Hugo Haas v roli režiséra
V roce 1978 jsme slavili osmdesát roků od historického okamžiku, kdy Jan Kříženecký natočil první české filmy. Na oslavu výročí byl uveden do kin film režiséra Jiřího Menzela Báječní muži s klikou – komedie o počátcích filmování v Čechách, kdy kamery byly ještě na ruční pohon, a filmaři proto točili klikou. Vypůjčili jsme si titul Menzelova filmu pro seriál o významných českých režisérech.
Hugo Haas nebyl pouze populárním a vynikajícím hercem, jehož zcela moderní výraz budí obdiv i v současné době. Své literární nadání zúročil jako spoluautor komedií Život je pes a Ať žije nebožtík; opakovaně prokázal – a to i v cizině - že byl i úspěšným režisérem.
Proti diktátorům
Premiéra dramatu Karla Čapka Bílá nemoc se konala 29. ledna 1937, v době, kdy nebylo sebemenších pochyb, kdo je Maršálem a kterou „malou zemi“ válečník ohrožuje. Proti Maršálovi stojí doktor Galén. Obě ústřední postavy jsou posedlé vášnivou představou. Maršál touží ovládnout svět pomocí války, Galén chce lidstvo válek navždy zbavit. Oba mají moc. Maršál obrovskou armádu, Galén lék proti dosud nevyléčitelné nemoci.
Filmového přepisu se ujal jako scenárista i režisér Hugo Haas, který zároveň vytvořil – obdobně jako na divadle – i postavu doktora Galéna. Představení se měnila v politické manifestace, diváci vyjadřovali odhodlání bránit se proti německé expanzi a v mnoha biografech zpívali po promítání hymnu. Jméno zbrojaře barona Krüga muselo být na zákrok cenzury změněno na německy neznějící Krog. Oficiálně si totiž stěžoval německý velvyslanec.
Film Bílá nemoc byl s velkým úspěchem promítán i ve Spojených státech, kde upozornil diváky i producenty na osobnost herce i režiséra Huga Haase, který spolu s manželkou nalezl v této zemi azyl.
České stopy
Nejprve se prosadil za velkou louží jako herec, ovšem kvůli přízvuku to byly role cizinců a emigrantů, jako třeba ruský partyzán, francouzský starosta, italský farář, mexický učitel hudby, dánský karbaník, rumunský podvodník, alžírský udavač, německý pekař v období kolonizace Ameriky. Představoval i korsického banditu a pochvaloval si, že konečně dostal roli, díky které ho posadili na koně.
http://youtu.be/pFY6WPb7Dig
V roce 1951 režíroval první americký film, který nazval Pick up (Sebranec). Děj je povědomý nejen čtenářům znalým české literatury, ale i filmovým divákům. Osamělý stárnoucí muž se zamiluje do krásné dívky, s níž se seznámil na pouti, a přivede si ji do svého domku. Ohluchne, ale když zase nečekaně začne slyšet, dál svou újmu předstírá, takže se přesvědčí, že manželka ho podvádí s mladým milencem.
Haas úchvatně dokázal vyjádřit železničářovu předstíranou hluchotu, a to hlavně ve scénách, kdy jeho žena s milencem zkoušejí, zda opravdu neslyší. Ano, debutující režisér, autor, producent a rovněž představitel hlavní role získal povolení od Josefa Kopty, že může vytvořit originální adaptaci jeho novely Hlídač č. 47.
http://youtu.be/4KWv5hRNnts
Klamaný manžel se jmenuje Jan Horák a na nočním stolku má, jak je detailním záběrem zdůrazněno, fotografii prezidenta T.G.Masaryka.
Ve vlivném časopisu Variety označili film jako „sleeper“, což znamenalo ve filmařské hantýrce „nečekaný šlágr“.
Hugo Haas si rád dával česká jména. Ve filmu Podivné okouzlení hraje slavného pianistu Pavla Marvana, osamělý hodinář a vdovec David Toman z melodramatu Dívka na mostě zachrání před sebevraždou mladou matku a ujme se i její malé dcerky. Historické drama Nepožádáš ženu bližního svého, odehrávající se na moravské vesnici v polovině devatenáctého století, natočil podle předlohy Čechoameričana Oskara Jellinka. Skladatel Václav Divina použil pro scénickou hudbu pasáže z děl Bedřicha Smetany. Haasův soudce, ale byl to vlastně rychtář, se jmenuje Rafael Vojnar.
Film Zadržte zítřek, v němž Haas výjimečně nehrál, až příliš nápadně upomíná na základní motiv Kischovy Tonky Šibenice. Vrah, který má být nazítří popraven, si přeje, aby se mohl vyspat s hezkou holkou. Žádná z prostitutek se nechce nechat přemluvit, až se nabídne dívka, která se pokusila o sebevraždu a další život je jí lhostejný.
Svou hollywoodskou tvorbu chtěl završit novou verzí Čapkovy Bílé nemoci.
Ve vídeňském bytě, v němž prožil zbytek života, upomínalo na jeho slavnou minulost několik divadelních a filmových fotografií. A také židle, z nichž dirigují natáčení američtí režiséři.
http://youtu.be/Guq55iwtYac
„V ní jsem vymejšlel někdy dobrý věci a někdy voloviny. Udělal jsem celkem šestnáct filmů vlastních, které jsem prodal velkým společnostem. Nebylo to jednoduchý, já jsem neměl peníze a musel všechno dělat s menším kapitálem. Ale držel jsem se statečně, byla to ode mne jakási provokace: řekl jsem si, že jim musím ukázat, že Brňák taky něco umí.“
Ale nebyl by to Haas, kdyby místo na své hollywoodské účinkování nevzpomínal raději na: „Jéžíši! Děvčata, to se vůbec nedá popsat, nejhezčí děvčata na světě. Některý jsou pitomý, myslely, že sežraly celej svět, jiný opravdu dělají kariéru zaslouženě. No, já jsem chvílemi taky zabloudil doleva, doprava jako každej rošťák, a musím říct, že jsem si s některými dopisoval, dokonce donedávna, a že mně vždycky vypravovaly o tom, co dělají, jak se drží, jaké mají svízele, potíže, úspěchy. Joan Crawford mi dokonce napsala dopis, že bych se ho skoro styděl ukázat, jak je dojemně krásnej.“
Foto: archiv FEX
České filmy Huga Haase:
1936: Velbloud uchem jehly (+ Otakar Vávra)
1937: Bílá nemoc / Děvčata, nedejte se! (+ J. A. Holman) / Kvočna
1938: Co se šeptá
Tučně zvýrazněné filmy jsou k dostání na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.