Rozhovory
Michal Jagelka, hlas mnoha tváří
Herec, moderátor a především zkušený dabér Michal Jagelka je rodilým Pražanem, který zde vystudoval hudebně-dramatický obor na konzervatoři. Před 18 lety se objevil poprvé v České televizi jako moderátor, postupně vystřídal televize Primu i Novu. Jako kluk začal s dabingem, kterému se věnuje intenzivně dodnes. Pokud vám jeho jméno moc neříká, hlas znáte určitě. Propůjčuje ho tvářím Leonarda di Capria, Matta Damona, Orlanda Blooma a mnoha jiným. Nadaboval víc jak tři tisíce filmů a seriálů. Působí v divadelním spolku Háta a měl odvahu vstoupit i do politiky.
Jiří Stránský: ...i v nejhorších chvílích se vyškrábu k něčemu lepšímu
Jedním z mnoha výrazných členů skautského hnutí je i spisovatel Jiří Stránský, který nám věnoval trochu svého času a odpověděl na několik otázek. Jiřího Stránského jistě není třeba představovat, přesto si pár slov na úvod dovolím. Narodil se 12. srpna 1931. Svůj vztah k literatuře a ke čtení zdědil po své matce, absolventce divadelní konzervatoře. V roce 1939 se stal členem skautingu, ke kterému měl blízko, protože jeho příbuzným byl zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík.
JUDr. Jiří Navrátil: Byli jsme romantičtější...
V souvislosti s vydáním DVD s filmem Na dobré stopě, který vypráví příběh z letního tábora o skautovi Edovi a jeho junáckých bratrech, jsem se rozhodla, že vám přinesu rozhovor s dvěma významnými osobnostmi českého skautingu, jejichž vzpomínání na skautské začátky můžete vidět a slyšet právě na tomto DVD. Prvním je JUDr. Jiří Navrátil a druhým spisovatel Jiří Stránský. Každému jsem položila sedm otázek, a protože ani jeden z nich nebyl skoupý na slovo, rozdělila jsem povídání na dva díly. S radostí vám dnes představuji pana doktora Navrátila.
Božena Benešová
Známe se už několik let. Vždy jsem toužila mít ve své sbírce dobového oblečení libovolnou část garderoby jejího manžela, vynikajícího herce a elegantního muže pana Svatopluka Beneše. Stále se mi to nedařilo ani zprostředkovaně. Bohužel, až s jeho definitivním odchodem z pozemských divadelních prken se mi to povedlo. S nepopsatelnými pocity jsem tehdy poprvé zvonila na zvonek bytu vinohradského domu.
Alena Vondrušková - spisovatelka
PhDr. Alena Vondrušková se ve své literární činnosti věnuje především historii i tradičním řemeslům a také technologiím rukodělných výrob. Vystudovala historii a etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (v roce 1979), pak působila v Ústředí lidové umělecké výroby Praha (do roku 1987) a ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy (do roku 1996). V následujících letech pracovala jako designerka historického skla ve sklárně Královská huť v Doksech, kterou založila s manželem, historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou. V současné době se věnuje výhradně literární tvorbě. Napsala řadu odborných i populárně naučných knih o tradičních řemeslech (drátenictví, krajkářství, textilní techniky, sklo aj.), ale také o českých lidových zvycích, obyčejích a kalendářních i rodinných svátcích.
Slávka Kopecká - nakladatelka a novinářka
„Ráda se směju a fór dávám dál!" - říká Slávka Kopecká, nakladatelka a novinářka. Slávka je majitelkou nakladatelství Sláfka, které vydává kuchařky slavných osobností, memoárovou literaturu, ale i povídky Oty Pavla. Vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na UK (obor TV a český jazyk a literatura na FF UK). Krátce žila ve Francii a po návratu pracovala ve Večerní Praze. Poté v kulturní rubrice časopisu Květy, a to až do roku 1989, kdy se rozhodla využít svých dobrých kontaktů z novinařiny. S Jiřinou Bohdalovou připravila tři knížky, které vyšly v jednom soukromém nakladatelství, teprve až v roce 1991 založila Slávka své vlastní nakladatelství, které úspěšně dovedla až do 21. století. Poznejte i vy, prostřednictvím rozhovoru, tuto úžasnou ženu.
Vlastimil Vondruška - spisovatel a historik
Narozen 1955, vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy Univerzity v Praze, působil v Československé akademii věd a v Národním muzeu v Praze, v současné době je spisovatelem na volné noze. Napsal více než 50 vědeckých a odborných studií, 15 populárně-naučných knih a 30 historických románů. Dosud se prodalo zhruba 300 tisíc jeho knih. Dále je autorem 2 divadelních her, scénáře k filmu Jménem krále a nejrozsáhlejšího populárně-naučného filmového projektu o lidových zvycích (vyšlo pod názvem Lidový rok na 4 DVD). Založil sklárnu Královská huť, která vyráběla kopie historického skla (kromě jiného získala ocenění ministra kultury ČR).
Petr Nikolaev o Lidicích
Devadesát rolí, mezinárodní obsazení, šedesát trikově upravených záběrů. Lidice, které do domácí kinodistribuce vstoupili 2. června 2011, jsou českým velkofilmem v mnoha směrech. Ambiciózní projekt připomínající na osobních příbězích jednu z největších tragédií české historie na sebe dlouho sháněl finance, když už se konečně mohl začít točit, donutily zdravotní problémy k odstoupení původní režisérku Alici Nellis. Přes všechny nesnáze film dokončili a vstoupil do českých kin. Ještě před premiérou jsme si o něm povídali s Petrem Nikolaevem, režisérem snímků Báječná léta pod psa či Kousek nebe, který přijal nabídku natočit i Lidice.
Věra Jordánová - v kruhu pohádek a velkých dramat
Paní Věra Jordánová se sice narodila v Praze, ale vyrůstala na Moravě ve Šternberku, maminka byla operní pěvkyní, tatínek pracoval jako vojenský lékař. Od roku 1938 žila rodina v Praze, kde Věra vystudovala herectví na DAMU a 6 let byla herečkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Tady se také seznámila se svým manželem, hercem Zdeňkem Procházkou, a narodila se jim dcera.
Zita Kabátová: Hlavně vydržet
Zita Kabátová byla, když nepočítáme dosud žijící Evu Gerovou, poslední žijící hereckou legendou velké éry československé kinematografie 1. republiky. Soupis jejích rolí by zabral celý prostor určený pro tento rozhovor, stejně by to dopadlo se seznamem jejích slavných kolegů a kolegyň, se kterými se sešla ve filmu či na prknech, která znamenají svět. V následujícím povídání budou ale alespoň někteří z nich připomenuti.