Prvorepubliková plesová sezóna

Co o plese víme? To je otázka! Samozřejmě, že je to slavnostní společenská akce s tancem a hudbou. V minulosti byla výsadou jen vyšších společenských vrstev, šlechty. Bouřlivý rozvoj nastal v 19. století, kdy vznikaly nové tance. Ve Vídni valčík, ve Varšavě mazurka a v Čechách polka. Plesy se staly běžnou součástí zábav měšťanské společnosti, ty lidové se nazývaly bály.

Plesy byly nedílnou součástí společenského života i v době tzv. první republiky. Ta se vyznačovala mj. velkým boomem v oblasti společenského života, měnilo se významně postavení ženy ve společnosti a s ním i její oblečení. Na vysoké úrovni byla činnost krejčovských salonů, vysoká krejčovina a světová orientace módních trendů. S tím byla spojena i úroveň výrobců módních doplňků, ať už to byly rukavice, boty či kabelky. V Praze působila řada módních salonů např. Podolská, Rosenbaum, Roubíčková i výrobců a dodavatelů bot např. Krása, Popper, Baťa.

Většina paní a dívek si však vybavovala svůj šatník buď prostřednictvím soukromých švadlen, nebo vlastní produkcí. Domácnostem vládly ruční práce v čele s nepostradatelným pomocníkem, kterým byl šicí stroj.

Plesové oblečení

Patřilo neodmyslitelně ke každému plesu. Dámy se na něj dlouho připravovaly. Nakupovaly látky a v mnoha tehdejších módních časopisech sháněly inspiraci. Ať už to byly časopisy Módní revue, Eva, Hvězda apod. Ve všech pracovaly renomované redaktorky, které se pravidelně účastnily špičkových módních přehlídek v Paříži a Londýně, o kterých s odborným přehledem referovaly. Časopisy byly plné střihů, kreslených návrhů modelů, fotografií a nejnovějších módních trendů. Např. časopis Eva z roku 1933 takto uvádí několik trendů plesové sezóny roku: malé večerní šaty z hedvábného sametu, velké večerní šaty vždy dlouhé, malé výstřihy a rukávy, jednobarevná a kvalitní látka.

Ani pánové to neměli jednoduché, museli vědět, kdy se hodí vzít si frak a kdy smoking, k tomu ještě volit mezi jedno a dvouřadovým typem. Vestu bílou pikovou a do klopy bílou chryzantému, rudý karafiát nebo řád? Hrubou chybou bylo dát si do kapsičky večerního obleku krajkový kapesník! Ten vždy jen s obrubou!

Dáma nesměla zapomenout na paleto z kožešiny, pléd či pláštěnku. A to jsme v našem výčtu taktně obešli kosmetickou úpravu, kabelky, botky, šperky a jiné doplňky.

Plesy

Generálkou plesové sezóny byly taneční, kde se rodina připravila na počínající plesovou sezónu. Plesů s různým zaměřením byly desítky. Nejen v Praze, ale i v malých městech se tato společenská událost stala hlavní očekávanou událostí roku. A mohli bychom vzpomenout na plesy architektů, filmařů, automobilistů, lékařů, techniků apod. Patřily k nim elegantní pozvánky i zaplněné taneční pořádky jednotlivých dam.

Velmi oblíbené byly plesy maškarní. Vybrala jsem dva plesy, jejichž fotografická dokumentace plnila stránky společenských časopisů: jeden z velkých plesů roku 1934 – Charitativní ples čsl. Červeného kříže. Konal se ve Španělském sále Pražského hradu za účasti první dámy republiky paní Hany Benešové a mnoha dalších významných účastníků. Byl přehlídkou osobností, štědrosti a toalet. Paní Hana byla oblečena do modelu Hany Podolské.

Druhým zajímavým plesem byl Mezinárodní filmový ples v hotelu Alcron v r. 1933, účastnila se ho řada významných hostů, filmových hvězd ze světa i tuzemska. Měl vysokou společenskou úroveň a údajně zásluhou francouzských hostů netrpěl pověstnou plesovou škrobeností. Za všechny naše krásky jmenujme Evu Svobodovou a Lídu Baarovou.