Multižánrový Jindřich Polák

Úspěch, mezinárodní proslulost a evropské koprodukce dříve patřily ke stabilním projevům značky ,,Český film“ a jedním z jejích hlavních propagátorů byl dozajista Jindřich Polák, který kromě populární práce pro televizi reprezentované zejména seriály Návštěvníci nebo Pan Tau natočil i zajímavé velké hrané filmy do kin.

Jindřich Polák se narodil 5. 5. 1925 v Praze. Pokud věříte na numerologii, pak číslo 5 symbolizuje ambice a vytrvalost. Vícečetná pětka společně s býčí zatvrzelostí ho předurčila k realizaci několika nesmírně ambiciózních projektů, které definovaly hned tři žánry českého filmu.

První z nich se jmenuje Ikarie XB 1 a Jindřich Polák ho natočil v roce 1963. Děj se odehrává ve 22. století a jde v něm o to, že lidstvo vyšle raketu na hvězdu Alfa Centauri. Na cestě se posádka střetne s opuštěným vrakem z 20. století, na jehož palubě jsou jak atomové zbraně, tak nakažlivé nemoci.

(Ikarie XB 1 vychází na DVD - v prodeji zde)

Film měl téměř trojnásobný rozpočet než barrandovské filmy té doby a vzhledem k absenci počítačových efektů se musely všechny trikové záběry natočit v kameře. Zajímavé bylo řešení zamrzlých očí pro jednu z působivých hrůzných scén. Účinkujícím se nalepily na oči neprůhledné skleněné bulvy a vzhledem k tomu, že natáčení je dlouhý proces, pak s nimi museli chodit asistenti i na záchod. Film měl velký úspěch a promítal se v desítkách zemí.

Dalším vrcholem Polákovy tvorby je snímek Nebeští jezdci o zahraniční letce britské RAF během bitvy o Británii. S nápadem točit film přišel Jindřich Polák ihned po publikování úspěšné knihy pamětníka pilota Jánského, vlastním jménem Husmann. Filmaři neměli dostatek prostředků pro velkolepé bitevní sekvence, takže jim pomohlo Vojenské muzeum v Londýně, kde Husmanna dobře znali jeho bývalí kolegové a kamarádi z letectva. Muzeum poskytlo autentické záběry stíhaček a čeští filmaři dostali povolení odjet natáčet ve třech lidech do Brokwoodu. Zahraniční exteriéry směli filmaři natáčet v NDR na Rujaně. Starší Němci je během natáčení osočovali, že točí film o luftpirátech, kteří jim před nedávnem házeli na hlavu bomby, a mladší, že se znovu paktují s imperialisty ze Západu. Filmaři natáčeli také v tradičních českých lokacích připomínajících Anglii, takže došlo na pražskou porodnici U Apolináře nebo závodiště v Chuchli.

Výpravný snímek se natáčel 32 dní a postprodukce proběhla velice svižně mezi květnem a srpnem 1968. Film byl nasazen do kin během října a vydržel na plátnech až do února 1969, kdy putoval do veřejnosti nepřístupného cenzorského trezoru na pražském Žižkově.

Za třetí vrchol Polákovy tvorby považuji thriller Smrt stopařek, který vznikl podle hrůzného kriminálního případu. Miroslav Somora zavraždil 9. srpna 1976 dvě stopařky a jejich mrtvá těla ukryl na skládce u Valašských Klobouk. Somora byl ženatý, dokonce měl děti, ale o jeho problémech a skrytých deviacích se prý velmi dobře vědělo. Po odhalení byl odsouzen k trestu smrti.

Polák byl se Somorovým případem velmi dobře seznámen a svůj film pojal jako hranou rekonstrukci skutečného kriminálního případu. Diváci měli být šokováni chováním hlavního antihrdiny a Polák správně vytušil, že by hlavní roli neměl hrát známý herec. Při prohlídce barrandovské kartotéky narazil na výraznou tvář polského herce Marka Perepeczka, který se na roli nesmírně hodil.

Polák natáčel celý film v reálných prostředích, ani jediná scéna nebyla natočena v ateliéru. Pro autenticitu a thrillerovou dramatičnost použili filmaři ve snímku i postupy známé z dokumentárních filmů, takže se dočkáme nejen pečlivě cizelovaných statických záběrů, ale i roztřesené kamery na rameni. Právě tyto postupy se ukázaly v první dekádě 21. století jako klíčové pro moderní filmovou řeč v kategorii filmových thrillerů. Celý film byl natočen jen na jednu kameru!

{youtube}M2zsrb8Bl28{/youtube}

Diváci snímek ocenili a Smrt stopařek se v době uvedení stala zaslouženým hitem. Traduje se, že dívky při spatření náklaďáku značky Roman, ve kterém vrah ve filmu jezdil, s hrůzou utíkaly pryč. Polák tímto filmem prokázal, že jsme v Čechách schopni natočit inteligentní temnou detektivku, která nepůsobí směšně a nabídne i zvládnutou akci.

Jindřich Polák nás opustil 22. 8. 2003 jako respektovaný televizní profesionál. Jeho zábavné pořady v České televizi se těšily velké popularitě a objevil řadu osobností televizního humoru. Pro českou kinematografii však není pouhým řemeslníkem, ale režisérem řady filmů, kterým čas nezbrousil hrany. Byl jedním z mála, jehož sláva neskončila v Aši.

FOTO: archiv FEX, Bontonfilm