Američtí módní návrháři

První designér Poiret, Chanel, Dior, Ungaro, Gucci a celá řada dalších světových módních návrhářů se objevila v našem seriálu o módě uplynulého století. Byli, či jsou slavní po celém světě. Převažují známá jména z Paříže či Londýna, ale jen málo těch amerických je známo v Evropě.

Americká móda

Americký módní styl vznikl zhruba ve čtyřicátých letech minulého století v důsledku nedostatku informací z Němci okupované Paříže. Poprvé to však byl styl nezávislý na evropské tvorbě. Byl zcela odlišný. Říkalo se, že americké ženy mají jiné proporce než Evropanky a již od 19. století bylo jejich oblečení poněkud odlišné. Dalo by říci sportovnější, jednoduché a pohodlné. A na to navázala i móda 20. století.  Byla to směs ruční a strojové práce. Ve 30. letech začaly módní domy uvádět jména svých návrhářů v reklamách a propagačních akcích, a tak si i obyčejné spotřebitelky mohly pořídit o mnoho procent levnější oblečení, než byly klasické značkové modely. Od 30. let to bylo často 40 – 50 %. V 60. letech vznikla už nová generace návrhářů, která propůjčila svým modelům ryze sportovní ráz. Nebo naopak? Faktem však je, že od 90. let se americká móda vzdala definitivně své izolovanosti a ubírá se už zcela jinou, vlastní cestou.

Návrháři pro nás neznámí

Claire McCardellová

zemřela sice v roce 1958, ale její tvorba odpovídala módě 90., nikoli 30. let. Dávala přednost praktičnosti a razila heslo, že tělo má určovat, jak mají vypadat šaty. Nic nepředstírala, žádné vycpávky ani šněrovačky. Její šaty z „poctivých“ látek vypadaly jako dětské či plážové modely.

Charles James

byl opakem Claire. Přezdívalo se mu „sochař módy“. V roce 1926 si otevřel kloboučnictví a o dva roky později byl najat Elizabet Ardenovou k vybudování módního salonu na Páté avenue. Byl psychicky nestabilní a své zákaznice tím přiváděl také na pokraj šílenství. Specialitou jeho tvorby byly nezvyklé barevné kombinace meruňkové a lila, růžové a světle hnědé.

Oleg Cassini

se stal oblíbeným krejčím prezidentovy manželky Jacqueliny Kennedyové. Ve své tvorbě totiž spojil dívku s dámou. A to bylo velké umění. Pro Jackie navrhl její životní typ“uniformy“ – rovně střižené šaty s krátkým kabátkem v pastelových tónech. K nim nosila perlový náhrdelník, bílé rukavice a psaníčkovou kabelku. Tento půvabný minimalismus pak zasáhl většinu konfekčních firem a především jejich zákaznic.

Rudi Gernereich

vyznával trend mládí, ale nikoliv nevinný nýbrž vzpurný. V jeho začátcích byl reprezentován stylem Elvise Presleye a Jamese Deana, později Natalií Woodovou a především Audray Hepburnovou. Kdo by neznal jejich kostkové sukně, kalhoty „capri“, mokasíny s ponožkami nebo twinsetové svetříky u nás zvané „dvojče“? Průhledné materiály a tzv. „monokini“, plavky nahoře bez, to bylo také jeho dílo.

Bill Blass

byl hvězdou, která vylétla s nástupem prezidenta Regana v roce 1981. Do módy se s ním vrátil konzervatismus, který věšel partnerkám nových významných a bohatých mužů na krk drahé klenoty. Oblékal je do výstředních šatů z drahé krajky a taftu. Ale také proslul tím, že z šortek udělal městské oblečení ve stylu safari. Údajně byl prvním americkým návrhářem, jehož jméno se objevilo na módní značce jeho modelů.

Nehasnoucí hvězdy americké módy

Dalších návrhářů, jejichž jména nám jsou neznámá, ale výtvory dobře známe, je ještě celá řada. Ale těch, jejichž značka je vžita i u nás a módním stylem je bezpečně zařadíme, těch moc není. Podle mého názoru bych dokonce řekla, že jenom tři:

Calvin Klein

začal obchodovat v 60. letech, v 70. předváděl ženskou verzi mužského oblečení. Jeho dámské kalhotové kostýmy měly stejný střih jako pánské, úzkou košili a halenku v nostalgickém stylu filmů Kmotr a Velký Gatsby. Tričkové šaty a džínsy padnoucí jako ulité dokázaly, že i neskromnější oblečení může být vrcholně elegantní. Módu pojímal vždy jako souborné umělecké dílo, neprodával pouhé šaty, ale celkovou vizi. Stěžejním bodem byla sexualita.

Ralph Lauren

je považován za kovboje mezi americkými návrháři, protože si váží vysokých bot westrnových hrdinů, džínsů a kožených vest s třásněmi. Vše zušlechtil do stylu vhodném pro celou rodinu a propagoval v rozsáhlých reklamních kampaních spolu s tradicionalistickým životním stylem. Byl označen za geniálního prodejce zejména amerického sportovního oblečení. Kdo by neznal značku „Polo“?

Donna Karanová

s krédem modelů pro „ženu s mocí“, manažerku v kostýmu šitém na míru a halence s šálovým límcem, ovlivnila psychologicky celou světovou módu. V roce 1985 vytvořila kompletní kolekci z vlněného krepu a žerzeje, neprůhlednými punčochami a plastickými šperky. Vymyslela oblečení, se kterým byla zaměstnaná žena vybavena na celý den. Základem bylo body, měnily se k němu sukně nebo kalhoty, široký kožený pásek za úzký či zavinovací sukně s použitím na celé šaty.

Při malé rekapitulaci americké módy se nám potvrzuje, že návrhář vždy předkládal a předkládá veřejnosti svou vizi, myšlenku, o které nikdy dopředu neví, jestli bude úspěšná. To je silná stránka módy a je společnou i pro širokou oblast veškerého umění.

Příklady oblečení si můžete prohlédnout zde:

Unisexové plavky 60. let Rudiho Gernreicha

Claire Mc Cardellová - pohodlnost i elegance v jednom, r. 1946

Model Donny Karanové

Návrhář Blass a jeho nařasený model

Oleg Cassini a jeho model, r. 1941

Ralph Lauren - jaro 2010

Sochař módy Charles James