Ladislav Pešek

Vlastním jménem Ladislav Pech se narodil 4. října 1906 v Brně, pocházel ze staré divadelnické rodiny, jejíž tvůrčí genealogie sahá dokonce až k národnímu buditeli Václavu Thámovi. Otec Ladislav Pech, matka Ema Pechová a starší sestra Marie, provdaná za Rudolfa Waltra, byli předními členy brněnského Zemského divadla.

Ladislav Pešek, který si zvolil pseudonym podle matčina dívčího jména, studoval nejprve na reálce, ale brzy přešel na dramatické oddělení brněnské konzervatoře. Po absolutoriu (1926) hrál už jako Ladislav Pešek tři roky v Zemském divadle v Brně. Odtud potom 1. září 1929 přešel z popudu K. H. Hilara do pražského Národního divadla, jemuž zůstal téměř padesát let věrný, až do svého penzionování v srpnu 1976.

Byl hercem širokého výrazového rejstříku a vytvářel typově různorodé postavy (komické, dramatické, tragické). Ve spolupráci s režiséry J. Frejkou, K. Dostalem a dále s J. Honzlem, A. Radokem a J. Pleskotem vytvářel role, v nichž okouzloval svou spontaneitou, fyzickou kondicí a perfektně zvládnutou hereckou technikou. Je řazen k vrcholným realistickým představitelům české divadelní tradice.

Přestože tvrdil, že filmovou kameru nemá rád, hrál v osmdesáti českých filmech. Na plátně se objevoval už od mládí. Začínal v rolích veselých, věcných a nesentimentálních studentů, vesměs sportovně založených a intelektuálně nezatížených, které ztělesňoval ještě po třicítce (Jirka v Lidech na kře, Kulík v Cestě do hlubin študákovy duše nebo Čuřil ve filmu Škola základ života), významné charakterní role vytvořil po válce (O ševci Matoušovi, Transport z ráje, Komedianti).

Hrál úředníčky, učitele, zlodějíčky, dělníky i intelektuály, dědečky pohádkové i reálné, a třebaže to byly, jak sám řekl, většinou jen role vedlejší, těžko srovnatelné s jeho velkými postavami divadelními, přece jenom se většinou z nich nezapomenutelně vryl do paměti filmových diváků.

S televizí spolupracoval od jejích začátků a objevil se v desítkách inscenací. Zejména jímavě vytvářel opuštěné a bezbranné starce (televizní film Barometr), ale také stáří vitální a optimistické jako v Hubačových Nezralých malinách. Byl častým hostem rozhlasu, ve 40. letech učil na pražské konzervatoři a na DAMU, je autorem vzpomínkové knihy Tvář bez masky.

Za života získal řadu ocenění, mj. titul zasloužilý (1954) a národní umělec (1958). Krátkometrážní střihový medailon o něm natočil v roce 1959 režisér Jiří Patočka.

Zemřel 13. července 1986 v Praze.

Jarka a Věra

Vychází POPRVÉ NA DVD

K dostání v trafikách od 14. října 2015 za 99 Kč

V prodeji bude 14 dní.

Kromě trafik si DVD můžete zakoupit na www.filmexport.cz

FOTO: archiv FEX

DO OBCHODU - KOUPIT DVD