Proces výroby DVD - 4. díl
Filmové DVD je již běžnou součástí naší zábavy. Kupujeme si je, půjčujeme, někteří si vlastní domácí DVD vyrábí. Když se řekne „dívídíčko“, většinou to znamená DVD disk s filmem či videem. DVD disky mohou být o průměru osm nebo dvanáct centimetrů, s jednou či dvěma vrstvami. Aby se mohl filmový disk přehrát na DVD přehrávači, data na něm musí být uložena přesně definovaným způsobem označovaným jako DVD Video. Kromě obrazu, zvuku, jednotlivých obrazovek menu a případných dalších dat disk obsahuje také informace o tom, co se bude dít po vložení disku do přehrávače nebo při potvrzení jednotlivých voleb z nabídky menu.
Jsou to vlastně takové mini programy. Podle požadovaného obsahu a rozsahu dodaných podkladů se upřesní struktura DVD. Tedy kolik bude obsahovat položek menu a jak budou mezi sebou jednotlivá menu provázaná, kolik video, audio a titulkových stop na disku bude apod. Grafik dostane zadání struktury disku a dodané podklady. Vyrobí návrh grafiky. Následně zalomí texty do jednotlivých obrazovek. Naskenuje dodané fotografie, vyčistí je a s ukázkami z filmu použije v grafice. Po schválení a kontrole vyexportuje jednotlivé obrazovky a pohyblivá menu spolu s maskami pro ovládání v požadovaném formátu pro další zpracování.
Na DVD může být i několik set jednotlivých menu. Pokud chcete kvalitní obraz a zvuk na DVD, musí být co nejkvalitnější již před zakódováním. To bývá u starých filmů problém. Část obrazových chyb se snaží odstranit již přepisové pracoviště při přepisu z kopie filmu na video. Aby bylo možné přenést film z videa na DVD, je velmi důležitá vysoká kvalita následného zpracování. Na specializovaném pracovišti se nejprve odstraní černá okna, vyrovnají se případné rozdíly v jasu, kontrastu či barevnosti. Následně se, jak to stav filmové kopie dovolí, provede oprava poškozených oken a potlačí filmové zrno a šum. Obraz se kóduje do formátu pro DVD tak, aby se na DVD vešel.
Pro představu, nekomprimovaný celovečerní film má velikost kolem 100 GB a na obvykle používaný filmový disk se vejde maximálně 4,7, případně 8,54 GB dat. Kromě filmu se na disk musí také vejít příslušná menu, rozhovory a další data. Redukce obrazových dat je možná díky formátu MPEG-2, ve kterém je video na disku uložené. Při nekomprimovaném uložení videa je pro každé okno z 25 za sekundu uložená kompletní informace o jeho obsahu. Tedy 25 celých obrázků pro každou sekundu filmu. Zjednodušeně se dá říci, že při zakódování obrazu se informace o celém políčku ukládají jen po určitých intervalech.
U ostatních políček se použije jen informace o pohyblivých částech obrazu. Před převodem videa na DVD se proto provádí důkladná analýza pohybu v obraze.
Kromě velikosti jsou filmové disky limitovány maximálním datovým tokem, tedy tím, kolik informací může přehrávač za jednu sekundu z disku přečíst. Datový tok videa na DVD s videem ve standardní kvalitě bývá maximálně 10.08 Mbps a u disků s vysokým rozlišením maximálně 30.24 Mbps. Do tohoto toku dat se musí vejít video, audio i titulky.
Při hledání cesty k zachování co největší kvality může být použita několikanásobná analýza obrazu a video s konstantním (CBR) nebo proměnným (VBR) datovým tokem. Výsledný videosoubor se opět kontroluje. Hlavně místa, kde by mohlo dojít k příliš vysoké kompresi. Opraví se případné chyby a video se znovu zakóduje. Zvuk prochází čištěním, dorovnáním úrovní a odšuměním na zvukovém pracovišti se specializovaným zařízením pro restaurování zvuku.
Výsledný zvuk se pro DVD většinou kóduje do formátu Dolby Digital. Obraz, zvuk a menu jsou nyní vyrobené. Abychom z nich dostali filmové DVD, musíme ještě provést authoring. Znamená to sestavení DVD na authoringovém pracovišti. Podle detailní struktury vytvořené při zrodu DVD se na základě podkladů od grafika vyrobí jednotlivá menu s tlačítky a jejich barvou, jednotlivé video, audio a titulkové stopy. Pomocí krátkých programů se určí propojení jednotlivých tlačítek a menu, zapínání a přepínání titulků, zvuku, případně i videa.
Během přehrávání tyto malé programy ukládají a čtou různé informace z pamětí DVD přehrávače. Tím se určí, jak se bude DVD při přehrávání chovat. Takto vytvořené DVD se otestuje, opraví se případné nedostatky a vytvoří se kontrolní disky. Pokud je vše jak má být, DVD se vyexportuje. Data následně projdou kontrolou, při které se případně optimalizuje kód příkazů, a zformátují se do požadované podoby pro duplikační zařízení. Tam z takových podkladů vyrobí finální DVD disky.
FOTO: Jan Kotovský, Tuten, s.r.o. – authoring DVD