Osobnosti
Jiří Mareš - scenárista a spisovatel
Narodil se 29. listopadu 1922 v Lipsku a středoškolská studia absolvoval v Praze. Za nacistické okupace byl zaměstnán na poště, po válce začal pracovat jako novinář, nejprve v redakci Mladé fronty (1945-47), poté v Rudém právu (1947-48).
Evžen Illín - hudební skladatel
Někdy uváděn pod pseudonymem Evžen Klen. Narodil se 2. listopadu 1924 v obci Biskupice pri Dunaji (nyní Podunajské Biskupice). Studoval nejprve na keramické škole v Bechyni, hudbě se učil na hudební škole v Táboře. Na pražské konzervatoři vystudoval hru na fagot u O. Vebra a skladbu u Emila Hlobila (1945-48) a poté na AMU u Jaroslava Řídkého (1948-52).
Julius Vegricht - kameraman
Narodil se 25. října 1907 v Praze. Od mládí se zajímal o film, ale nejprve prošel několika zaměstnáními a u filmu hledal příležitostné výdělky jako statista. Začínal v roce 1929 ve filmových laboratořích a brzy se dostal, už jako stálý zaměstnanec, do ateliéru Na Kavalírce. Do roku 1935 pracoval jako asistent kamery u Václava Vícha, Jaroslava Blažka, Otto Hellera a Jana Stallicha a zároveň se také objevil v drobných rolích ve filmech Muži v offsidu (1931, fotbalový fanoušek) a v Písničkáři (1932, vojín). Se Stallichem natáčel v roce 1936 v Anglii film o Mozartovi Whom the God´s Love a po návratu se stal samostatným kameramanem.
Vladimír Šmeral - jeho sametově hebký hlas ho předurčoval do rolí romantických hrdinů
Narodil se 16. října 1903 v Drásově na Moravě. Z Vyšší průmyslové školy elektrotechnické přestoupil na dramatické oddělení brněnské konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1926. Do roku 1933 byl členem Zemského divadla v Brně a potom přešel za E. F. Burianem do Prahy (1933-36 a 1939-41), kde fyzicky a hlasově ideálně splňoval jeho režijní požadavky, zejména pro hudebnost jevištní řeči. V letech 1937-38 hrál v Osvobozeném divadle V+W, krátce působil v Lidovém divadle v Praze (Unitaria, 1938-39) a od 1941 do 1944 v Městských divadlech pražských. V roce 1944 byl uvězněn v koncentračním táboře, odkud před koncem války uprchl. Následně od roku 1945 až do svého odchodu na odpočinek v roce 1979 hrál v Divadle na Vinohradech.
Alois Jirásek - představitel české historické beletrie
Narodil se 23. srpna 1851 v Hronově a pocházel ze starého selského rodu, avšak jeho otec, původně tkadlec, se vyučil pekařem. Po roční přípravě „na handlu“ začal ve dvanácti letech studovat na německém gymnáziu v Broumově (1863-67) a poté na českém v Hradci Králové, kde v roce 1871 maturoval. Po absolvování historie na filozofické fakultě v Praze učil nejprve na gymnáziu a na reálce v Litomyšli (1874-88) a už jako renomovaný historický beletrista byl přeložen do Prahy, kde působil na gymnáziu v Žitné ulici (1888-1909). Po svém návratu obnovil osobní styky s malířem Mikolášem Alšem a se spisovateli lumírovského kruhu J. V. Sládkem, J. Vrchlickým a J. Thomayerem, navázal přátelství se Z. Wintrem, K. V. Raisem a M. A. Šimáčkem, trvalé kontakty měl s mladšími J. S. Macharem, J. Kvapilem nebo Z. Nejedlým.
Vladimír Kabelík - scenárista a režisér krátkých filmů
Narodil se 9. října 1924 v Praze a jako filmový pracovník se v domácí kinematografii uplatňoval v různých funkcích už jeho otec, Vladimír Kabelík (1894-1963). Vystudoval gymnázium a Vysokou školu chemicko-technologickou. K filmu se dostal za 2. světové války, kdy převážně jako asistent režiséra Karla Zemana pracoval ve zlínských ateliérech, kam nastoupil v roce 1943. S přestávkou (studium, vojenská prezenční služba) zde působil až do roku 1953. Tehdy se vrátil do Prahy a stal se režisérem Krátkého filmu Praha, kde setrval do roku 1991.
Fred Bulín - milenec, sportovec i důstojník
Vlastním jménem Bedřich Bulík se narodil 5. března 1896 v Praze. Byl nejen filmovým hercem, ale také lehkoatletickým rekordmanem. Na stříbrném plátně se poprvé objevil jako automobilový závodník v milenecké roli melodramatu režiséra Vladimíra Slavínského Z lásky (1928). V němé éře naší kinematografie vytvořil i jednu z hlavních rolí, dráteníka Jano, v Krňanského přepisu románu Boženy Němcové Pohorská vesnice.
Eduard Dubský - odměřený a potměšilý elegán a světák
Vlastním jménem Eduard Neckář, narodil se 19. listopadu 1911 v Jihlavě. Studoval na zdejším gymnáziu a když tu v roce 1931 hostovala se svým souborem operetní subreta Mařenka Zieglerová, přidal se k její zpěvoherní společnosti. Po dvouletém působení přešel na jednu sezónu do pražského Tylova divadla v Nuslích a po vojenské prezenční službě (1933-35) pokračoval v divadelní dráze u venkovské společnosti Jaroslava Bittla (1935-38). Na další dva roky potom zakotvil ve Východočeském divadle v Pardubicích (1938-40, u společnosti Karla Jičínského) a poté hrál až do konce války v činohře Divadla moravskoslezského v Ostravě (1941-45).
Rudolf Jelínek - popularitu mu přinesla role ve filmu Smrt v sedle
Narodil se 27. února 1935 v Kutné Hoře jako první z pěti dětí obchodníka a už jako dítě hrál divadlo s místními ochotníky. Po maturitě na reálném gymnáziu upřednostnil herectví před studiem na technice a v roce 1957 absolvoval pražskou DAMU, kde byl jeho profesorem Bohuš Záhorský.
Arnošt Lustig - spisovatel a scenárista
Narodil se 21. prosince 1926 v Praze v rodině malého obchodníka. Ještě před 2. světovou válkou vychodil obecnou školu, ale měšťanku již nedokončil, protože byl z rasových důvodů poslán v roce 1942 do Terezína. Prošel nejhoršími nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Během transportu smrti do Dachau v březnu 1945 se mu podařilo uprchnout a do osvobození se skrýval. Dostal se až do Prahy, kde se zúčastnil Květnového povstání.