Pirátství v Čechách

V České republice se filmové pirátství objevilo již počátkem 90. let 20. století s rozvojem videodistribuce. Kopírování videokazet přestalo být odbojem proti komunismu a začalo být výhodným přivýdělkem různých šmelinářů a podnikavců, a zároveň ekonomickým problémem pro vydavatele filmů.

Ti proto již v roce 1991 založili sdružení, které se následně přetransformovalo v Českou protipirátskou unii, neziskové sdružení zastupující vlastníky práv k audiovizuálním dílům. Pirátství v těchto dobách představovaly videokazety s nekvalitními nahrávkami filmů pořízenými v kinech, často s jednohlasně namluvenými dialogy, a samozřejmě kopie vydaných VHS, jejichž kvalita každou další kopií a každým přehráním rapidně klesala.

Pirátské videokazety byly nabízeny v inzertním tisku a prodávány na autoburzách, které vyrostly téměř u každého většího města. Pirátství však proniklo i do videopůjčoven, které pronajímaly pirátské videokazety, často umně napodobující originály, nebo nosiče zakoupené v běžných obchodech bez práv k půjčování.

Nákladné a časově náročné nahrávání videokazet postupně nahradila pálená cédéčka, která byla velmi záhy převálcována vítězícím formátem DVD. I ten však v roce 2008 podlehl internetovému pirátství, které je všudypřítomným a globálním problémem dneška působícím miliardové škody. Zatímco v roce 2000 se podařilo snížit míru pirátství až na historických 10%, v současnosti šplhá k 65%. Pirátství se stalo problémem celého audiovizuálního průmyslu a souvisejícího obchodu a služeb, a je jedním z hlavních faktorů postupného zániku videopůjčoven.

Masivní porušování autorských práv k audiovizuálním dílům je v současnosti jedním z hlavních faktorů poklesu návratnosti investic vložených do distribuce i výroby filmů. Pirátství je nejen jevem ve společnosti všeobecně rozšířeným, ale také často tolerovaným. Snadnost kopírování vyžadující zpravidla jen jeden klik myší, masivnost rozšíření souborů s nelegálním obsahem i nedostatečná kulturní a společenská výchova vedou veřejnost a především mládež k tomu, že filmy vnímají pouze jako spotřební zábavu a nezamýšlejí se nad tím, že ke vzniku filmu je potřeba nejen úsilí velkého množství specialistů, ale také nemalé investice. Spolu s nízkým právním vědomím a despektem k duševnímu vlastnictví vede pirátství k devalvaci vnímání kinematografie a audiovize jako kulturní hodnoty. Proto je v současné době kladen velký důraz na prevenci a vzdělávání, reprezentovaný osvětovou kampaní Filmy nejsou zadarmo (www.filmynejsouzadarmo.cz).

Příště si vysvětlíme, co jsou autorská práva a proč jsou vlastně chráněna. Na vaše dotazy rádi odpovíme na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

FOTO: Česká protipirátská unie