Jana Brejchová – hvězda českého i evropského formátu

Narodila se 20. ledna 1940 v Praze jako jedno z šesti dětí řidiče dálkové dopravy. Ve filmu začala vystupovat od svých necelých třinácti let, kdy ji ještě ve školní lavici objevil Ladislav Helge, tehdy asistent režiséra Jiřího Sequense, pro jednu z dětských rolí sociálního dramatu ze života proletářských dětí za první republiky Olověný chléb.

Po dokončení školy pracovala jako písařka a ještě bez vědomí rodičů hrála zkaženou dívku Kamilu v dramatu Václava Gajera Vina Vladimíra Olmera. Ještě téhož roku se mihla v epizodce Hubáčkova manželského dramatu Roztržka a poté jí režisér Pavel Blumenfeld svěřil hlavní ženskou roli ve svém kriminálním filmu Zlatý pavouk. Role maturantky zdravotní školy Marie v komedii Ivo Nováka Štěňata, ale především postava schovanky Jany ve Weissově adaptaci románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma započala její hvězdnou kariéru, během které v následujících desetiletích jen potvrzovala své herecké kvality na postavách širokého žánrového spektra.

Od sklonku 50. let ztvárňovala dívky a mladé ženy, hledající lásku a orientaci v životě. Za roli servírky Jany v Brynychově režijním debutu Žižkovská romance, za Lenku z povídky Lidé na zemi a hvězdy na nebi z vynikajícího poetického snímku Vojtěcha Jasného Touha a za citlivou Melu v Krejčíkově adaptaci divadelní hry Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské byla vyhlášena nejúspěšnější herečkou roku 1958. Mezinárodního úspěchu dosáhla rolí Jany v dalším Krejčíkově filmu, v adaptaci povídky Jana Drdy Vyšší princip z knížky Němá barikáda – za tento herecký výkon byla vyznamenána Stříbrnou plachtou na MFF v Locarnu 1960 a doma se v anketě filmových diváků znovu stala nejúspěšnější herečkou roku.

Stala se skutečnou hvězdou nejen českého, ale i evropského formátu. Začala hrát v koprodukčních i zahraničních filmech. Po Májových hvězdách režiséra Stanislava Rostockého se mj. objevila v dobrodružném dramatu Kurta Maetziga Sen kapitána Loye (1961, s Ulrichem Theinem), v adaptaci románu Kurta Tucholského Zámek Gripsholm (1963, s Waltrem Gillerem a Nadjou Tillerovou) režiséra Kurta Hoffmanna, za roli ve filmu téhož režiséra Dům v Kaprové ulici získala na Berlinale 1965 Zlatý filmový pásek za nejlepší ženský herecký výkon. Objevila se i ve špionážním snímku Alfreda Weidenmanna Výstřely v tříčtvrtečním taktu (1968), kde byla partnerkou francouzského herce Pierra Brice.

Dramatické a psychologicky náročné postavy vytvořila v Krejčíkově dramatu Labyrint srdce, v Novákových Zelených obzorech podle novely Jana Procházky, v příběhu z pražského Květnového povstání Maratón a především v Schormových filmech Každý den odvahu a Návrat ztraceného syna.

Od 60. let také začala být obsazována do filmů oddechového žánru – zahrála si např. v mezinárodně oceňované poetické historické komedii Karla Zemana Baron Prášil, v muzikálu Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka Kdyby tisíc klarinetů, v komediích Zdeňka Podskalského Ženu ani květinou neuhodíš a Ďábelské líbánky, v Schormově Farářově konci a v Lipského sci-fi komedii Zabil jsem Einsteina, pánové. Velkou roli jeptišky zvané Slečna vytvořila v Kachyňově baladickém snímku Noc nevěsty, která znamenala v její herecké dráze přechod k charakternímu až dramatickému herectví.

V 70. letech vytvořila na plátně první manželskou dvojici s Vlastimilem Brodským v stále úspěšném filmovém muzikálu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně a poté v komedii Petra Schulhoffa Hodíme se k sobě, miláčku …?, titulní roli si zahrála v Balíkově sci-fi komedii Slečna Golem, ale její opravdu významnou rolí v těchto letech byla jen zhoubně ctižádostivá inženýrka Edita v Jirešově přepisu Páralova románu Mladý muž a bílá velryba. V roce 1974 byla opět zvolena nejpopulárnější herečkou roku.

Nadcházející dekáda jí přinesla velkou charakterní roli ženy, která se do konce života nemůže zbavit vzpomínek na tragickou zkušenost z nacistického koncentračního tábora ve filmu Jiřího Svobody Schůzka se stíny. Krátce nato u téhož režiséra vytvořila neméně výraznou roli Salome v tragickém příběhu z prvních poválečných dnů Zánik samoty Berhof. K jejím největším hereckým výkonům patří rovněž part hysterické stárnoucí matky v Drhově psychologickém dramatu o konfliktním vztahu matky a dospělé dcery Citlivá místa, kde vytvořila hlavní roli se svou dcerou Terezou Brodskou. Společně si potom ještě na obdobné téma zahrály v posledním filmu Evalda Schorma Vlastně se nic nestalo a s matkou se Tereza Brodská sešla znovu v 90. letech při natáčení dramatu Lordana Zafranoviće Má je pomsta.

http://youtu.be/OTAfTS-RSfo

Ačkoliv pro její filmovou práci nebyla 90. léta zrovna štědrá, vytvořila během nich menší, ale výrazné role v komorním, poetickém Hradu z písku Zuzany Zemanové a v Jasného Návratu ztraceného ráje. Její filmografii prozatím uzavírají komediální příběh Vladimíra Drhy Početí mého mladšího bratra a snímek režiséra Jiřího Hřebejka Kráska v nesnázích podle Vieweghova románu.

http://youtu.be/uVugZxvhODQ

Na jevišti se objevovala jen sporadicky od 80. let (především na zájezdových představeních) a soustředila se především na práci ve filmu a v televizi. Na obrazovce jsme ji viděli mj. v seriálech F. L. Věk, Arabela, Bambinot a Arabela se vrací, a dále v mnoha televizních inscenacích a filmech, např. Po francouzsku, Král a žena, Dva útržky ze života muže, Cukrárna, Dotek motýla, Půlpenny, Jehla, Hostinec U létavého draka, Angolský deník lékařky, Polom v bezvětří, Pasiáns, Romaneto, Na krásné vyhlídce, Co Hedvika neřekla, Král blázen, Čarodějné námluvy.

http://youtu.be/7JVB5bkBx2A

Byla provdána za německého herce a režiséra Ulricha Theina, režiséra Miloše Formana a herce Vlastimila Brodského; žila též s hercem Jaromírem Hanzlíkem a později s Jiřím Zahajským. Je matkou herečky Terezy Brodské. Herečkou je rovněž její sestra Hana Brejchová.

V roce 2004 jí byla prezidentem republiky udělena Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění.

Probuzení

Vychází POPRVÉ NA DVD

K dostání v trafikách od 7. října 2015 za 99 Kč

V prodeji bude 14 dní.

Kromě trafik si DVD můžete zakoupit na www.filmexport.cz

Foto: archiv FEX

Filmografie :

1953    Olověný chléb
1956    Roztržka / Vina Vladimíra Olmera / Zlatý pavouk
1957    Štěňata / Vlčí jáma
1958    Morálka paní Dulské / Touha / Žižkovská romance
1959    Májové hvězdy / Probuzení
1960    Vyšší princip
1961    Baron Prášil / Kolik slov stačí lásce? / Labyrint srdce / Lidé za kamerou / Sen kapitána Loye / Ztracená revue
1962    Neděle ve všední den / Zelené obzory
1963    Zámek Gripsholm
1964    Dům v Kaprové ulici / Každý den odvahu / Kdyby tisíc klarinetů
1965    Bloudění / Ztracená tvář
1966    Dýmky / Návrat ztraceného syna / Ženu ani květinou neuhodíš
1967    Noc nevěsty
1968    Farářův konec / Maratón
1969    Zabil jsem Einsteina, pánové…
1970    Ďábelské líbánky / Luk královny Dorotky
1971    Lekce / Romanetto / Smrt černého krále
1972    Slečna Golem
1973    Noc na Karlštejně / Pokus o vraždu
1974    Hodíme se k sobě, miláčku…? / Motiv pro vraždu  /povídka Kapsář/ / Vteřiny úzkosti
1976    V prachu hvězd
1978    Mladý muž a bílá velryba / Muž s orlem a slepicí / Nechci nic slyšet / Panna a netvor / Pod jezevčí skálou
1979    Na pytlácké stezce
1980    Útěky domů / Za trnkovým keřem
1982    Schůzka se stíny
1983    Modré z nebe / Zánik samoty Berhof / Zastihla mě noc
1986    Přezůvky štěstí
1987    Citlivá místa
1988    Vlastně se nic nestalo
1994    Hrad z písku / Situace vlka
1995    Má je pomsta
1999    Návrat ztraceného ráje
2000    Početí mého mladšího bratra
2006    Kráska v nesnázích

Tučně zvýrazněné filmy můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. +420 261 213 664.

DO OBCHODU - KOUPIT DVD

Komentáře   

0 #2 Annazamr 2014-11-03 16:55

no jo, ale ted je hnusna!!!

Citovat

+1 #1 verry 2014-01-03 14:36

Nevíte jak se filmové hudbě říká????????????

Citovat

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.

Přidat komentář

Jméno (povinné)

E-mail (povinné)

Webová stránka

Zasílat oznámení o nových komentářích

Obnovit

Odeslat

Zrušit

JComments