Kosmetika 30. let

Pěstění krásy těla bylo ve starověku důležitým prostředkem k uchování zdraví, proto se i muži potírali cennými oleji, aby pročistili póry pokožky a zlepšili krevní oběh. Oleje a masti byly vyšším stupněm kosmetické kultury, i když se vyráběly podomácku. Základní znalosti mastičkářství pocházely z orientu, ale „západ“ je brzy přejal a umělými kombinacemi povznesl primitivní stav přírodních prostředků k moderní kosmetice.

Historické mezníky v kosmetice

Tím prvním mezníkem bylo období rokoka, které mělo velký vliv na módu a vše, co s ní souviselo. Nejdůležitější byla extrémní péče o krásný vzhled. Zvláštní zřetel byl věnován účesu, jehož tehdejší rafinovanost se zračila v nápadné, umělé vlásence (paruce), plné pudru. A od té doby se kult pěstění krásy přímo rozbujel. Byl umocněn něžnými toaletními stolky v dámských budoárech, plnými flakonků s voňavkami, pudry a různými líčidly. Kolem jedné líčící se dámy muselo kroužit několik dalších, které se podílely na výsledku. Svou roli také hrál nespočet zrcadel. Tím druhým mezníkem byla třicátá léta minulého století, kdy se vytvořil kult filmových hvězd, jejichž nalíčená tvář omračovala prostřednictvím promítacího plátna paní a dívky všech věkových kategorií, bez rozdílu finančních možností.

Změny v líčení

Vedle Francie a Anglie dosáhlo kosmetické umění 30. let úplné dokonalosti také v Americe. V těchto zemích se školily zástupkyně ostatních národů s takovou vervou, že díky jim byl svět rychle zaplaven vlnou správného pěstění krásy. Dokonce se tvrdilo v módních rubrikách časopisů, že moderní líčidla jsou jedním z měřítek kulturní vyspělosti. Ty tam byly doby, kdy nalíčená Francouzka byla atrakcí pro cizince či odvážná turistka se vrátila se rtěnkou na rtech a sklidila mravní pohoršení společnosti.

K nám se dostal nový styl rychlostí blesku a ze západu jsme rychle převzali zvyky dobré i méně dobré. Kosmetické salóny se záhy přizpůsobily cizí škole a jejich zákaznice rychle a s nadšením experimentovaly. Byla to přímo nákaza, která postihla i starší ročníky, ne vždy k jejich dobru.

Pěstění krásy

V třicátých letech minulého století se opět vrátilo ono prastaré pojetí kosmetiky: „Umění udržovati a pěstovati krásu je uměním udržovati a pěstovati si zdraví“. A tak se moderní kosmetika snažila najít a odstranit zdroje nedostatků krásy a ne je pouze zastírat. Tím se dostal ke slovu také lékař. Ideálem zdraví byla žena jiskrného pohledu, sportovně založená, s opálenou a hebkou pletí. Jednoduchá cesta k tomuto ideálu vedla za pomoci přírody, sportu na zdravém vzduchu a slunce. Pod dohledem lékaře byla doplněna i umělým horským sluncem, které bylo v té době ve velké oblibě. O kosmetické salóny byl mimořádný zájem a práce kosmetiček vysoko ceněna, už i např. typologie fungovala stejně jako dnes.

Postřehy tehdejší zákaznice salónu krásy:

• Pohodlné lehátko s andělem v bílém plášti nad hlavou, kterého zajímalo, co dáma pro svou pleť dělá

• místo očekávané masky v podobě sádrového odlitku se dostavila slast z příjemné krémové masky s bylinkami

• zákaz používání mýdla na obličej, neboť na každou pleť se najde nějaké čistidlo – lotion či krém – jen ne mýdlo a horká voda

• žádná elektrická masáž rukou, žádný krém z vajíček či másla, ale masáž s hormonálním krémem

• ne jeden krém na ruce i obličej, ale hned několik včetně toho na vrásky, tzv. individuální péče

• důležitý byl návod, jak si svou krásu doma opatrovat a věnovat jí denně alespoň půl hodiny péče

Vypadá to, že za uplynulých 80 let velké změny v přístupu k líčení nenastaly. Dokonce se rty líčily “lakem“, který vydržel po celý den. Jeden postřeh se zachoval určitě dodnes: každá žena by si měla uvědomit, že s pomocí kosmetiky si je i dnes třeba zachovat vlastní tvář, úroveň a především osobnost.