Miloš Forman: Oscaři, doutníky a pár fenomenálních filmů (část II)

Klíče dozvonily, Gottwaldov se přejmenovává zpět na Zlín a KSČ se transformuje v KSČM. Z Československé socialistické republiky se stává Československá federativní republika a z ní Česká a Slovenská Federativní Republika. Václav Havel je zvolen prezidentem, který při své první cestě do Spojených států amerických navštěvuje svého dlouholetého kamaráda Miloše Formana. Ten v roce 1990 slaví padesáté osmé narozeniny.

Na podzim v roce 1996 probíhal v New Yorku filmový festival, na němž byl premiérově uveden film Lid versus Larry Flynt. O tři měsíce později byl tento již sedmý celovečerní snímek Miloše Formana distribuován do kin po celém světě. V České republice byl uveden 6. března 1997. Biografický snímek o Larrym Flyntovi, zakladateli časopisu Hustler, provázely problémy a překážky. Miloš Forman nejprve odmítl číst nabízený scénář. Studio Columbia Pictures odepřelo zaplatit pojistku za Courtney Love, a tak museli producenti společně s Formanem uhradit částku z vlastních kapes. Když byl film uveden, čelil celostátní negativní kampani vedenou feministkami. Přesto byl nominován na několik desítek cen včetně Českého lva za nejlepší zahraniční film (u nominace však zůstal). Mnoho z nominací proměnil ve vítězství – od Zlatých globů až po nejrůznější ceny kritiků. Finančně úspěšný ale film nebyl.

A to se o dalším Formanově snímku také říci nedá. Muž na Měsíci měl rozpočet 82 milionů dolarů, tržby z kinodistribuce přitom činily jen necelých 48 milionů dolarů. A takto Hollywood nefunguje. Nezáleželo na tom, že Jim Carrey získal Zlatý Globus za nejlepší mužský herecký výkon nebo že Miloš Forman vyhrál Stříbrného medvěda za nejlepší režii na Berlinale. Žádnou váhu neměly ani kritické hlášky typu ‚Nejlepší film roku!‘. Výdělek nedokázal pokrýt ani produkční náklady, a tím to haslo. Známé historky z natáčení o tom, jak se Jim Carry maximálně stylizoval do postavy a odmítal být sám sebou během celé produkce, jsou spíše jen třešničkou na evidentně drahém dortu, který navíc ani divákům moc nechutnal.

Médii kolovaly zprávy o tom, že právě jakási deziluze pramenící z neúspěchu Muže na Měsíci bránila Formanovi několik let v tom, aby natočil další film. Média si zřejmě nevšimla, že mezi snímky Amadeus a Valmont je rozestup pěti let nebo mezi Valmontem a Larry Flyntem dokonce sedm let. Jestli za těch sedm let, kdy diváci, kritici a pisálci čekali na Goyovy přízraky, může deziluze nebo jednoduše pro Formana typický styl práce, je nepodstatné. Tematika španělské inkvizice a osobnost malíře Francisca Goyi zajímala Formana již jako studenta. A možná proto, aby symbolickým způsobem uzavřel kruh svých hraných filmů, natočil film s takovým obsahovým zaměřením jako svůj poslední. Navíc, Goyovy přízraky byly hvězdně obsazené, hlavní role ztvárnili Javier Bardem, Natalie Portman a Stellan Skarsgård. Ale ani herecká esa, ani spolehlivý scénáristický partner Jean-Claude Carrière, ani hudba věhlasného Varhana Orchestroviče Bauera, ba ani silný producent Saul Zaentz nedokázali přinést kýžený úspěch.

Premiéra Goyových přízraků se odehrála ve španělském Madridu 8. listopadu 2006. V České republice potom 1. února 2007. Uvedení posledních tří Formanových snímků v českých kinech už nic, ani nikdo nepřekážel. Nebyla zde už žádná protikapitalistická politika, která by nedovolovala uvedení těchto filmů, a proto se Larry Flynt nebo Muž na Měsíci dostaly k nám do kin již pár týdnů po slavnostní premiéře. Ta se odehrála v případě obou snímků ve Spojených státech amerických. To samé se ale nedá tvrdit o filmech, které Miloš Forman natočil před rokem 1989. Totiž kromě Amadea byly Formanovy filmy uvedeny až po Sametové revoluci, ovšem nikoliv bezprostředně. Zatímco Přelet nad kukaččím hnízdem byl uveden již 1. února 1990, Valmont v březnu 1991, Vlasy potom až 17. července 1997 a Taking Off čekalo na své uvedení do 12. ledna 2005. A Ragtime u nás vůbec uveden nebyl a bůh ví, zda někdy bude. Ale ať už byly Formanovy filmy u nás uvedeny nebo ne (poměrně zarážející, vezmeme-li v úvahu, jak je v České republice vzýván a obdivován), videodistribuce a televizní uvedení zajistily, aby se filmy k divákům dostaly.

Miloš Forman zfilmoval životní osudy skutečných lidí – Wolfgang Amadeus Mozart, Larry Flynt, Andy Kaufman. Zadaptoval knižní romány – Vyhoďme ho z kola ven Kena Keseyho, Ragtime Edgara Lawrence Doctorowa a Nebezpečné známosti Choderlose de Laclose. Tematicky mu nebylo nic cizí – od květinového muzikálu přes biografii komedianta po španělskou inkvizici. Vždy se snažil, aby jeho filmy byly důvěryhodné a autentické. Tak natáčel v odpovídajících interiérech a exteriérech – Přelet nad kukaččím hnízdem se natáčel v opravdové psychiatrické léčebně (navíc mezi skutečnými pacienty); příhodné scény Amadea se natáčely ve Stavovském divadle v Praze, kde se 29. října 1787 odehrála světová premiéra Mozartova Dona Giovanniho, jíž se skladatel sám účastnil; či scény ze sídla Larryho Flynta se natáčely ve skutečné vile Larryho Flynta. Forman přizpůsoboval své filmy reálnému předobrazu, jak jen to bylo možné. Chtěl, aby diváci těm příběhům uvěřili.

Měl ve zvyku obsazovat neznámé herce, aby role byla důvěryhodnější. U známých herců se totiž může stát, že si je diváci spojují s jinou postavou a chtěný efekt autentické postavy je ten tam. Proto si Wolfganga Amadea Mozarta zahrál Tom Hulce, George Bergera ztvárnil Treat Williams nebo postavu Valmonta hrál Colin Firth. Později se mnozí z nich prosadili, a tak Colina Firtha známe z Královy řeči (2010) jako krále Jiřího VI. nebo Treata Williamse jsme mohli vidět ve filmu Hollywood v koncích (2002). Postupem času se ovšem Forman začal přiklánět i ke známějším jménům. Larryho Flynta hraje Woody Harrelson, právníka Larryho Flynta pak Edward Norton, Andyho Kaufmana ztvárnil Jim Carrey, malíře Goyu Stellan Skarsgård, dvojroli Inés-Alicia sehrála Natalie Portman a Lorenza Javier Bardem.

Ale přesto, že pracoval s takovými persónami, nikdy nezanevřel na české tvůrce. To se týká zejména dvou lidí – kameramana Miroslava Ondříčka a kostyméra Theodora Pištěka. Ondříček spolupracoval s Formanem na Taking Off, Vlasy, Ragtime, Amadeus a Valmont. Pištěk navrhoval a vytvářel kostýmy pro filmy Amadeus, Valmont a Lid versus Larry Flynt. Na rozdíl od Pištěka, spolupracoval Forman s Ondříčkem již před filmem Taking Off. V Československu společně natočili filmy Konkurs (1964), Kdyby ty muziky nebyly (1964), Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). Nutno také zmínit, že při natáčení Amadea využíval Forman československé filmaře a pracovníky – od herců a hereček přes osvětlovače a elektrikáře až po řidiče.

Pro Miloše Formana, rodáka z Čáslavi, byl Hollywood nejvyšší metou. A on ji dobyl. Jistou roli možná sehrály politické okolnosti konce 60. let. Kdyby nepřišla normalizace, natočil by Přelet nad kukaččím hnízdem? Určitou měrou se na jeho úspěchu možná podílela smlouva mezi Filmexportem a studiem Paramount, na jejímž základě Forman vycestoval do Spojených států amerických. Kdyby nebylo oné smlouvy, natočil by Amadea? Ale hrát si s „co by, kdyby“ je na dlouhé chvíle. Důležité je, že Miloš Forman v té hollywoodské továrně na sny a především na peníze uspěl a nezbláznil se z toho. Získal mnohá ocenění, jeho filmy jsou ověnčeny desítkami cen. Některé z nich se řadí do žebříčků nejlepších, nejpopulárnějších, neoblíbenějších filmů světové kinematografie. Získal mezinárodní umělecké uznání, také samozřejmě zbohatl a přesto…je to sympatický „rejža“, který si pokuřuje doutníky a vypráví neskutečné historky z natáčení a ze svého života.