O masopustu trochu jinak

Z hlediska časového je masopust obdobím od Tří králů do Popeleční středy, která je podle římskokatolického liturgického kalendáře prvním dnem postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst a Popeleční středa připadá vždy na 46. den před Velikonoční nedělí, v letošním roce 13. února. Podle staré tradice je to doba spojená se zabíjačkami, hodováním, maškarami a karnevalovými zábavami.

Necháme tentokrát stranou koblihy, boží milosti, jitrnice, slivovici a podobné kulinářské výdobytky a podíváme se raději na oblečení účastníků masopustních radovánek. Samozřejmě vítězily masky, které byly pro každého dobrou záminkou ke změně vlastní identity a především možností, jak se dobře a nevázaně pobavit. Být na pár hodin někým úplně jiným.

Historie masek

Původem karnevalových slavností byly starořecké a římské oslavy pohanských bohů, které se plně rozvinuly ve velkolepých renesančních veselicích, spojených s rejem a průvody rozpustilých masek. A nejen to, karneval ovlivnil v masopustním období mnohé umělce a společenské činnosti. Například v době římského karnevalu popravoval kat v masce Harlekýna a Leonardo da Vinci sestrojil v r. 1473 obří hvězdnou soustavu, z jejíchž mnoha dveří vystupovali recitující básníci. Kostýmy se šily z krásných látek a masky se vyráběly s neomezenou fantazií. Stačí si jen letmo vybavit masky z Benátek. Tradice se prolínala několika stoletími po celé Evropě. S elektrickým osvětlením přibylo ještě mnohem větších efektů i na oblečení masek.

První republika

Na venkově se masky vyráběly podomácku a byly většinou karikujícími figurami. Muži se rádi převlékali za ženy nebo zvířata, ať už to byl medvěd nebo kozel. Ve městě se maškarní bály řadily k vrcholům plesové sezóny a jejich pojetí se výrazně lišilo. I tady si dámy šily kostýmy, ale už podle střihů či nápadů z časopisů, ve vyšších společenských kruzích se zadávaly v módních salónech, většinou na základě návrhů renomovaných návrhářů. Byly precizně vypracované a hýřily nápaditými doplňky a dokonce i barevnými žíněnými parukami. Začaly fungovat i půjčovny kostýmů. Rok 1933 je hodnocen z pohledu materiálových možností jako krizový i v oblasti módy. Dámské časopisy Hvězda i Eva dávají tipy na úsporné pojetí masek, které by jednoduchou úpravou mohly nahradit noční prádlo nebo i večerní toaletu příští plesové sezóny.

Masopustní rady z časopisu Hvězda

„Masopust nám dává v tanci a veselí zapomenout bolestí minulých, abychom s veselou myslí a nadějí se mohli dívati na další rok života. Karnevalový večer dává šťastným naději a zklamaným zapomnění. Je vybočením z normálních kolejí a zpestřením jednotvárnosti. Jděme na karneval, i když je to spojeno s velkou starostí, co si obléci na předepsaný ráz (např. motoristický karneval). Mějte na paměti, že do kostýmu „Bajadéry“ se nemůže obléknouti žena korpulentních tvarů, „Českou kuchařku“ nemůže mít žena hubená, ohnivou „Španělku“ či „Cikánku“ si nevezme žena mírné povahy. A když si dobře vyberete, nezapomeňte se vžíti do toho, co představujete. Musíte být opravdovou herečkou, což je vlastně prý každé ženě vrozené. A proto to nebude jistě tak těžké!“

Tak nezapomeňte a jděte na karneval! Pokud někde nějaký objevíte...