Film a video
R. A. Dvorský - herec i kapelník v kabaretu
Narodil se 24. března 1899 ve Dvoře Králové nad Labem jako Rudolf Antonín a umělecký pseudonym si zvolil podle svého rodného města, kde také vystudoval obchodní školu a stal se úředníkem v pivovaru. Hudbě se učil soukromě. V roce 1918 se stal hudebním redaktorem v pražském nakladatelství Springer, zpíval a hrál v kabaretu Karla Hašlera v Lucerně a v letech 1919-21 se začal hudbě věnovat jako zpěvák, pianista a později i kapelník kabaretu Červená sedma. V té době napsal řadu tanečních písní ovlivněných jazzem.
Pohádkové prázdniny v Kovači
Letošní ročník Pohádkových prázdnin byl již pátý. Konal se poslední červnovou sobotu 29. června 2013. Účast dětí a dospělých předčila veškerá očekávání – dětí se zúčastnilo pět set padesát a dospělých kolem osmi set.
Soutěž o kolekci filmů s Jiřím Plachým UKONČENA
Soutěžíme o set tří filmů na DVD, ve kterých hraje Jiří Plachý! V sadě najdete filmy - Pokušení paní Antonie, Parohy a Lízin let do nebe. Znáte odpověď na jednoduchou soutěžní otázku? Zapojte se do soutěže!
Nefilmový původ filmového Hollywoodu
Hollywood – kdo z obdivovatelů filmových hvězd a jejich přepychových vil by netoužil alespoň jednou v životě shlédnouti toto město domnělých divů? A přece bychom Hollywood jako zeměpisný pojem marně hledali na mapách. Středisko filmových hvězd, ctižádosti, slávy i zklamání totiž není ani město, ba ani městečko. Je to pouze část, nebo správněji předměstí velkoměsta Los Angeles. A když už jsme u pomlouvání Hollywoodu, můžeme prozradit, že dokonce ani všechny filmové ateliery nejsou soustředěny v tomto místě. Jsou roztroušeny v různých předměstích Los Angeles, jako např. v Beverly Hills, Culver City atd. Rovněž většina filmových hvězd nežije v Hollywoodu, nýbrž v St. Monice.
Vzpomínáme na mistry grotesky
Více než sto tisíc diváků shlédlo už výstavu „50 let kinematografu“ a tisíce denně jich nyní navštěvuje pražské retrospektivní kino Olympic, první stálé kino, kde je možno se přesvědčit „jak ten čas utíká…“ Staří si sem přicházejí osvěžit vzpomínky na zlaté zašlé časy, mladí naproti tomu touží na vlastní oči spatřit, o čem věděli jen z doslechu. A nezapomínejme ani na filmové labužníky, kteří v podívané, jakou jim skýtají zažloutlé a odřené kopie starodávných veseloher, tragédií a dobrodružství, nacházejí požitek, jaký jim žádné jiné umění poskytnout nemůže. Článek je věnován veseloherní části těchto programů, neboť tato část se těší největšímu zájmu našich diváků.
Miloš Forman: Oscaři, doutníky a pár fenomenálních filmů (část II)
Klíče dozvonily, Gottwaldov se přejmenovává zpět na Zlín a KSČ se transformuje v KSČM. Z Československé socialistické republiky se stává Československá federativní republika a z ní Česká a Slovenská Federativní Republika. Václav Havel je zvolen prezidentem, který při své první cestě do Spojených států amerických navštěvuje svého dlouholetého kamaráda Miloše Formana. Ten v roce 1990 slaví padesáté osmé narozeniny.
Dvacet filmových rolí Vladimíra Ráže
Vladimír Ráž dotočil v uplynulých dnech svoji dvacátou filmovou roli. Je jí postava docenta Petruse v novém filmu Jiřího Weisse „Taková láska“. V průběhu své dosavadní filmové práce uplatnil Vladimír Ráž širokou škálu tvárného hereckého výrazu, v němž převažuje ušlechtilá prostota a schopnost psychologického rozvití postav k pravdivosti a účinu. Mnoho vzpomínek, zkušeností a myšlenek herce se váže k jeho dvaceti – ať kratším, nebo delším – filmovým životům. Zaznamenali jsme z nich některé.
Soutěž o kolekci filmů se Stellou Májovou UKONČENA
Soutěžíme o set tří filmů na DVD, ve kterých hraje Stella Májová! V sadě najdete filmy - Příklady táhnou, Barbora Hlavsová a Anděl na horách. Znáte odpověď na jednoduchou soutěžní otázku? Zapojte se do soutěže!
Velké kino v malém městě
Baťovský Zlín představoval pro kapitány průmyslu ztělesnění vrcholné racionalizace práce, pro politické představitele jedno z možných řešení bytové krize a pro avantgardu se stal naplněním nadějí, které vkládala do nové architektury. Existence, funkce i podoba zlínského Velkého kina jsou nerozlučně spjaty s prudkým rozvojem, jenž toto město prodělalo v prvních dekádách 20. století.
Ferda Mravenec
Kdybyste se zeptali nějakého pražského dítěte, kdo je to Ferda Mravenec, nepřivedli byste je touto otázkou ani za mák do rozpaků. Neboť popularita této malé figurky je dnes mezi dětmi i jejich rodiči tak veliká, že by se za ni nemusela hanbit ani ta nejctižádostivější filmová hvězda. Když pražský malíř a novinář Ondřej Sekora před několika roky načrtl pro dětský koutek denního tisku postavičku malého mravenečka, netušil ovšem ještě nikdo, jaká budoucnost Ferdu čeká. Obdařen nejen čipernou ochotou býti každému slabšímu a trpícímu v říši brouků a mravenců nápomocen, nýbrž i bezprostřední naivitou dítěte i se všemi jeho dnešními zájmy (v mnohých rysech se Ferda Mravenec podobá Sekorovu junioru, aniž si je toho Sekora senior vědom), vnikl Ferda postupně nejen do dětské literatury, nýbrž i do rozhlasu, na divadlo (i loutkové!) a neposledně ve zlínském ateliéru také do filmu.