Po stopách módy
Nové textilie
Už osud starého Řecka visel na niti. Ano, pověst o vzniku řecké svobody a nezávislosti propojila nit, přesněji řečeno vlákno. Ariadnino vlákno. Taza pomocí odvíjeného klubíčka dostala do bludiště královského syna Thésea, který tam zabil příšeru Mínotaura, napůl býka a člověka, pravidelně požírajícího nevinné dívky a mladíky. Nejenže zachránil mladé lidi, ale zbavil tím zemi krutého poddanství. Pověst je sice už asi tři tisíce let stará, ale význam vlákna přetrvává.
Základní instinkt devadesátých let
Stejnojmenný film se stal záhy po svém promítání v roce 1992 kultovním, ale s módou to tak jednoduché nebylo. Sharon Stone a Michael Douglas, se nechali přesvědčit k lecjakým scénám, móda té doby však byla tvrdohlavá, lehce ovlivnitelná a permanentně se rozmýšlela, kam se přiklonit. Velkou roli sehrála celá řada idolů, které byly tak výrazné, že snad právě ženský instinkt módě opět vrátil přirozenost a půvab.
Zlato, samé zlato
Být oblečen pro úspěch, bohatství, moc a sex. To byly největší náměty 80. let. Americké seriály Dallas s rodinou Ewingů a Dynastie s s Krystle a její rivalkou Alexis jsou nejlepšími studijními objekty módy těchto let. Pro miliony žen na celém světě to byly módní ikony. A to i našich, i když se značným zpožděním. Pravé zlato bylo na jejích šíjích a zápěstích, zlatým lurexem se jim třpytily halenky i prádlo. Skutečnou živou ikonou přepychu, obalenou v kožešinách, klenotech a s módně natupírovanými zlatými vlasy se stala Ivana Trumpová.
Bez špičatých límců to nešlo
A nejen bez nich. Nesměla chybět džínovina, barevné vzorované materiály, minisukně, krátké šortky, rozšířené sukně ke kolenům, zvonové kalhoty, dlouhé propínací sukně s vysokými šněrovacími botami. Paní a dívky nosily safari sáčka, vyšívané tuniky, muži barevné košile s protaženými límci, boty na vysoké platformě. Na Západě řádily od r. 1975 Sex Pistols a s nimi se objevily prvky punkové módy. V kontrastu pak v roce 1978 všechny pobláznil film „Pomáda“ s Johnem Travoltou a něžnou Olivií Newton–John.
Květinové období – díl druhý
Bylo to zvláštní desetiletí, ta roztančená šedesátá léta, jejichž mottem bylo: sexem, drogami a rokenrolem za lepší svět! A kdo jiný se jím mohl řídit, než mládež, naděje společnosti. Ta mládež, která se narodila v poválečném boomu a pochybovala o všem, co ctili a v co věřili jejich rodiče.
Květinové období – díl první
Bylo to zvláštní desetiletí, ta roztančená šedesátá léta, jejichž mottem bylo: sexem, drogami a rokenrolem za lepší svět! A kdo jiný se jím mohl řídit, než mládež, naděje společnosti. Ta mládež, která se narodila v poválečném boomu a pochybovala o všem, co ctili a v co věřili jejich rodiče.
Tepláky a Dior
Padesátá léta byla posledním desetiletím velké módy „haute couture“, s množstvím významných samostatných módních tvůrců, kteří ovlivnili módu na celém světě. Pravdou je, že v některých zemích pouze velmi omezeně, neboť z důvodu jejích určitých podmínek to nebylo možné. V Československu se ony podmínky daly nazvat komunismem.
Elegance čtyřicátých let
Pro módu čtyřicátých let bylo charakteristické rozdělení do dvou období: úsporný režim válečných let a rozmarnost let poválečných. Dá se říci, že „módní učebnicí“ prvního období je dodnes film „Casablanca“ z r. 1942, s jeho hlavními představiteli Humphrey Bogardem a krásnou Švédkou Ingrid Bergmanovou. Ta se také stala ženským idolem válečné doby. Po jejím skončení žezlo převzala Američanka Rita Hayworthová, coby „Gilda“ ve stejnojmenném filmu z r. 1946. V rukavicích po lokty dlouhých, luxusních černých šatech a s labužnicky vychutnávanou cigaretou zosobňovala po válce vše, o čem muži snili: krásná žena v hedvábném prádle s neskrývaným sex-appealem.
Válečné období v módě třicátých let
Po zlatých a divokých dvacátých letech nastalo desetiletí elegance. Vše směřovalo k zjednodušení a obdivu moderní doby. Styly jako art deco a kubismus, či stavby revolučního architekta Le Corbusiera ovlivňovaly nejen bydlení a smysl pro funkčnost, ale i módu. Doba byla politicky složitá, poznamenaná v r. 1929 krachem na newyorské burze, nezaměstnaností milionů lidí a pokračující druhou světovou válkou, ale také i rozvojem filmového průmyslu.
Charlestonové opojení
Desátá léta byla v politickém i módním světě dobou velkých proměn. V roce 1911 šokoval Paříž Ďagilevův slavný Ruský balet plný exotiky, barev a divokosti na pódiu. Na poli politickém a společenském to byl šok z vypuknutí první světové války. Až s léty dvacátými přišla radost a poválečné uvolnění, které ustřihlo ženám vlasy, sukně a často i vzpomínky na válečné ztráty z řad blízkých. Svět se začal po válce zotavovat a lidé si toužili vynahradit prožitou dobu úzkosti. Začali se po dlouhých letech opět bavit, navštěvovat kavárny a bary, tančit ve víru opojení jazzovou hudbou a foxtrotu, prožívat „zlatá“ a „báječná“ léta. Tančit v rytmu charlestonu.