Tvůrčí rozmanitost a pestrost kreslených filmů

AŽ DO OSVOBOZENÍ v květnu 1945 a do znárodnění filmového podnikání žánr kreslených filmů v československé kinematografii prakticky neexistoval. Samostatné studio kresleného filmu bylo založeno teprve nově ustaveným vedením znárodněného filmu ve druhé polovině roku 1945.

V čelo studia kresleného filmu byl postaven akademický malíř Jiří Trnka. V jeho výtvarném řešení a pod jeho režijním vedením vznikly krátce po sobě čtyři kreslené filmy: Zasadil dědek řepu, Zvířátka a Petrovští, satirický snímek Pérák a SS a ironický Dárek.
Když se pak v roce 1946 Jiří Trnka rozhodl plně se věnovat práci v loutkovém filmu, nastoupil jako vedoucí Studia Eduard Hofman. Práce Studia kresleného filmu neměla zůstat omezena jen na tvůrčí účast jediného výtvarníka. A vedení studia se skutečně v příštích letech podařilo získat k spolupráci mnoho kreslířů a ilustrátorů známých jmen, z nichž stačí uvésti vedle Jiřího Trnky Ondřeje Sekoru, Kamila Lhotáka, Františka Freiwilliga, Zdeňka Seydla, Zdeňka Millera, Cyrila Boudu a Josefa Ladu.

Československý kreslený film se v prvních letech své existence ve volbě námětů zaměřoval především na satirické a ironické snímky, jako Hotovo, jedem!, Andělský kabát, Atom na rozcestí a O milionáři, který ukradl slunce (podle Jiřího Wolkera). Uvědomil si však včas i svůj další, důležitější úkol: upoutat větší měrou zájem dětských diváků a přispět nevtíravou formou k jejich výchově. Šťastným řešením byl v tomto směru v roce 1952 první středometrážní kreslený film Jablůňka se zlatými jablky, který přibližoval mládeži na příběhu skupiny děti mičurinské methody zušlechťování přírody, před ním již Pohádka o stromech a větru atd.

Ale i tehdy vznikaly kreslené snímky pro dospělé. Kromě Kombajnu to byla i další agitka Brigáda, jejíž písnička Pojďte s námi na brigádu vešla ve všeobecnou oblibu a známost.

V režii Eduarda Hofmana se podařilo v několika samostatných episodách oživit i příběhy kamarádského soužití Pejska a kočičky jak je zachytil ve své příkladné knížce pro děti slovem i kresbami spisovatel a malíř Josef Čapek. Rámcový děj, který připomíná dětem osobu autora, spojuje tyto samostatné příběhy.

Po loňském zfilmování známé pohádky pro nejmenší Hrnečku, vař ve výtvarném podání! Cyrila Boudy a příběhu O koutku a slepičce, kde režisérem a výtvarníkem byl Zdeněk Miller, je nyní ve výtvarné spolupráci s Josefem Ladou dokončována Liška Bystrouška jako pokus o zpracování hudební předlohy podle jedné z episod operního díla Leoše Janáčka; režii tohoto filmu má Eduard Hofman. Lidová pohádka Čert a Káča poskytla předlohu k dosud nejnáročnějšímu, technicky nejsložitějšímu a nejvýpravnějšímu dílu Bratří v triku – dlouhometrážnímu filmu režiséra Václava Bedřicha, jenž má být dokončen ještě letos. Napřesrok mohou diváci očekávat zajímavý kreslený snímek nového typu. Režisér Eduard Hofman zpracovává do středometrážního filmu námět, který poskytl objemný cyklus kreseb francouzského umělce Jeana Effela Stvoření světa.

Stejně jako loutkové filmy, i kreslené snímky československých tvůrců se dnes těší světové oblibě u malých i velkých diváků. Rozvoj a úspěchy této oblasti filmové tvorby jsou jedním z nejvýmluvnějších dokladů prospěšného vlivu, který vykonalo znárodnění československé kinematografie.

Zdroj: Kino číslo 17, ročník X, vyšlo 11. srpna 1955, napsal: bž
Poznámka: Text je doslovným přepisem originálního textu se zachováním původního jazyka a stylistiky.