Ženy za volantem

Snad skoro každému se při vyslovení tohoto pojmu vybaví jméno naší úspěšné automobilové závodnice Elišky Junkové. Dámy, která se stala průkopnicí nejen ženského automobilového sportu, ale také nového sportovního typu oblečení žen konce dvacátých let minulého století. Její bombastická dvouletá kariéra určitě ovlivnila přístup mužů k začínajícím změnám na poli sportu, umění a dalších činností, které byly až dosud jejich doménou.

Automobilismus a móda

Mezi sporty se automobilismus zařadil na přelomu století. Vyžadoval především specifické oblečení: ochranu proti prachu a nepříznivému počasí, to znamená dlouhý plášť, důkladnou automobilovou čapku ovázanou u dam dlouhou šálou a plátěnou masku s brýlemi. Oblečení muselo být praktické a trvanlivé. Základními předpoklady byly kvalitní materiály – nejlépe skotské vlněné tkaniny nebo manšestr – a pohodlný střih. Většina moderního sportovního oblečení přicházela z Anglie a přinesla si s sebou anglická označení – pro úzké kalhoty ke kolenům breeches či široké knickerbockers, česky zvané pumpky, různé bundy nazývané windbreaker nebo lumberjack, dále svetry – pullover a rozepínací cardigan, pláště trenchcoat. Symbolem moderní doby se pro svou účelnost a jednoduchost stal overall – kombinéza. Po vzoru Elišky Junkové nosily dámy rády plstěné barety.

V meziválečném období se sport, tedy i automobilismus, stal součástí moderního životního stylu. Dobovým ideálem byla emancipovaná, štíhlá, opálená, nakrátko ostříhaná dívka, a spolu s ní mladý muž sportovního ducha i vzhledu s vlastnostmi a chováním anglického gentlemana.

Auta pro ženy

U příležitosti třicetiletého jubilea založení Autoklubu Republiky Čs. (AČR) byla v Praze r. 1934 uspořádána mezinárodní automobilová výstava jako přehlídka rychlosti a elegance. Všechny automobilky se zaměřily na malá auta, ale žádná nepřišla s heslem: Ženy, vyrobili jsme vůz pro vás. Krásný vzhledem, prostý v konstrukci. Nemůžete si splést plyn se spojkou! Pedály jsou měkké, řízení vozu je hračkou, náš vůz je pro ženy do posledního šroubu.

Až dosud bylo dámami negativně hodnoceno umístění spojky v blízkosti plynu. To ovšem neodradilo 6 mladých žen, které se vydaly svými sportovními vozy na cestu kolem světa, jako tzv. Modrý tým. Trasou z Prahy přes Marseille, Alžír, Casablanku, severní Afriku, Tanger a Paříž zpět do Prahy, urazily celkem 17 600 km, zažily trochu strachu, ale dokázaly sobě a mužům dostatek odvahy. Společnost dam byla vskutku zajímavá. Automobilová závodnice R. Elstnerová, manželky a dcery majitelů skláren Kavalier, tiskárny v Chocni, továrny na akumulátory apod.

Sedmé auto bylo tvořeno „ochrannou“ posádkou dvou mužů: F. A. Elstnerem, motoristickým cestovatelem, novinářem a spisovatelem spolu s majitelem sázavských skláren Ing. A. Kavalierem. Ti potvrdili, že se dámy obešly bez jejich pomoci.

Auto jako módní doplněk

Byl velký rozdíl mezi sportovními vozy Elišky Junkové a elegantními módními kabriolety dam, které do nich usedaly pouhých pět let od Eliščina závodu na Targa – Frolio v r. 1928. Vzrůstem malá Eliška seděla na polštářku, dřevěný volant bez posilovače jí rozdíral ruce do krve. Na odolnost dlaní nepomáhalo ani neustálé mnutí oblázků. Kvůli své výšce měla prodloužené pedály. Malé a elegantní vozy počátku 30. let byly pohodlné, skoro jako malé limuzínky té doby. Dámy dbaly na výběr oblečení, doplňků a jejich barevné ladění s vozem.

Řada hereček a známých osobností dělala i reklamu na zajímavá auta pro dámy. Dnešní ženy mají rády pohodlná a rychlá auta, patří k jejich životnímu stylu a denním potřebám. Autosalóny jsou na ně zaměřeny, hodnocení provádějí dámské poroty a prý už není pravdou, že si ženy vybírají auto jenom podle vzhledu. Říká se to tak stále mezi muži. Pravdou však je, že doplňkovými programy na akcích typu Žena a auto jsou většinou módní přehlídky.