Jiří Sovák - rozený komik

Vlastním jménem Jiří Schmitzer se narodil 27. prosince 1920 v Praze v rodině hostinského. Jako úředník městské spořitelny vystupoval nejprve s ochotníky. Za nacistické okupace byl skladníkem ve Waltrovce a po večerech hrál na Živém jevišti v Rokoku. V roce 1943 se seznámil s režisérem Janem Strejčkem a odešel s ním do Horáckého divadla v Třebíči. Po válce v roce 1946 získal osvědčení z konzervatoře a po vojenské prezenční službě v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého nastoupil v D 48 u E. F. Buriana, kde poprvé začal hrát staré muže a dědky. V roce 1952 přešel do Divadla čs. armády (dnešní Divadlo na Vinohradech) a v roce 1966 se stal členem činohry naší první scény. V Národním divadle potom hrál až do roku 1983, kdy po těžkém úrazu (byl sražen automobilem) odešel do důchodu.

Byl rozeným komikem, pro jehož herectví byla typická ironická, hraná bodrost, kterou uplatňoval především v postavách staromládeneckých mrzoutů a nešiků. Na divadle ale dostával většinou menší role a jeho osobitého komediálního projevu využíval především film a televize. Na plátně se začal objevovat brzo po válce v anonymních epizodkách a prvním titulem, který uvádějí filmografické materiály, byla Machova okupační veselohra Nikdo nic neví (1947). V 50. letech často vystupoval ve vojenské uniformě (Akce B, Tanková brigáda, Neporažení, Zářijové noci, Tenkrát o vánocích), velkou roli si zahrál v Borského komedii Kudy kam, po té ovšem následovala opět řada vedlejších postav. Ve spolupráci s režisérem Zdeňkem Podskalským vytvořil v jeho komedii z roku 1959 Kam čert nemůže originální komickou dvojici s Vlastimilem Brodským a společně si potom zahráli v mnoha filmech (Spadla s měsíce, Až přijde kocour, Ať žijí duchové !, Čintamani a podvodník, ve trojici s Janem Libíčkem zazářili ve Světácích). V dalších letech se stal častým partnerem Vladimíra Menšíka (Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát, Mezi námi zloději, Zralé víno).

V 60. a 70. letech patřil k nejoblíbenějším charakterním komikům. Jeho filmovými partnerkami byly např. Dana Medřická, Jiřina Bohdalová, Jana Brejchová, Stella Zázvorková, Libuše Havelková, Milena Dvorská, Míla Myslíková nebo Iva Janžurová. Do svých filmů si jej obsazovali režiséři jako Martin Frič (titulní role v Králi Králů, Přísně tajné premiéry, Nejlepší ženská mého života, Hvězda zvaná Pelyněk), Josef Mach (Nikdo nic neví, Akce B, Florenc 13,30, Florián, Objížďka, Člověk není sám, Tři nevinní), Jiří Krejčík (Čintamani a podvodník, Hry lásky šálivé), Vojtěch Jasný (Až přijde kocour, Návrat ztraceného ráje), Zdeněk Podskalský (Spadla s měsíce, Světáci), Oldřich Lipský (Zabil jsem Einsteina, pánové, Šest medvědů s Cibulkou, Ať žijí duchové!, „Marečku, podejte mi pero!“), Jindřich Polák (Zítra vstanu a opařím se čajem), Václav Vorlíček (Kdo chce zabít Jessii?, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Což takhle dát si špenát) nebo Petr Schulhoff (Co je doma, to se počítá, pánové …). Naposledy se na filmovém plátně objevil v oscarovém Koljovi režiséra Jana Svěráka a v Jasného Návratu ztraceného ráje.

https://www.youtube.com/watch?v=A7Ny2Lsuxi8

V televizi hrál od prvních pokusných vysílání z Měšťanské besedy a počet jeho menších i velkých televizních postav jde do mnoha desítek. Byl tu častým partnerem Miroslava Horníčka (seriál Byli jednou dva písaři), v první polovině 60. let několikrát hrál s Janem Werichem (Slzy, které svět nevidí, Uspořená libra), nezapomenutelnými se staly jeho kreace v televizních inscenacích a filmech jako byly např. Egyptologové, Postel s nebesy, Talisman, Bohouš ad. O jeho nesmírné oblibě svědčí velké role v seriálech Hříšní lidé města pražského, Chalupáři, Byl jednou jeden dům, Pan Tau, Arabela nebo Létající Čestmír. Sám byl rovněž autorem několika televizních scének.

Často také účinkoval v rozhlase (zejména v pohádkách) a nahrál několik gramofonových desek (např. próza Oty Pavla Jak jsem potkal ryby). Za své herecké mistrovství získal řadu ocenění, v roce 1968 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Bestsellery se staly v 90. letech jeho čtyřdílné svérázné „paměti“ (spoluautorka Slávka Kopecká):  Dík za váš smích ! aneb Já a moje trosky, Smích léčí aneb Neberte se tak vážně, Už mám vydivíno aneb Život s kočkou a Sovák počtvrté. Zemřel 6. září 2000 v Praze. Jeho synem je herec Jiří Schmitzer, člen pražského Studia Ypsilon.

Filmografie (výběr):

1942    PĚT STRÝCŮ
1947    NIKDO NIC NEVÍ
1949    CHCEME ŽÍT
1950    PŘIZNÁNÍ / VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI
1951    AKCE B
1952    PLAVECKÝ MARIÁŠ
1953    AMERICKÉ ŘEŠENÍ / KREJČOVSKÁ POVÍDKA / NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ / Ó TI LEKTOŘI / OLOVĚNÝ CHLÉB / PRVNÍ OBĚD / PŘEPADENÍ / SETKÁNÍ / VÝSTRAHA
1954    CIRKUS BUDE! / NEJLEPŠÍ ČLOVĚK / SEVERNÍ PŘÍSTAV
1955    BLÁZNI MEZI NÁMI / MUŽ V POVĚTŘÍ / NÁVŠTĚVA Z OBLAK / TANKOVÁ BRIGÁDA / VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA
1956    HOTEL POKROK / KUDY KAM? / NEPORAŽENÍ / PLATIT PROSÍM / ZAOSTŘIT PROSÍM!
1957    FLORENC 13,30 / ROČNÍK JEDENADVACET / TO BYLA NOC / ZÁŘIJOVÉ NOCI
1958   DNES NAPOSLED / MEZI NEBEM A ZEMÍ / OBČAN BRYCH / SMRT V SEDLE / TENKRÁT O VÁNOCÍCH
1959   DAŘBUJÁN A PANDRHOLA / KAM ČERT NEMŮŽE / PROBUZENÍ / SNY NA NEDĚLI / ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA
1960    CHLAP JAK HORA / KOMU PATŘÍ POHÁR? / PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT / VALČÍK PRO MILIÓN
1961    FLORIÁN / HLEDÁ SE TÁTA! / OK 12 STARTUJE / PIESEŇ O SIVOM HOLUBOVI / SPADLA S MĚSÍCE
1962   KUŘATA NA CESTÁCH / SLZY, KTERÉ SVĚT NEVIDÍ
1963    AŽ PŘIJDE KOCOUR / KRÁL KRÁLŮ / MEZI NÁMI ZLODĚJI / ZÁVORY
1964    ARCHIMEDOV ZÁKON / ČINTAMANI A PODVODNÍK / HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK
1965    HRDINA MÁ STRACH / STRAŠNÁ ŽENA / TŘICET JEDNA VE STÍNU

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

FOTO: Filmexport