Zajímavosti
Strakonický Švanda dudák
Netušili byste, kým vším se zaštiťoval Karel Steklý, když usiloval zfilmovat v roce 1955 Tylovu hru Strakonický dudák aneb Hody divých žen. A to měl projekt požehnaný oslavou stého výročí Tylovy smrti. Nejprve oprášil dobrozdání Elišky Krásnohorské: „Humoristická filozofie našeho lidu, jehož těžké srdce i jeho lehká mysl, jeho tažné choutky i jeho dobrá duše, jeho lehkoměrnost, poctivost, veselost i zpěvnost – ejhle, toť směs živlů, kterými prodchnuta i zbarvena ryze národní tato hra, nejpůvodnější to Tylův kus.“
TO JE PODOBA, AŽ JSEM SE LEK´,
řekne portorický král Fernardo XXIII., když se poprvé setká tváří v tvář se svým dvojníkem, Františkem Lelíčkem z Brodku u Přerova, který ho má zastupovat na veřejnosti. A bodejť by nebyla, když obě postavy hraje Vlasta Burian.
Vlasta Burian – baron Archibald Prášil
V roce 1940 byl devětačtyřicetiletý král komiků ještě v plné formě – herecké i sportovní. Natočil dva filmy, kromě slavných Katakomb, které patří mezi jeho nejoblíbenější, potěšil své příznivce i adaptací divadelní komedie ze svého repertoáru Děti v notesu, která dostala nový název Baron Prášil.
Naplánovaná kinematografie
Kniha Pavla Skopala Naplánovaná kinematografie pojednává o Českém filmovém průmyslu v letech 1945-1960. Je sestavena z badatelských poznatků a vypovídá o změnách ve filmovém průmyslu, ke kterým došlo v poválečném Československu. Kniha je určena spíše odborníkům a historickým nadšencům, než laické veřejnosti. Obsahuje dostatek informací pro komplexní pochopení tohoto historického období.
Klapzubova jedenáctka útočí
Generace fotbalových fandů se těší z půvabné knížky Klapzubova jedenáctka, kterou novinář a spisovatel Eduard Bass poprvé vydal v roce 1922. Pohádkově laděný příběh rodinné jedenáctky, která vítězně zdolala všechna slavná domácí i světová mužstva, přilákala v roce 1938 pozornost filmařů. Pochopitelně, vždyť producenti měli dobře spočítáno, kolik vydělala adaptace jiné fotbalové prózy, Poláčkových Mužů v offsidu. Leč i pro filmové podnikání platí staré latinské přísloví, že „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. A když jsme u těch přísloví, připomeňme častou frázi, kterou s oblibou vyslovují fotbalisté i jejich trenéři: „Každý zápas je jiný.“
Mladí čeští pistolníci
Akční a dobrodružné filmy dlouho nesměly do znárodněné domácí kinematografie, protože to byl žánr, který provozovaly kinematografie západní provenience. Blýskat na lepší časy se začalo až v úplném konci temných padesátých let. A tak když byl 27. března 1959 prvně promítán film s lákavým názvem Smrt v sedle, brali především mladí diváci kina útokem. Nijak jim nevadilo, že tvůrci nevytvořili prvoplánově napínavý film čerpající motivy a situace z žánru, kterému se říkalo kovbojka, později western, ale výchovnou moralitu, která měla před následky falešného dobrodružství varovat a nezdravý romantismus pranýřovat. Pochopitelně, že to byla nezbytná podmínka, aby mohl film vůbec vzniknout.
Odmítnutí nápadníci Lídy Baarové
Lída Baarová byla vyhlášenou kráskou. Její herecký kolega Svatopluk Beneš ji považoval za nejkrásnější ženu, jakou kdy potkal. Režisér Otakar Vávra říkal, že její krása byla živočišná a opájela snad každého muže. Baarová si toho byla dobře vědoma. Věděli jste, že už při svých hereckých prvotinách okouzlila Vlastu Buriana nebo Huga Haase?
Filmové začátky plachého milovníka Svatopluka Beneše
Na hereckou konzervatoř se Svatopluk Beneš hlásil již v patnácti místo obvyklých osmnácti let. Přednesl Francka z Maryši s veškerým furiantstvím svého mládí a zkoušky udělal. Čekaly ho skvělá čtyři léta strávená na herecké konzervatoři, kde se naučil, jaké je to být hercem. Jaké byly jeho filmové začátky?
Historický žánr v podruží rétoriky 50. let 20. století
V Československém filmovém průmyslu byl v první polovině 20. století historický film minoritním žánrem, přičemž s nástupem synchronního zvuku produkce těchto filmů ještě o něco klesla. Pro ujasnění, které filmy vznikaly přibližně do roku 1945, lze kategorizovat snímky do třech koncepcí. Koncepce autentizace, jež je příkladná svou snahou o věrné a původní (autentické) zpracování prostředí, zápletek či historické události; to se děje např. ve filmech Otakara Vávry Rozina sebranec z roku 1945 nebo Cech panen kutnohorských z roku 1938.
Muzeum Karla Zemana zahajuje cyklus přednášek
Muzeum Karla Zemana zahajuje cyklus přednášek věnovaný tvorbě Karla Zemana, trikovým technikám a technologiím a animaci. Jako první odkrývaje zákulisí filmového triku v Čechách i ve světě 20. 4. 2013 Boris Masník.