Petr Nikolaev o Lidicích

Devadesát rolí, mezinárodní obsazení, šedesát trikově upravených záběrů. Lidice, které do domácí kinodistribuce vstoupili 2. června 2011, jsou českým velkofilmem v mnoha směrech. Ambiciózní projekt připomínající na osobních příbězích jednu z největších tragédií české historie na sebe dlouho sháněl finance, když už se konečně mohl začít točit, donutily zdravotní problémy k odstoupení původní režisérku Alici Nellis. Přes všechny nesnáze film dokončili a vstoupil do českých kin. Ještě před premiérou jsme si o něm povídali s Petrem Nikolaevem, režisérem snímků Báječná léta pod psa či Kousek nebe, který přijal nabídku natočit i Lidice.

Do filmu jste vstoupil chvíli před natáčením. Jak dlouho Vám trvalo, než jste se „zorientoval“?

Celá ta věc probíhala v „poklusu“. Musel jsem současně obhlížet místa, kde jsme měli natáčet, vybírat herce, řešit kostýmy atd. Předností bylo, že zatímco někdy film s předstihem pečlivě připravíte, ale nakonec je natáčení zrušeno, tady se začít točit muselo.

Jak dlouho jste se rozhodoval, zda nabídku točit Lidice přijmete?

Nerozmýšlel jsem se ani minutu. Před deseti lety jsem natáčel rozhovor s panem Zdeňkem Mahlerem. Týkal se jeho nové knihy Nokturno. Svěřil se, že by si přál, aby podle ní vznikl film. Zavětřil jsem a knihu jsem si prostudoval. Způsob, jak ji převést do scénáře, jsem však nenašel, a po čase jsem na tu látku pozapomněl. Až do loňského května.

Konzultoval jste během práce na filmu něco s Alicí Nellis?

Když jsem dostal tu nabídku, s Alicí jsem se sešel. Měla to v hlavě srovnané a udělala mně tříhodinovou přednášku o všem podstatném. Musel jsem ji obdivovat. Během natáčení jsem jí párkrát zavolal, abych ji o natáčení informoval.

Jak jste spokojený s rozpočtem, který jste na tento historický velkofilm měli k dispozici?

Samozřejmě, že by nebyl problém za takový film utratit víc peněz. Museli jsme přemýšlet, kde šetřit a do čeho naopak peníze vrazit. Pro diváka je ale podstatné, co se děje před kamerou, a tam to ošizené není.

Poslední dotáčky proběhly na konci dubna. Není to příliš stresující dodělávat film tak krátce před premiérou?

Stresující to tedy je, ale co má člověk dělat, když dobře ví, že se premiéra stihnout musí.

Scéna atentátu na Heydricha se prý dotáčela hlavně pro zahraniční publikum. Bude mít film dvě verze, jednu pro domácí a další pro zahraniční uvedení?

Verze bude jen jedna a s tím malým odstupem vím, že to bude dobře i pro mladé české publikum.

Natáčeli jste i v Lidicích? Zapojili se do filmu místní obyvatelé?

V prostoru, kde stály Lidice, jsme točili tři dny. Největší byla scéna první poválečné tryzny, kdy se na té ploše v roce 1945 sešlo sto padesát tisíc lidí. Na natáčení přišly stovky dobrovolníků, mezi kterými byli i místní lidé. Tu necelou tisícovku jsme pak trikově namnožili. Výraznou roli státního úředníka ve filmu vytvořil lidický rodák, herec Michal Zelenka. Jeho otec Václav přežil jako jedno z mála lidických dětí a byl po revoluci lidickým starostou.

Hlavní roli ve filmu hraje Karel Roden, s nímž už jste spolupracoval.

Spolupráce s Karlem Rodenem je opravdu intenzivní. Občas se tvrdě střetneme, občas intimně sdílíme radost z věci, která se nám podaří vyhmátnout. Snažím se mu krýt záda nebo ho vyhecovat v momentu, kdy to podle mě potřebuje. Je to velmi citlivý člověk, který dává svým postavám v některých momentech všechno. Proto si ho vážím.

Viděla film už vnučka hlavní postavy, kterou hraje Karel Roden?

Vnučka Františka Seidla, jak se ten muž ve skutečnosti jmenoval, film ještě neviděla. Předpokládám, že přijde 9. června na promítání do Lidic.

Zajímají Vás příběhy z druhé světové války?

Válka jako všechny mezní situace lidi podrobuje velkým zkouškám a to je pro filmaře vždy zajímavé. Ale nerad bych točil jen tragické věci. Myslím, že po Lidicích by mně nějaká komedie prospěla.

Chápete film víc jako osobní drama nebo jako historický film?

Je to osobní drama na historickém pozadí.

Film má zajímavý soundtrack, na kterém zpívá Aneta Langerová nebo Divokej Bill. Uslyšíme všechny písně i ve filmu?

Hudební projekt dával dohromady především producent filmu Adam Dvořák. CD vychází současně s filmem a obsahuje jak filmové hudební motivy, tak zpívané skladby, ty ale součástí filmu nejsou.

Co budete natáčet příště?

S obtížemi sháním peníze na film inspirovaný životními osudy Františka Mrázka. Jeho příběh nás jako málokterý jiný provádí z komunismu do současnosti. Doufám, že umožním divákovi lepší pochopení toho, v čem se dnes nacházíme, i určitou katarzi.

FOTO: Bioscop, Julie Vrábelová, Tomáš Vaverka

FOTOGALERIE

Pro zobrazení fotogalerie klikněte na obrázek.