Květinové období – díl druhý

Bylo to zvláštní desetiletí, ta roztančená šedesátá léta, jejichž mottem bylo: sexem, drogami a rokenrolem za lepší svět! A kdo jiný se jím mohl řídit, než mládež, naděje společnosti.  Ta mládež, která se narodila v poválečném boomu a pochybovala o všem, co ctili a v co věřili jejich rodiče.

Světové módní ikony

Kromě Twiggy začly novou módu nosit i slavné osobnosti, jako například herečky Audrey Hepburn, Jane Fondová, Faye Dunawayová, Jean Sebergová, ale také Jacqueline Kennedyová. Ta se ve svých 30 letech stala první dámou Ameriky a vedle ní vypadaly všechny její předchůdkyně staře. Ale nebylo to jenom jejím mládím, ale především stylem oblékáním. Místo drahých kožichů si vzala moderní plášť s čapkou a místo těžkých krajek zvolila jednoduché šaty se stuhou. Její styl byl typicky minimalistický. Kontrastem k elegantní Jackie byla velká hvězda a idol desetiletí zpěvačka Janis Joplinová ve vybledlém sametovém hippie oblečení a nálepkou „nejlepší bílé zpěvačky blues“ na světě. Největšího úspěchu dosáhla většinou s lahví whisky v ruce. Žila v komunitě hippies a žila na plné obrátky. Ve svých 27 letech se předávkovala heroinem. Její legenda byla stále oživována mládeží, s mottem „Doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. A další nové prvky módy? Se stále se zkracující sukní se začaly dostávat do popředí punčochové kalhoty, různých barev, které zajišťovaly ženám pohodlí a také cudnost, k nelibosti milovníků podvazků. Po minisukních nastoupily maxikabáty, šortky, bluzony nebo také kozačky. Sandály a ponožky. Nebylo nic divného ani na tom, když pánové nosili květované kalhoty, nebo saka s pop-artovým potiskem. Černobílý op-art připomínal grafiku. Po vzoru filmu s Beatles, ve kterém se objevili v uniformách, se stal boom ve světě oblečení s vojenskými prvky. Válka ve Vietnamu byla také, ač ironicky, přínosem pro módní průmysl. Inspirací se staly uniformy veteránů nebo naopak květinové vzory hippies.

Módní návrháři

Nepřehlédnutelnou světovou veličinou byla královna minisukní a kalhotového kostýmu Mary Quantová. Amatérská návrhářka, která navštěvovala večerní kurzy šití. Oba její největší přínosy módnímu světu se natrvalo zabydlely v dámském šatníku. Na počátku šedesátých let vyvolala obrovskou vlnu napodobování svým zástřihem účesu, který sama nosila. Vzorem byla „hlava jako houba“, sestřih, který nosili Beatles. Ona ho měla upravený drahým kadeřníkem Vidalem Sassonem v tzv. pětibodovém zástřihu. Krk a tělo s ním vypadaly tak mnohem křehčeji. Tvrdila, že líčení je výrazně důležitější než dřív: pleť měla vypadat maminkovsky dokonale, rty slabě nalíčené s leskem a vše měly obstarávat oči. Přehnaně namalované s různobarevnými očními stíny, umělými řasami měly působit naivně, stejně jako hrdinka románu Vladimíra Nabokova Lolitka.

Dalším velikánem je dnes světově známý Yves Saint Laurent, stejně nadaný jako ohrožovaný nástupce Diora, který byl jeho žákem. 3 měsíce po Diorově smrti se měl zhostit těžkého úkolu a ve svých jednadvaceti letech udržet pověst a lesk nejznámějšího módního salonu. Jeho první kolekce měla obrovský úspěch, pařížský tisk jásal: „Velká Diorovská tradice bude pokračovat!“, ale brzy se ukázaly podstatné rozdíly mezi oběma návrháři. Dior respektoval dospělou ženu, YSL ji chtěl přetvořit. Další přehlídky se setkaly s naprostým nepochopením. Černé kožené pláště s norkem a parašutistickou čepicí připadaly odborníkům skandální. Přesto je v dnešní
době tato značka světovou. Období přineslo spoustu dalších světových návrhářů, jako jsou Pierre Cardin, Emanuel Ungaro, Paco Rabanne, Sonia Rykiel či André Courregese. Právě ten měl na svědomí spojení minisukní Mary Quantové s vysokými holínkami.

Československá móda

Jako země na východní straně želené opony měli většinou všichni v 60. letech méně možností k držení kroku se světovou módou. O to pozitivnější byla skutečnost. Sice se většinou jezdilo „embéčkem“, ale slečna, která z něj vyskočila, vypadala stejně, jako ta, která na druhém straně přijela Mercedesem. Šedesátá léta minulého století přinesla v důsledku politického uvolnění zpříjemnění života snad ve všech jeho sférách, a tedy i v oblasti módy.  Takový nový “lepší” životní styl Československo úspěšně prezentovalo na světových výstavách v roce 1958 Bruselu nebo 1967 na Expu v Montrealu. A tam na módních přehlídkách bylo vidět, že se i v módě dalo mnohým pochlubit.