm na plátně objevovali malé děti, dospělí i zcela malincí skřítkové (Cena Mezinárodního střediska pro dětský film CIFEJ na MFF v Moskvě 1977).

Podle námětu a scénáře Jiřího Brdečky natočil Lipský parodii někdejších laciných sešitových detektivních románů Adéla ještě nevečeřela. Postavu „nejslavnějšího amerického detektiva“ Nicka Cartera, řešícího záhadný případ v Praze v době rakousko-uherské monarchie, vytvořil slovenský herec Michal Dočolomanský. Film získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Miami, diplom za vynalézavý a parodující humor na MFF v Káhiře, Cenu za režii na Mezinárodním festivalu humoristických filmů v La Coruna, Cenu za výtvarnou stránku na Festivalu českých a slovenských filmů v Českých Budějovicích, Cenu za kameru na Mezinárodním festivalu fantastických filmů a hororů v Sitges, Cenu FFP spolu s Cenou za herecký výkon Michalu Dočolomanskému a Cenou SČDU za herecký výkon Miloši Kopeckému.

Michalu Dočolomanskému svěřil Lipský posléze znovu hlavní roli, a to v komedii Tajemství hradu v Karpatech, která byla parodií na verneovské vědeckofantastické romány.

Lipského režijní tvorbu uzavřela werichovsky moudrá pohádka Tři veteráni. Avšak jeho skutečně posledním, bohužel už nedokončeným opusem, byla bláznivá komedie Velká filmová loupež, jejíž děj se převážně odehrává na Přehlídce 40 let československého znárodněného filmu, která se konala v roce 1986 v Praze U hybernů. Na režisérskou židli po předčasně zemřelém tvůrci usedl Zdeněk Podskalský a film dokončil. Režisér Lipský zemřel v Praze 19. října 1986.

Filmografie:

1945     He: ŘEKA ČARUJE

1946     He: V HORÁCH DUNÍ

1948     He: ČERVENÁ JEŠTĚRKA

1950     Sc, AR: RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ / R: SLEPICE A KOSTELNÍK

1952     PR: HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ

1954     N, R: CIRKUS BUDE!

1955     Sc, R: VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA

1958     N, Sc, R: HVĚZDA JEDE NA JIH

1960     N, Sc, R: CIRKUS JEDE

1961     N, Sc, TS, R: MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ

1964     R: BEZ PASU A BEZ VÍZA Z KUDLOVA DO SAN FRANCISCA / TS, R: LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA

1967     N, TS, R: HAPPY END

1969     N, Sc, R: ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ

1970     Sc, TS, R: ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU

1971     N, Sc, TS, R: SLAMĚNÝ KLOBOUK

1972     N, Sc, TS, R: ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKOU

1973     Sc, TS, R: TŘI CHLAPI NA CESTÁCH

1974     Sc, TS, R: JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE !

1975     Sc, R: CIRKUS V CIRKUSE

1976     R: MAREČKU, PODEJTE MI PERO !

1977     TS, R: ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA / Sc, TS, R: AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ !

1980     He: JAK SE DĚLÁ SMÍCH

1981     Sc, TS, R: TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH

1982     N, Sc, R: SRDEČNÝ POZDRAV ZE ZEMĚKOULE

1983     Sc, TS, R: TŘI VETERÁNI

1986 N, Sc, R: VELKÁ FILMOVÁ LOUPEŽ

Tučně zvýrazněné filmy lze zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

N – námět

Sc – scénář

TS – technický scénář

AR – asistent režie

PR – pomocný režisér

R – režie

He – herec

FOTO: Filmexport