Klapzubova jedenáctka útočí

Generace fotbalových fandů se těší z půvabné knížky Klapzubova jedenáctka, kterou novinář a spisovatel Eduard Bass poprvé vydal v roce 1922. Pohádkově laděný příběh rodinné jedenáctky, která vítězně zdolala všechna slavná domácí i světová mužstva, přilákala v roce 1938 pozornost filmařů. Pochopitelně, vždyť producenti měli dobře spočítáno, kolik vydělala adaptace jiné fotbalové prózy, Poláčkových Mužů v offsidu. Leč i pro filmové podnikání platí staré latinské přísloví, že „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. A když jsme u těch přísloví, připomeňme častou frázi, kterou s oblibou vyslovují fotbalisté i jejich trenéři: „Každý zápas je jiný.“

A tak musíme konstatovat, že zápas o filmové Klapzubáky rozhodně neskončil výhrou tvůrců. Autor scénáře Karel Steklý společně s režisérem Ladislavem Bromem notně museli nastavit dějové předivo předlohy, které by na metráž celovečerního filmu nestačilo. Navíc v Bassově povídce nenechali kámen na kameni. Z chalupníka Klapzuby se stal majitel autosprávkárny. Jmenuje se Krištof, ale v názvu firmy je psáno „U Kryštofa“. Jestliže tatíka představuje Theodor Pištěk, tak jeho manželku Kamilku nemohla hrát žádná jiná herečka než Antonie Nedošinská. Mezi jejich potomstvem objevíme některé známější herce, kupříkladu Raoula Schránila (Olda Klapzuba) či kabaretiéra Fandu Mrázka (Jarda Klapzuba). Divné je, že se neoblékli do dresů nejslavnější rodinné jedenáctky opravdoví fotbalisté.

Jiří Steimar vystupuje ve filmu jako stavitel Bín, předseda  S.K.Meteoru, František Filipovský se musel spokojit s epizodou pouhého funkcionáře téhož klubu, průkopník naší kinematografie a jeden z prvních režisérů v její historii, Jan S.Kolár, byl poctěn rolí kapitána fotbalové asociace, o vyšší dávky humoru se měl přičinit komik Jára Kohout, jemuž byla připsána role internacionála Hájka, nyní majitele benzínové pumpy. Postava Jaroslava Marvana se jmenuje fotbalový nadšenec Novák. V titulcích si přečtete i jméno Stanislava Neumana – u postavy profesora Šlejhara, bankéřova syna. Ano, i taková postava je ve filmu k vidění. Cestující Klapzubáci se setkají s partou kluků, kteří na louce kopou do meruny jen tak pro zábavu. V emocionálně vypjaté debatě jim vyzáblý mládenec vynadá do profesionálů. Je to opravdu Josef Kemr. Pan režisér Brom si přidělil roličku druhého hlasatele. A protože to byl činorodý muž, napsal ještě texty ke čtyřem písničkám; o hudbu k nim se podělili skladatelé Josef Dobeš a František Svojík.

Podle názvu byste je asi ve filmové adaptaci Klapzubovy jedenáctky nečekali. Alespoň tři z nich ne: Ukolébavku z Harlemu, Krčmu v Oděse a Mladou stráž. Píseň Klapzubů s podtitulem Auta, mota, vozy spací, kterou zapěje mužský sbor, ta už má patřičnější titul.

Zajímavé je, že film se původně psal Klapzubova XI., obdobně jako o dva roky mladší jiná fotbalová veselohra – Naše XI.

Dnes si připomínáme 105. výročí narození režiséra Ladislava Broma, který tuto literární předlohu zpracoval pro stříbrné plátno.

FOTO: archiv Filmexportu