Modelové salony první republiky

Uměleckoprůmyslové museum nabídlo v letošním roce výstavu nazvanou „Pražské módní salony“, která představila modely z první poloviny 20. století, vytvořené v módních salonech. Kromě jejich prezentace přispěla i k rozšíření vědomí, že v době první republiky u nás nebyly pouze salony Podolská či Rosenbaum, ale také řada jiných, pro naši generaci už neznámých tvůrců. Dokonce už před rokem 1918.

Česká móda začátku 20. století

Zdůrazňovala se především ženskost, plno volánů, krajek, přívěšků, sukní s vlečkou a absence výstřihů. O tom všem už psaly módní časopisy typu Bazar či Nové pařížské modely. I v nich se dámy dověděly, v kterém salonu si mohou nechat ušít šněrovačku či večerní toaletu. Šněrovačku třeba u Federera&Piesena Na Příkopě 14. Vedle v čísle 13 se dobře a levně koupily látky u Václava Vlka, které vám firma zdarma kamkoli dodala. Z nich už se daly ušít halenky u specializované firmy Brož na Vinohradech nebo kostým u paní Eksteinové. Začala se už prosazovat i konfekce, kterou měl např. v Celetné 30 pan Friml nebo od roku 1923 v Prostějově Jan Nehera. Módní závody si již označovaly své výrobky etiketami, využívaly možnost reklamy a stylově se orientovaly na módu hlavního města monarchie, Vídně. České švadleny a krejčí odcházeli do Vídně „na zkušenou“, někteří v ní zůstali a na vývěsních štítech se dodnes dají číst jejich česká jména, např. firma Kníže na vídeňské luxusní ulici Graben.

Československá móda

Po rozpadu monarchie se zraky tehdejších módních představitelů rychle otočily k módnímu Olympu, Paříži. Vše, co bylo francouzské, bylo hodnoceno jako nejlepší, nejkvalitnější a nejelegantnější. A právě elegance se stala hlavní vlastností prvorepublikové módy. Potřeba módních salonů vzrůstala, dámy chtěly mít oblečení nejen podle poslední módy, ale také originální. A to zaručoval solidní salon. Jednoduše řečeno, dvě dámy se nemohly potkat na jednom večírku ve stejné toaletě. Módní aktuálnost byla u salonů zaručena. Jejich majitelé a návrháři navštěvovali minimálně 2x do roka pařížské módní přehlídky. Nesměli na nich sice pořizovat žádné záznamy, a tak jen šikovní kreslíři si na „diskrétních“ místech mohli dělat své skicy.

Módní salony

Ať chceme nebo ne, musíme začít dvěma nejznámějšími prvorepublikovými módními domy pod vedením Hany Podolské a Oldřicha Rosenbauma. Oba patřily ke špičce luxusních módních závodů první republiky a tvořily se v nich modely zcela naplňující pojem české a především pražské luxusní módy. V roce 1922 byl vytvořen spolek „Pražská móda“, který si svými stanovami určil za cíl pečovat o zvelebení pražské módy, účelností, vkusem a dobrou jakostí. Jedním ze zakládajících členů byla i paní Hana či Hanna Podolská.

Oba salony oblékaly manželky podnikatelů, politiků, diplomatů, pěvkyně a herečky. Nejen pro soukromý šatník, ale i pro jejich filmové role. Jmenujme alespoň manželku prezidenta Beneše Hanu, herečky R. Naskovou, A. Mandlovou, O. Scheinpflugovou, J. Šejbalovou, pěvkyni J. Novotnou či závodnici E. Junkovou. Zaměstnávaly vysoce kvalifikované pracovníky, kteří dokonale ovládali své řemeslo. Oba salony po znárodnění změnily své názvy. Ze salonu Podolská byla „Eva“ a Rosenbaum se změnil na „Styl“. Po celé republice však existovala celá řada větších či menších salonů, které jim kráčely v patách. Některé z jejich modelů zůstaly zachovány v muzeích či soukromých sbírkách a svědčí o skvělé práci návrhářů, střihačů a švadlen, která by obstála i v největší konkurenci.

Doplňková módní produkce

Tvorba kvalitní módy by se neobešla bez perfektních materiálů a doplňků. Specializovaní dovozci a prodejci látek jich nabízeli nepřeberné množství. Velmi populární byl obchodní dům s látkami Barhoň, na rohu Jungmannovy a Národní třídy. Klobouky, kabelky, prádlo, krajky byly zastoupeny v provozovnách s francouzskými názvy maison, ateliér. Klobouky od madame Tombo či pánské od Čekana byly neodmyslitelným doplňkem elegantního prvorepublikového oblečení. Stejně jako boty od Poppera a Krásy, rukavičky od Engelmüllera a kožešiny od Krause. Slavné osobnosti, které je nosily, jim často dělaly reklamu.

FOTO: Vlaďka Dobiášová