Co jsou autorská práva a proč jsou chráněna?

Odvětví práva, které chrání osobnostní a majetková práva autorů, jako jsou spisovatelé, hudební skladatelé, malíři, fotografové, režiséři, architekti a dokonce i programátoři, a výkonných umělců, kterými jsou herci, zpěváci, hudebníci a další osoby interpretující umělecká díla, a dále majetková práva dalších osob, které se zásadním způsobem podílejí na vzniku autorských děl, jako jsou filmoví producenti, hudební vydavatelství, knižní nakladatelé či rozhlasoví a televizní vysílatelé, bývá označováno neoficiálním souhrnným pojmem „autorská práva“.

Osobnostní nebo také morální autorská práva chrání tvůrčí a umělecký vklad autora a výkonného umělce a jejich ryze osobní zájmy. Patří mezi ně zejména právo rozhodnout o zveřejnění svého díla či výkonu, tj. zejména rozhodnout, zda dílo vůbec bude zveřejněno, a pokud ano, zda pod pravým jménem autora, jeho pseudonymem nebo anonymně, dále právo být uváděn jako autor svého díla, aby se jiný nemohl za autora vydávat, a to ani po smrti autora, a právo na nedotknutelnost díla, tedy aby jakákoli změna či zásah do díla mohly být realizovány jen se souhlasem autora.

Na druhé straně majetková práva chrání finanční zájmy držitelů práv a dávají jim právní kontrolu nad užíváním jejich vlastnictví. Autorské právo přitom nechrání fyzickou věc, na které je dílo, umělecký výkon či záznam zaznamenán, ale tvůrčí duševní výtvor, který je prostřednictvím takové věci vyjádřen. Výsledek autorského tvůrčího počinu je sice nehmotný, ale představuje majetkovou hodnotu, kterou ústava a zákon chrání jako každý jiný majetek. Je to tak nejen z obecných „morálních“ důvodů, ale pro společnost je to prospěšné i z hlediska příjmů – neboť jak autorské odměny, tak výnosy z obchodování s autorskými díly resp. jejich rozmnoženinami jsou předmětem daně z příjmu.

Hodnota autorských děl je realizována tím, že si čtenáři koupí knihu, aby si ji mohli přečíst, diváci zaplatí za lístek do kina, za DVD či za online půjčení, posluchači zajdou na koncert nebo si koupí cédéčko a uživatelé počítačových programů užívají jen legální software. Bez toho se autorům a výrobcům nemůže vrátit investice do výroby díla, a tím méně náklady na distribuci a marketing.

Většina uměleckých a odborných děl, se kterými se setkáváme, je výsledkem soustředěné práce a součástí určitého výdělečného procesu. Pro většinu autorů a umělců je jejich činnost prací, kterou si opatřují prostředky k obživě jako jiní chodí do továren či kanceláří. Proto je logické, že za svou práci chtějí dostat zaplaceno. Stejně tak výrobci zvukových a zvukově-obrazových záznamů, nakladatelé a vysílatelé chtějí nejen dosáhnout zisku, ale především návratnosti své vložené investice. Producenti a nakladatelé poskytují nejen finanční vklad, bez kterého by většina děl vůbec nevznikla, ale i odborné know-how umožňující předvídat, jaká kniha, film či kapela zaujmou publikum, jak marketingem přitáhnout další diváky, posluchače či čtenáře, či jak dílo prodat do zahraničí. Přirozeně by tak nečinili, pokud by neměli šanci vydělat, avšak bez jejich úsilí bychom se často o dílu vůbec nedozvěděli a nemohli si tak užít krásný večer s jímavou knížkou, napínavým filmem nebo k tanci lákající hudbou. A o to nám, čtenářům, divákům a posluchačům, jde přece především.

FOTO: ČPÚ