Jan Augusta – český Luther

Každá doba má své vládce i jejich odpůrce, moderním jazykem disidenty. Skutečným renesančním disidentem byl církevní reformátor Jan Augusta. A to se vším všudy, včetně dlouholetého žalářování. Narodil se kolem roku 1500 v rodině pražského kloboučníka. Navštěvoval městskou školu a pak se vyučil otcovu řemeslu. Sám se naučil latinsky. Protože byl po otci kališnické víry, vedly jeho první kroky jako tovaryše do Tábora, kde poznal učení Jednoty bratrské. Pět let pak navštěvoval bratrské školy v Turnově a Mladé Boleslavi, které ukončil roku 1529 a byl vysvěcen na českobratrského kněze.

Mezníkem v jeho životě se stala synoda v Brandýse nad Labem roku 1532, kde došlo ke střetu mezi konzervativními kněžími a mladými radikály, jejichž mluvčím byl právě Jan Augusta. Přes své mládí byl zvolen biskupem a za své sídlo si zvolil Litomyšl. V té době se v Čechách šířily myšlenky německé reformace, jíž byl Jan Augusta horlivým stoupencem. Podle Lutherova vzoru sepsal zásady bratrského vyznání, které však panovník Ferdinand I. rezolutně odmítl. Tady je třeba podotknout, že kromě katolické byla jedinou další uznanou církví kališnická.

Jednota bratrská byla v dobovém pojetí sekta, která neustále balancovala na hranici persekucí. A právě utrakvistická konzistoř kritizovala České bratry horlivěji než katolíci; nezapomeňme, že jsme v hašteřivých Čechách. V roce 1540 vystoupil Jan Augusta v kázání proti utrakvistické konzistoři a ta ho zažalovala u krále. Konečně byl důvod potrestat horlivého reformátora. Z rozhodnutí krále měl být Jan Augusta dopraven na Pražský hrad, ale jeho urozený ochránce Kostka z Postupic zařizoval celou věc tak pomalu, že dal Janu Augustovi čas uprchnout do ciziny. Odjel za Martinem Lutherem, který však odmítl spojení s Jednotou bratrskou, kterou sice chválil za duchovní podstatu víry, ale nepřijatelný byl pro něj odříkavý způsob života jejích členů. Jan Augusta se rozladěn vrátil do Čech, kde se zatím na předvolání pozapomnělo, navíc panovník nebyl příliš ochotný vycházet vstříc utrakvistické konzistoři. A tak se dál Jednota bratrská a kališníci tupili těmi nejhanlivějšími slovy.

Na počátku roku 1547 se Jan Augusta stal sudím, což byla nejvyšší správní funkce Jednoty bratrské. Právě v tomto roce odmítla kališnická šlechta a města poslušnost králi. K odboji se připojila i Jednota bratrská, ale odboj byl potlačen a někteří viníci krvavě potrestáni. Jan Augusta byl lapen v lesní skrýši nedaleko Litomyšle a vydán katu. Dvakrát ho mučili, ale nepřiznal se, že by Jednota bratská odmítala poslušnost králi. Proto ho převezli na Křivoklát a tam ho znovu mučili, ale ani tam nic neprozradil. Proto byly tresty stoupenců Jednoty za povstání mírné.

Jana Augustu ovšem král nepropustil. Uvěznil ho ve vlhké hradní kobce, v níž strávil celých šestnáct let. Po dvou letech jeho přátelé uplatili značnou sumou peněz žalářníka, aby mohl alespoň psát dopisy. Z vězení pak ideově řídil Jednotu bratrskou, ve svých dopisech nabádal věřící k věrnosti, skládal dokonce duchovní písně.

Jednota měla několik biskupů, ale ti stárli a postupně umírali. O vysvěcení nových mohl rozhodnout jen Jan Augusta, ale ten to odmítal a trval na tom, že všichni mají poslouchat jen jeho. Stanovisko nezměnil ani v roce 1551, kdy zemřel poslední biskup, který byl na svobodě. V roce 1553 bylo jeho tajné dopisování vyzrazeno, byl znovu mučen a přesunut do ještě horšího žaláře. Protože už nemohl sbory řídit a dokonce se roznesla zpráva, že byl popraven, vysvětila Jednota bratrská bez jeho souhlasu nové biskupy.

V roce 1555 sám král povolil Janu Augustovi znovu psát dopisy. Členové Jednoty se ho však báli a nepřiznali se, že nechali vysvětit nové biskupy. Jenže nic se neutají ani ve vězení. Když se to uvězněný dozvěděl, poslal svým stoupenců list plný nadávek a urážek.

V roce 1560 bylo Janu Augustovi nabídnuto, že bude propuštěn, pokud se vzdá příslušnosti k Jednotě bratrské a přestoupí ke katolíkům nebo ke kališníkům (tedy k jedné z oficiálně povolených církví). Protože jeho odpověď byla vyhýbavá, byl dopraven do jezuitské koleje v pražském Klementinu, aby ho jezuiti poučovali o katolické víře. Jenže se poučit nenechal a záhy putoval zpět do křivoklátského žaláře. Mezi členy Jednoty kdosi rozšířil falešnou zprávu, že Jan Augusta přestoupil ke katolíkům a za to byl roku 1562 z Jednoty vyloučen.

V roce 1564 nastoupil na český trůn Maxmilián II., který byl v náboženských otázkách tolerantnější než jeho předchůdce Ferdinand I. Habsburský. Nechal Jana Augustu převézt do domácího vězení v domě jeho stoupence Jindřicha z Valdštejna. O rok později bylo domácí vězení zrušeno pod podmínkou, že nebude veřejně kázat.

Jeho první cesta na svobodě vedla za staršími v Mladé Boleslavi, což byla rada, která řídila Jednotu bratrskou. Docílil toho, že byl přijat zpět. Začal kázat, světit, psát, prostě dělal vše to, co mu bylo oficiálně zakázáno. Byl za to několikrát královskými úředníky napomínán, ale za svou horlivost si nakonec v Jednotě bratrské znovu vysloužil na krátkou dobu úřad sudího. Jeho odpůrci ho však kritizovali, že se příliš honosně obléká a libuje si v nákladných pokrmech, a tak ho nakonec roku 1571 úřadu zbavili. O rok později zemřel, ale nikoli v chudobě. Zanechal po sobě veliké jmění, celkem šest tisíc tolarů.

FOTO: Vlastimil Vondruška

Komentáře   

0 #1 wendy 2013-02-28 20:06

ježiš, děkuju, krásný článek, moc mi pomoh

Citovat

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.

Přidat komentář

Jméno (povinné)

E-mail (povinné)

Webová stránka

Zasílat oznámení o nových komentářích

Obnovit

Odeslat

Zrušit

JComments