Film a video
Ladislav Pešek
Vlastním jménem Ladislav Pech se narodil 4. října 1906 v Brně, pocházel ze staré divadelnické rodiny, jejíž tvůrčí genealogie sahá dokonce až k národnímu buditeli Václavu Thámovi. Otec Ladislav Pech, matka Ema Pechová a starší sestra Marie, provdaná za Rudolfa Waltra, byli předními členy brněnského Zemského divadla.
Růžena Šlemrová - hádavá panička i veselá maminka
Narodila se v Plzni 10. listopadu 1886 v rodině významného českého historika Bedřicha Macha. Manžel Robert Šlemr (do sňatku v titulcích filmů uváděna jako Růžena Machová) byl členem správní rady společnosti A – B a spoluzakladatelem hostivařských ateliérů, v letech 1925-28 působil ve funkci předsedy Filmové ligy československé.
Josef Dobeš - hudební skladatel
Vlastním jménem Josef Dobš se narodil 23. února 1885 v Praze. Hudební vzdělání získal jako elév a hráč vojenských orchestrů a současně se školil na hudební akademii v Budapešti. Od roku 1909 byl vojenským tamborem – dirigentem, v této funkci přešel i do čs. armády (do r. 1921), v dalších letech působil jako soukromý kapelník.
Jan Šmíd - vystudovaný psycholog
Narodil se 21. dubna 1938 ve Vítkovicích u Ostravy. V roce 1960 absolvoval herectví a režii na divadelní fakultě pražské AMU a stal se členem Divadla E. F. Buriana. Na této scéně se v 60. letech uplatňoval jako herec (1960-68), později jako asistent režie a režisér (1969-74). Spolupracoval s rozhlasem a od roku 1974 začal pracovat v Čs. televizi.
Jana Brejchová – hvězda českého i evropského formátu
Narodila se 20. ledna 1940 v Praze jako jedno z šesti dětí řidiče dálkové dopravy. Ve filmu začala vystupovat od svých necelých třinácti let, kdy ji ještě ve školní lavici objevil Ladislav Helge, tehdy asistent režiséra Jiřího Sequense, pro jednu z dětských rolí sociálního dramatu ze života proletářských dětí za první republiky Olověný chléb.
Petr Kostka - herec se širokým žánrovým rozpětím
Narodil se 11. června 1938 v Říčanech u Prahy v rodině s dlouholetou divadelní tradicí. Ačkoliv herci byli oba rodiče i prarodiče, sám zprvu projevoval zájem především o matematiku a exaktní vědy. Odmaturoval na Vyšší hospodářské škole v Plzni (1957) a teprve potom se rozhodl pro hereckou dráhu.
Věra Ferbasová – baculatý ztřeštěný žabec
Narodila se 21. září 1913 v Sukoradech u Hořic v Podkrkonoší jako dcera středoškolského profesora, působícího v Jičíně a později v Plzni. Studium na gymnáziu nedokončila a na přání otce, který z ní chtěl mít úřednici, absolvovala plzeňskou dvouletou obchodní školu. Do pražského Divadla Vlasty Buriana, kam potom nastoupila jako úřednice, přišla bez nejmenších hereckých ambicí. Náhodný záskok za onemocnělou herečku v souboru rozhodl o jejím dalším osudu.
Dobře situovaný pán (dobová recenze)
Režisér Miroslav Cikán, jehož jméno jsme před krátkou dobou četli na díle ledabylém, chabém a slepovaném, připomenul inscenací nové české veselohry "Dobře situovaný pán", že je režisérem talentovaným a schopným, který dovede pracovat s vkusem i dobrým filmovým postřehem. Námět mu tentokráte napsala spisovatelka Olga Scheinplugová a je to zase prostinký příběh podle jejích zálib, osud děvčete z lidu, do kterého se zahledí starší zámožný obchodník, "dobře situovaný pán", jež však pohrdne možností blahobytného života bez lásky a dobude si svého mladého elektrikáře.
Jaroslav Marvan - představitel mnoha zaměstnání
Narodil se 11. prosince 1901 v Praze. Po maturitě na reálce pracoval jako poštovní úředník a přes ochotnické scény přešel k divadlu Vlasty Buriana (1925-43). Po jeho boku začínal na divadle i ve filmu. První filmovou roli dostal v němém Dobrém vojáku Švejkovi, do zvukového filmu vstoupil rovněž jako přihrávač Vlasty Buriana (To neznáte Hadimršku, Přednosta stanice) a jako velmi oblíbený partner dalších našich komiků či představitelů konverzačního filmového herectví – Hugo Haase, Oldřicha Nového, Jindřicha Plachty, Otomara Korbeláře, Theodora Pištěka aj.
Antonie Nedošinská - učila se švadlenou a hrála s ochotníky
Narodila se jako Antonie Valečková 26. června 1885 v pražské měšťanské rodině. Učila se švadlenou a současně navštěvovala dramatickou školu Karla Želenského a hrála s ochotníky. Proti vůli rodičů se stala herečkou kočovných společností (Faltys, Sedláček) a do Prahy se vrátila s manželem, hercem Jiřím Nedošinským, aby zde hrála ve Švandově divadle na Smíchově (1919-28). Odtud vedla její cesta na jeviště Národního divadla (1928-40), kde vytvořila významné role domácího i světového repertoáru. I když se dokázala uplatnit v mnoha dramatických postavách, její doménou se staly od počátku energické, rozšafné matky a ženy z lidového a maloměstského prostředí.