Charlestonové opojení

Desátá léta byla v politickém i módním světě dobou velkých proměn. V roce 1911 šokoval Paříž Ďagilevův slavný Ruský balet plný exotiky, barev a divokosti na pódiu. Na poli politickém a společenském to byl šok z vypuknutí první světové války. Až s léty dvacátými přišla radost a poválečné uvolnění, které ustřihlo ženám vlasy, sukně a často i vzpomínky na válečné ztráty z řad blízkých. Svět se začal po válce zotavovat a lidé si toužili vynahradit prožitou dobu úzkosti. Začali se po dlouhých letech opět bavit, navštěvovat kavárny a bary, tančit ve víru opojení jazzovou hudbou a foxtrotu, prožívat „zlatá“ a „báječná“ léta. Tančit v rytmu charlestonu.

Paul Poiret

Stal se pařížskou i světovou legendou mezi návrháři, zásadně změnil dámské odívání. Nesnášel cetky a nerozhodnost. Přestal používat korzety a dámy konečně mohly začít dýchat. Představení ruského Ďagilevova baletu „Šeherezáda“ jej natolik pobláznilo, že uspořádal nejlegendárnější slavnost kostýmů, večírek Tisíc a dvě noci. Vše ve stylu orientu, harémů, plameňáků a pávů. Tím do módy vnesl tuniky, harémové kalhoty a turbany. Zavrhnul černé punčochy, jeho manželka byla první ženou, která nosila rovný korzet bez kostic s podprsenkou, jedna jeho dcera dala jméno umělecké škole a druhá první firmě na světě, vyrábějící laky na nehty. 10 let před Coco Chanel vytvořil svůj vlastní parfém. Byl prvním designérem minulého století. Po smrti dcery však jeho tvorba upadala, objevila se silná konkurence v podobě Coco a mocný král módy se postupně ztrácel z výsluní, až nakonec zemřel v chudobinci.

V nejlepším světle

Módní prezentace toalet herečkami probíhaly na osvětlených jevištích divadel, ale i mezi divačkami na sedadlech v lóžích. V Paříži se hrálo představení při naplno osvětleném hledišti, aby v něm dámy mohly předvést své modely. Samozřejmě bylo vyloučeno jít dvakrát ve stejném. Módními ikonami byly v té době slavné herečky v čele se Sarah Bernhardtovou, zpívající už v roce 1900 v kalhotách, jen v závoji oblečenou tanečnicí Matou Hari, nebo skandálně bosou a nesešněrovanou Isadorou Duncanovou. Ta dokonce výstřelek módy zaplatila svým životem: její módní nekonečně dlouhý šál se jí zapletl do kola sportovního vozu a slavné hvězdě zlomil v r. 1927 vaz.

Válečná móda

Válka ovlivňovala způsob odívání výrazně a většinou negativně. V módních časopisech se uveřejňovaly modely uniforem pro sestřičky a ošetřovatelky. Ty měly šité teplé obleky ze sukna a kožené kamaše. Hodně se pletlo a háčkovalo vše, čím by civilistky mohly pomoci vojákům. Od čepic, šál, svetrů přes prádlo, ponožky až po návleky. Volbu civilního oblečení ovlivňovala hlavně praktičnost, hygiena a pohodlí. V módních listech se uváděly návrhy smutečních šatů pro hluboký smutek i polosmutek. České paní a dívky měly omezeno cestování do Vídně, a tak si oblečení pořizovaly z domácích zdrojů, ty solventní využívaly módních salonů, např. A. Roubíčkové v nově otevřeném Paláci Koruna v r. 1916. V tomto roce také poprvé vyšel módní časopis „Vogue“.

Nový život a Josephine

Po válce byli všichni opojeni volností, mnohé ženy se nechtěly vzdát svobod, které jim válka vnutila. Změnila se nejen morálka, ale i oblečení. Lidé tančili, bavili se a roztočili kolotoč módy. Coco Chanel ze dne na den vytvořila krátkým sestřihem vlasů z chlapeckého stylu hit, ke kterému patřily sukně do půli lýtek, strohé střihy šatů, hubené chlapecké postavy a cigareta. Tato móda vyvolala pozdvižení, ale měla úspěch. Ten slavily i sukně ke kotníkům či pod kolena a šaty se sníženým pasem. Rovné šaty se šily jen s ramínky či krátkými rukávky. Neodmyslitelný byl i zvonkovitý klobouk „cloche hat“. A právě v těchto zlatých časech se stal populární charleston. V Americe se prosadil v r. 1922 a do Evropy ho o 3 roky později přivezla černá tanečnice Josephine Bakerová. V Berlíně svým tancem v malé banánové sukýnce rozpoutala doslova šílenství. Tančil se na ulicích, doma, v tančírnách. Všichni se pokoušeli pohybovat v ostrém pohybu a strojovém rytmu s nohama do X a do O. Tato kráska si získala svými tanečními kreacemi takový obdiv, že se lidé podle ní začali i opalovat. Také ona se podílela na novém ideálu ženské krásy propagací krátkého chlapeckého účesu. Inu, byla to divoká léta!