Film a video
Suzanne Marwille - jedna z prvních hvězd českého němého filmu
Vlastním jménem Marta Schölerová se narodila 11. července 1895 v Praze. Divadlo hrála už jako dítě po boku spisovatelky Popelky Biliánové. Pro film ji objevil na konci 1. světové války režisér Václav Binovec, který si změnil české křestní jméno Václav na šifru W. T. a z nových iniciál vytvořil název svého filmového podniku Weteb. A protože si potrpěl na exotické pseudonymy a sám hrál pod jménem Willy Bronx, vytvořil pro hlavní představitelku svých filmů Martu Schölerovou francouzsky znějící pseudonym Marwille, složený z prvních slabik jejího jména Marta a svého pseudonymu Willy, který doplnil vymyšleným křestním jménem ve francouzské podobě Suzanne.
Premiéry v kinech – leden
Leden se kvapem blíží, a proto jsou známy již všechny filmové premiéry.
Marie Štrosová - Steinerová
Narodila se 10. ledna 1923 v Mladé Boleslavi, kde vyrůstala v divadelním a hudebním prostředí. Otec byl činoherec a matka operní pěvkyně, ve 30. letech sólistka opery Národního divadla v Brně. Nejprve studovala na vinohradském gymnáziu a po maturitě se věnovala studiu zpěvu na pražské konzervatoři. Ještě jako posluchačka byla v letech 1942-43 angažována v pražském Divadle Vlasty Buriana, kde získávala první jevištní zkušenosti.
Soutěž s Jaroslavem Ježkem UKONČENA
Soutěžíme o set tří filmů na DVD, ve kterých můžete slyšet hudbu Jaroslava Ježka! V sadě najdete filmy - Ze soboty na neděli, Svět patří nám a U nás v Kocourkově. Znáte odpověď na jednoduchou soutěžní otázku? Zapojte se do soutěže!
Líčení v novověku
Zatímco v západní Evropě se parfémy záhy po pádu Římské říše přestaly používat, tradice jejich výroby se udržela ve východní části bývalého impéria v Byzanci. Tam voňavkářství neobyčejně vzkvétalo, protože prostředí byzantského císařského dvora převzalo z doby konce římského císařství přehnanou zjemnělost mravů.
Filmové tipy - leden
Vítejte v roce 2014! I v lednu na vás čekají krásné filmy. Tentokrát jsme si pro vás připravili jako novinky Ivana v útoku a Kvočna. Stále však platí, že na novinových stáncích můžete sehnat filmy za akční cenu 29 Kč i oblíbené filmy za 99 Kč a které to jsou? Více se dozvíte uvnitř článku.
Žena a události v lednu 1934
Jaký bude začátek příštího roku, to bude pro každého z nás jedno velké překvapení. Pro někoho zcela zásadní, jiný ani změny hned nepostřehne. Jenom při ohlédnutí zpátky už víme, s čím můžeme porovnávat. Nahlédla jsem do lednových čísel časopisu Eva, a tak vám trochu zajímavostí k porovnání, poučení a pobavení nabízím.
Jaroslav Ježek - české veřejnosti přibližoval jazz a tvůrčím způsobem ho přetvářel
Narodil se 25. září 1906 v Praze na Žižkově v rodině krejčího. Od dětství byl postižen vážnou oční chorobou – šedým zákalem, a po nezdařené operaci na jedno oko zcela oslepl. Navíc po onemocnění spálou se stal i silně nedoslýchavým. Problémy v obecné škole zapříčiněné zmíněnými zdravotními potížemi a začátek první světové války, kdy jeho otec byl odveden na frontu, jej přivedly do Hradčanského ústavu pro slepé a slabozraké děti, kde získal základy hudební teorie a hry na různé hudební nástroje a osvojil si Braillovo slepecké písmo.
PASÁŽE: ODZNAK MODERNÍHO VELKOMĚSTA
Forma moderního velkoměsta 20. století je úzce spjata se starším historickým vývojem. Na konci 19. století se v Evropě velmi živě diskutovanou otázkou stala tvář moderního města. S rychlou a hlubokou proměnou struktury tradičního historického sídla se pojilo i nové promýšlení funkcí moderní metropole, jejich konkrétní podoby a jejich vzájemných vztahů. Vznikaly tak nové stavební typy, které se pojily s rozmachem industriální sféry, etablovaly se nové architektonické formy, jejichž cílem bylo vyjádřit myšlenku modernosti soudobé společnosti, a architekti obecně upouštěli od historického tvarosloví, jehož užití a symboliku v průběhu posledního půlstoletí zdokonalovali. Jednou z forem, jež je těsně spjatá s rozmachem moderního velkoměstského života, jsou právě pasáže.
Jiří Sovák - rozený komik
Vlastním jménem Jiří Schmitzer se narodil 27. prosince 1920 v Praze v rodině hostinského. Jako úředník městské spořitelny vystupoval nejprve s ochotníky. Za nacistické okupace byl skladníkem ve Waltrovce a po večerech hrál na Živém jevišti v Rokoku. V roce 1943 se seznámil s režisérem Janem Strejčkem a odešel s ním do Horáckého divadla v Třebíči. Po válce v roce 1946 získal osvědčení z konzervatoře a po vojenské prezenční službě v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého nastoupil v D 48 u E. F. Buriana, kde poprvé začal hrát staré muže a dědky. V roce 1952 přešel do Divadla čs. armády (dnešní Divadlo na Vinohradech) a v roce 1966 se stal členem činohry naší první scény. V Národním divadle potom hrál až do roku 1983, kdy po těžkém úrazu (byl sražen automobilem) odešel do důchodu.