Gustav Machatý - herec, scenárista i režisér

Narodil se 9. května 1901 v Praze v rodině zámožného obchodníka a majitele realit. Filmu se věnoval už od svých dvanácti let. Nedokončil ani reálné gymnázium a stal se pomocníkem promítače a klavíristou ve dvou pražských kinech.

V roce 1918 byl asistentem ve společnosti Pragafilm, kterou založil Antonín Fencl, a také v Excelsiorfilmu Richarda Baláše. Podařilo se mu nalézt uplatnění jako herec a v únoru 1919 se poprvé objevil na filmovém plátně v epizodce Branaldovy grotesky Alois vyhrál los. V témže roce se také podílel jako spolupracovník scenáristy J. S. Kolára na Lamačově filmu Vzteklý ženich. Zároveň získal další epizodní roli v Kolárově a Lamačově melodramatu Akord smrti, natočeném pod značkou produkční firmy K.L.I.M., jejíž název tvořily iniciály režisérů Kolára a Lamače, kameramana Innemanna a také Machatého. Pro distribuci svých filmů potom založili společnost Quatuorfilm.

Jako samostatný režisér debutoval téhož roku krátkou situační groteskou ve stylu amerických veseloher Teddy by kouřil, ve které si i zahrál a která byla natočena v Geemfilmu (opět iniciály Machatého). Pětici jeho počinů roku 1919 pak doplnila středometrážní detektivní komedie Přemysla Pražského a J. S. Kolára Dáma s malou nožkou. Byla natočena podle jeho námětu a scénáře, v jeho produkci a sám si v ní zahrál detektiva. V tomto filmu také debutovala pozdější herecká hvězda evropského formátu Anny Ondráková.

V říjnu 1920 odcestoval na zkušenou do Spojených států, kde se na konci svého pobytu stal tajemníkem slavného herce Eddy Pola, s nímž potom navštívil Evropu i Prahu. Po návratu do Čech si zahrál nejprve v epizodce dramatu Karla Lamače Bílý ráj (opět s Anny Ondrákovou).

Jako režisér se doma znovu prosadil až na začátku roku 1926, kdy na svůj talent upozornil adaptací Tolstého Kreutzerovy sonáty, ve které filmovým obrazem přesvědčivě přetlumočil vnitřní stav hrdinů a zároveň zinternacionalizoval předlohu. Film dosáhl mezinárodního úspěchu. Po nezdařeném Švejkovi v civilu natočil v roce 1929 podle vlastního námětu a scénáře (anonymně na něm spolupracoval také Vítězslav Nezval) velkoryse pojatý Erotikon, drama s mladičkou Slovinkou Itou Rinou a norským hercem Olafem Fjordem v hlavních rolích. Snímek s vynikající kamerou Václava Vícha představuje největší Machatého úspěch v němé éře filmu.

Na mimořádně silném výtvarném vyznění jeho prvního zvukového filmu Ze soboty na neděli se opět podílel kameraman Vích a jako architekt později mezinárodně uznávaný dokumentarista Alexander Hackenschmied. Sociálně laděný příběh dvou mladičkých stenotypistek byl natočen podle námětu a scénáře Vítězslava Nezvala a s hudbou Jaroslava Ježka.

Po veselohře Načeradec, král kibiců natočil svůj nejvýznamnější a světově proslulý film Extase. V dramatu mladé ženy, provdané za starého muže, která uprostřed kypící přírody podlehne mladému inženýrovi, připadly českým hercům jen epizodní role a hlavní postavy vytvořili herci zahraniční. Byli to dosud málo známá Rakušanka Hedwiga Kieslerová, německý avantgardní herec Aribert Mog a jugoslávský herec Zvonimír Rogoz, působící v pražském Národním divadle. Film byl vyroben v české, německé a francouzské verzi a ještě před dokončením prodán do deseti států. Velký podíl na úspěchu filmu, kde zvuk byl omezen jen na nejnutnější dialogy a dominující složkou se stal obraz a obrazová skladba, měl kameraman Jan Stallich. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala později hollywoodskou filmovou hvězdou Hedy Lamarr.

http://youtu.be/qvN1RELbEes

Po světovém úspěchu Extase pracoval od roku 1935 výhradně v cizině. V Rakousku natočil společenské drama z divadelního prostředí Nocturno, v Itálii milostnou příhodu z divadelního prostředí Ballerine. Poté odešel do Hollywoodu, kde ale nenašel plné umělecké uplatnění a jeho nejúspěšnějším americkým filmem se stal až v roce 1945 natočený snímek Jealousy s Hugo Haasem v hlavní roli.

Za 2. světové války režíroval instrukční a dokumentární filmy pro OWI. Na počátku 50. let se usadil v Německé spolkové republice, kde mj. spolupracoval na scénáři významného Pabstova filmu Stalo se 20. července a kde natočil drama ztraceného dítěte Hledané dítě 312 (někdy překládáno jako Pátrání po dítěti 312). Od konce 50. let se věnoval pedagogické činnosti a působil jako docent režie v mnichovském Ústavu pro film a televizi. Zemřel 14. prosince 1963 v Mnichově.

Filmografie :

1919    He: AKORD SMRTI / He: ALOISŮV LOS (Alois vyhrál los) / N, Sc, R, He: TEDDY BY KOUŘIL / N, Sc, He: DÁMA S MALOU NOŽKOU / N, Sc: VZTEKLÝ ŽENICH
1920    Výtv: GILLY POPRVÉ V PRAZE
1924    He: BÍLÝ RÁJ
1926    Sc, R: KREUTZEROVA SONÁTA
1927    R: ŠVEJK V CIVILU
1929    N, Sc, R: EROTIKON
1931    Sc, R, St: ZE SOBOTY NA NEDĚLI
1932    N, Sc, R: EXTASE / Sc, R: NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ
1935    Sc, R: NOCTURNO /Nocturno (... und alle dürsten nach Liebe)/
1936    Sc, R: BALETKY /Ballerine/
1938    R: NESPRÁVNÁ CESTA (The Wrong Way Out)
1939    R: MIMO ZÁKON /Within the Law/
1945    R: ŽÁRLIVOST /Jealousy/
1955    Sc, R: HLEDANÉ DÍTĚ 312 (Suchkind 312) / Sc: STALO SE 20. ČERVENCE /Es geschah am 20. Juli/

Vysvětlivky:

N – námět
Sc – scénář
R – režie
Výtv – výtvarník
St – střih
He – herec