Osobnosti
Eduard Kohout - herecký kníže z Kampy
Vlastním jménem František Eduard Kohout se narodil 6. března 1889 v Českých Budějovicích jako syn truhláře. Studoval na plzeňské reálce a jeho lásku k divadlu rozvíjel prof. Jaroslav Hurt. V roce 1906 odešel ze studií k divadlu a po tříletém působení u kočovných společností (Šípková, Tutter, Zöllner, Grossová) nastoupil do Městského divadla v Plzni (1909-13), kam jej angažoval Vendelín Budil. Odtud odešel do Prahy a po jedné sezoně v Intimním divadle na Smíchově přešel do Městského divadla na Královských Vinohradech (1914-16), kde pod vedením režiséra K. H. Hilara vytvořil své první expresionistické role.
Anna Letenská - herečka s tragickým koncem života
Narodila se 29. srpna 1904 v Nýřanech na Tachovsku. Pocházela z kočovné divadelnické rodiny a jako dcera herečky Marie Svobodové vystupovala také pod jménem Svobodová od dětství i na jevišti. Prošla řadou venkovských společností a první angažmá získala v roce 1916 u společnosti Suková-Kramuelová. V letech 1921-24 byla členkou Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích, potom působila ve společnosti Alferiho, hrála v Olomouci (1930-31) a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1931-35). Po letech angažmá u mimopražských divadel dostala možnost pracovat v Praze až v roce 1939, kdy byla angažována do Městského divadla na Královských Vinohradech. Ještě před nástupem do Vinohradského účinkovala často v Československém rozhlase.
Jiřina Šejbalová
Narodila se 17. září 1905 v Praze. Pocházela z úřednické rodiny s bohatým uměleckým zázemím. Jeden z jejích dědů měl sochařskou dílnu, druhý skládal písně a působil jako operní korepetitor. Otec byl absolventem mnichovské malířské akademie a maminka zpěvačkou. Od dětství sama také ráda zpívala a později na pražské konzervatoři vystudovala operní zpěv u profesorky Branbergrové (1927).
Otakar Vávra - nestor českých filmařů
Dožil se sta let, přijímal pocty, byl chválen, ale též haněn za filmy, kterými oslavoval vládnoucí režimní garnituru. Kriticky jsou hodnoceny i jeho postoje a názory z dob totality, kdy byl nápomocen při likvidování některých úspěšných kolegů. To platí především o Alfredu Radokovi, kterého v padesátých letech veřejně napadal za domnělou implantaci buržoazních a imperialistických stylů do naší socialistické kinematografie.
Saša Rašilov
Vlastním jménem Wenzel Rasch von Hessen (Václav Rasch z Hessenu) se narodil 6. září 1891 v Praze jako syn správce šlechtického kasina v Celetné ulici. Po brzké otcově smrti žil s matkou na proletářském Žižkově a po tamních hospodách, kde vystupoval na stoličce, aby na něho bylo vidět, si vydělával své první honoráře za kabaretní kuplety. Vyučil se typografem (1909), ale jeho snem se stalo jeviště.
Karel Lamač - režisér, scenárista, herec a podnikatel
Narodil se 27. ledna 1897 v Praze. Jeho otec byl operní zpěvák, později lékárník, a také mladý Lamač studoval farmacii. Již za studií byl dirigentem filharmonického orchestru, ochotníkem a salonním kouzelníkem. V Drážďanech u Ernemanna poznal filmovou práci. Za 1. světové války jako zpravodaj natáčel frontové aktuality. Po válce pracoval nejprve jako technický vedoucí filmové společnosti Excelsiorfilm a potom se začal věnovat filmovému herectví. V Praze a ve Vídni sehrál na 70 rolí milovníků v českých a německých filmech. Jen v českém němém filmu vytvořil na 50 rolí, první byla v Branaldově snímku Aloisův los. Evropské popularity dosáhl titulní rolí v dramatu Páter Vojtěch, který režíroval Martin Frič.
Alena Vránová slaví 80. narozeniny
Narodila se 30. července 1932 v Praze. Lásku k divadlu zdědila po otci, který byl vášnivý ochotník. Už jako malá účinkovala v Dismanově dětském rozhlasovém souboru a v dětských rolích vystupovala i na některých pražských jevištích. Vystudovala herectví na pražské DAMU (1953) a dva roky hrála v oblastním divadle v Benešově. V roce 1955 ji angažoval Jan Werich do svého Divadla satiry, později přejmenovaného na Divadlo ABC a následně (1962) včleněného do svazku Městských divadel pražských. Od roku 1993, kdy z MDP odešla, se věnuje monodramatům na různých malých jevištích, dnes nejčastěji na scéně v Ungeltu.
Osudové okamžiky v životě Adiny Mandlové
Adina Mandlová nebyla jen obdivovaná a slavná herečka, krásná žena a sexsymbol 30.let. Byla to také silná žena, která čelila všem ranám osudu se vztyčenou hlavou a s nezdolným optimismem.
Miroslav Cikán - režisér a průkopník
V režii zkusil vše. Miroslav Cikán patřil mezi gardu průkopníků, vždyť filmu se upsal již v roce 1913, ale trvalo déle, než začal projevovat tvůrčí ambice. Zpočátku neodmítal žádné pomocné práce, pak povýšil na překladatele a upravovatele českých titulků zahraničních filmů, jako zaměstnanec půjčovny poznal všechny posty, nakonec to dotáhl až na ředitele.
Otakar Vávra: Legenda českého filmu
Filmový režisér, scenárista a pedagog, Otakar Vávra, se 28. února 2011 dožil neuvěřitelných 100 let! Během svého života získal mnoho domácích i zahraničních ocenění a vyznamenání – byl jmenován zasloužilým umělcem (1955), národním umělcem (1968), získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos (2001) a v témže roce mu vzdal poctu i karlovarský MFF.