Historie
Posvícení - brána hříchu
Posvícení neboli hody byly svátkem a současně i zábavou, na kterou se na podzim těšili snad všichni lidé na venkově, ve městech a dokonce i na panovnickém dvoře (ještě v renesanci se běžně slavilo na Pražském hradě). Tradice posvícení se táhne hluboko do středověku. Vystopovat však jeho úplné počátky je poměrně složité, protože se nevázalo k žádnému pevně stanovenému liturgickému svátku, ale šlo o čistě lidovou zábavu.
Zemský patron - legenda a skutečnost
Snad o žádné osobnosti českých dějin nebylo napsáno tolik knih, studií a článků jako o českém knížeti, světci a zemském patronu sv. Václavovi. Všechny se opírají o písemné prameny, které historici srovnávají a podle jejich znění se snaží co nejlépe objasnit klíčovou událost, jíž bylo zavraždění knížete Václava mladším bratrem Boleslavem. Nezasvěcený čtenář má samozřejmě dojem, že celá událost je v podstatě jasná, stačí jen odstranit drobné nesrovnalosti, které se v písemných pramenech objevují. Jenže historici jen zřídka zdůrazní podstatnou informaci, že jediné dobové písemné prameny, o které se opírají, jsou legendy.
S kamerou v českém nebi
Způsobil to 28. říjen 1918. Společnost Pragafilm a její vrchní režisér J. A. Palouš si pospíšili a předložili divákům ještě v čase, kdy se oslavovalo zrození samostatné a svobodné Československé republiky, krátký snímek České nebe. V několika živých obrazech se zjevily osobnosti našich dějin, slavní muži, kteří se zasloužili o národ. Díky dovednosti neznámého maskéra byli alespoň někteří k poznání. Karel Havlíček Borovský, Miroslav Tyrš, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, František Palacký, Jan Neruda, Svatopluk Čech.
Jan Žižka – z lapky husitským válečníkem
O tomto legendárním husitském válečníkovi byly napsány desítky odborných knih i románů. Snad na žádnou jinou historickou postavu našich dějin neexistuje tolik protichůdných pohledů. Většině českých diváků se při slově Jan Žižka vybaví nezapomenutelný Zdeněk Štěpánek ve filmu Proti všem. Nebudeme se tedy zabývat celou složitou osobností tohoto husitského vojevůdce, ale podívejme se jen na pár momentů, které se v tomto filmu objevují.
Petr Vok z Rožmberka
V legendárním filmu Svatby pana Voka vystupuje hlavní hrdina jako sukničkář, opilec a nezodpovědný šlechtic, který si tropí žerty ze všeho a nic mu není svaté. Tahle legenda provází Petra Voka už dlouho, ale částečně neprávem. Díky jeho osobnímu kronikáři Vilému Břežanovi víme téměř o každém jeho kroku. A lze tedy některé nepravdy uvést na pravou míru.
Největší krásky a ošklivky historie
Byly vznešené, vzdělané, opečovávané a obletované. Některým dal Bůh do vínku dechberoucí krásu, na některé u kolébky úplně zapomněl. Co je spojuje? Skoro všechny se provdaly za význačné panovníky, méně či více oblíbené a nesmazatelně se zapsaly do historie. Představujeme vám jedny z největších ošklivek a krásek historie.
Jan Augusta – český Luther
Každá doba má své vládce i jejich odpůrce, moderním jazykem disidenty. Skutečným renesančním disidentem byl církevní reformátor Jan Augusta. A to se vším všudy, včetně dlouholetého žalářování. Narodil se kolem roku 1500 v rodině pražského kloboučníka. Navštěvoval městskou školu a pak se vyučil otcovu řemeslu. Sám se naučil latinsky. Protože byl po otci kališnické víry, vedly jeho první kroky jako tovaryše do Tábora, kde poznal učení Jednoty bratrské. Pět let pak navštěvoval bratrské školy v Turnově a Mladé Boleslavi, které ukončil roku 1529 a byl vysvěcen na českobratrského kněze.
Svatá válka - kříž versus půlměsíc
Válka mezi křesťany a muslimy započala na konci jedenáctého století a trvala dalších dvě stě let. Vyvolal ji papež Urban II. – velice rafinovaný člověk, který rozuměl politickým, sociálním a náboženským proudům a potřebám své doby. Potřeboval mistrovský plán, jak dostat katolickou církev zpátky na politickou mapu. Proto mu přišla vhod žádost o spojenectví od byzantského císaře Alexia I., jeho starého protivníka z východu.
Sedm smrtelných hříchů
V Bibli je nenajdeme, ale všichni je známe, a někteří jsme se možná i nějakého z nich dopustili. Smilstvo, závist, obžerství, lenost, lakomství, hněv a pýcha – podlehnout jim je snadné. Ale jak se vlastně tyto hříchy staly smrtelnými a jsou skutečně tak nebezpečné? Svaté písmo říká, že odplatou za hřích je smrt. Podle křesťanské teologie můžeme tyto prohřešky spáchat už jen tím, že na ně pomyslíme. Mají zásadní vliv na historii, společnost i lidskou duši. Nemůžete hřešit, aniž byste za to draze zaplatili.
Mariánský kult
Srpen je další z letních měsíců, kdy se věřící od středověku věnovali raději práci než zábavě, a mnozí dokonce trávili čas spíše na poli než v kostele. To samozřejmě nemohla nechat církev bez povšimnutí. Ta středověká však byla mnohem moudřejší, než je většina dnešních politických inkvizitorů. Věděla, že prostřednictvím zákazů lze těžko člověka donutit, aby dělal to, co je podle teologů správné.