Svatá válka - kříž versus půlměsíc

Válka mezi křesťany a muslimy započala na konci jedenáctého století a trvala dalších dvě stě let. Vyvolal ji papež Urban II. – velice rafinovaný člověk, který rozuměl politickým, sociálním a náboženským proudům a potřebám své doby. Potřeboval mistrovský plán, jak dostat katolickou církev zpátky na politickou mapu. Proto mu přišla vhod žádost o spojenectví od byzantského císaře Alexia I., jeho starého protivníka z východu.

V listopadu roku 1095 uspořádal Urban II. kázání pod širým nebem. Svým proslovem vyzval prince, rytíře, kněží i prostý lid k boji za svou zemi i víru. Přítomným vnukl myšlenku vést válku proti muslimům pod praporem katolické církve. Své kázání okořenil hrůznými báchorkami o muslimských zvěrstvech vůči křesťanským poutníkům. Na konci kázání měli z řady vystoupit ti, kteří přijali kříž, což byl kousek látky, který si připevnili na oblečení.

Hlavním cílem křižáckých výprav se stal Jeruzalém. Křesťané se ho rozhodli získat zpátky a po celé Evropě se nashromáždilo na šedesát tisíc mužů připravených položit své životy za svého Boha při první křížové výpravě. Srážka dvou náboženství byla nevyhnutelná.

Prohnaný císař

S upadající mocí byzantské říše se císař Alexius odhodlal spojit své síly se svým nepřítelem. Oslovil papeže Urbana, aby mu poslal elitní rytíře, kteří by mu pomohli zastavit Turky. Urbanovi se to nadmíru hodilo a měl v úmyslu neštěstí Byzantské říše náležitě využít. Ale ani Alexius neměl zcela čisté úmysly. Když k němu dorazila šedesátitisícová armáda, byl velmi zaskočen, protože čekal pouze tři sta mužů. Zamkl se za hradbami města a musel rychle vymyslet plán, jak ze situace elegantně vybruslit. Bál se, že by si davy mužů mohl znepřátelit, což by pravděpodobně vedlo k útoku na město. Nasliboval jim hory doly a přinutil je přísahat věrnost císaři.

Bojujte a přijdete do nebe!

Desetitisíce mužů, žen, rodin a dokonce celé vesnice se připojily ke křížové výpravě. Nebylo to jen kvůli charismatickému kázání papeže, mnozí před sebou spatřili vidinu velkého bohatství a volnou vstupenku do nebe. Masakry, které se poté děly, byly vlastně se svolením Boha. Lidé už nemuseli dodržovat šesté přikázání NEZABIJEŠ. Vedlo to k nenávisti vůči všem cizím lidem, které v západní Evropě neznali. Bojovalo se proti všem, kteří byli jiní než křesťané. Krev se začala prolévat mnohem dříve, než křižáci opustili Evropu. Například nenávist proti Židům vyústila v kruté pogromy. Mnoho lidí bylo popraveno, domy a synagogy zničeny a majetek Židů si plenitelé přerozdělili mezi sebou. Po celé Evropě byly beztrestně zabity tisíce Židů.

Nešlo jen o Jeruzalém

I když původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobu Jeruzalémě, později se jejich zájem soustředil i na další oblasti (Egypt, Řecko, Pobaltí, Skandinávie atd.). Celkem se uskutečnilo devět křížových výprav. Na území Svaté země Evropané vytvořili křižácké státy, které vydržely téměř dvě stě let. Když poslední křižácké město v Palestině padlo, žádný další pokus o osvobození Jeruzaléma se nekonal. Výpravy proti pohanům pokračovaly pouze na evropském kontinentě.

Pokud vás historie křižáckých výprav zajímá, nenechte si ujít sérii Křížové výpravy: Půlměsíc a kříž 1 a 2, kterou vydala na DVD společnost Filmexport Home Video.

FOTO: archiv FEX