Čs. loutkový film …nejlepší na světě

Po roce 1945 čs. znárodněný film zajistil současně několika skupinám tvůrců loutkového filmu takové pracovní podmínky, že v tomto oboru filmové tvorby mohla být vytvořena díla, která technikou zpracování i celkovým uměleckým řešením překvapila a získala svět.

Zvláštního postavení si v tomto žánru vydobyl Jiří Trnka, který ve svých filmech zaujal jak volbou zpracovávaných themat, tak vynalézavostí v hledání formy jejich vyjádření a smělou technikou zpracování. V tomto směru byl pravým objevem jeho Špalíček. Podobně zaujaly i jeho další dlouhé loutkové filmy: Andersonova pohádka Císařův slavík, česká národní pohádka Bajaja a zejména básnicky umocněný přepis známých episod z Jiráskových Starých pověstí českých. Trnka se soustavně zabýval i zkoumáním jiných výrazových možností a vedle satirických snímků Román s basou a Arie prérie vytvořil kombinovaný trikový film Dva mrazíci, vyprávěný film Zlatá rybka podle Puškina a Jak dědeček měnil s komentářem J. Wericha a film s vystřihovanými papírovými figurkami Veselý cirkus. Smělým tvůrčím činem byl i jeho šťastný pokus oživit v duchu a ve výtvarném řešení Ladových ilustrací postavu dobrého vojáka Švejka a v Cirkusu Hurvínek populární figurky svého učitele slavného divadelního loutkáře prof. Skupy. Z Trnkových spolupracovníků se v samostatné režijní práci dobře uplatnil Břetislav Pojar v krátkých filmech Perníková chaloupka a O skleničku víc.

Dále jsou to ovšem ještě dvě skupiny pracovníků loutkového filmu v Gottwaldově, vedené silnými tvůrčími osobnostmi Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Karel Zeman se od počátku projevuje jako smělý experimentátor. Kombinoval ve svém prvním filmu hru oživlých loutek s živými herci (Vánoční sen), vytvořil mimořádně zdařilou serii agitek s populární figurkou pana Prokouka, s plným zdarem zdolal obtížný úkol oživení křehkých figurek českých sklářů v Inspiraci vytvořil na motivy Havlíčkovy satirické básně film Král Lávra, kombinoval techniku loutkového filmu s řešením prostoru kresleného filmu v Pokladu Ptačího ostrova a hledal posléze nové cesty uplatnění techniky pohybu loutek v kombinovaném příběhu Cesta do pravěku.

Hermína Týrlová se specialisovala na snímky pro nejmenší diváky. Její filmy plné citlivého porozumění pro dětskou duši došly ocenění zvláště u pedagogických odborníků doma i za hranicemi. Z jejich nejúspěšnějších filmů uveďme zejména Vzpouru hraček, Ukolébavku, Nepovedeného panáčka, Devět kuřátek a Pohádku o zlém draku. V současné době dokončuje filmovou pohádku pro nejmenší Zlatovlásku.

Zdroj: Kino číslo 17, ročník X, vyšlo 11. srpna 1955, autor J.B.

Poznámka: Text je doslovným přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.