Jiří Krejčík - režisér a scenárista

Narodil se 26. června 1918 v Praze. Po maturitě na reálce studoval v letech 1937-39 na Českém vysokém učení technickém. Za německé okupace, po uzavření vysokých škol, začal pracovat jako úředník soukromé firmy a dostal se jako statista do barrandovských ateliérů. Zájem o film jej vedl ke studiu teorie filmového umění, posléze zatoužil po vlastní filmové režijní práci. Začal nejdříve u několika soukromých výroben kulturních a reklamních snímků (Unionfilm, Centralfilm) a natáčel vlastní krátké snímky (např. Každý na své místo, 1943; V hlubinách země, 1944).

Po 2. světové válce pokračoval v krátkometrážní tvorbě, kdy mj. natočil podle vlastního scénáře dokument o nové výstavbě ČKD Kováci a režíroval hranou část kresleného filmu Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky Dárek (oba 1946).

V celovečerním hraném filmu debutoval jako režisér v roce 1947 pozoruhodnou nerudovskou adaptací Týden v tichém domě, natočenou podle několika Povídek malostranských. Po svém úspěšném debutu realizoval o rok později dramatický příběh Ves v pohraničí, jehož děj se odehrával krátce po 2. světové válce v pohraničí, kam přišli první čeští osídlenci. Film získal mnohá uznání (mj. Cena země české a státní cena 1948) a je dodnes pokládán za jeden z nejlepších filmů tohoto žánru.

Psychologickou studií člověka, který se snažil vyhnout odpovědnosti za spáchaný čin, bylo Svědomí. Ve své době byl film podroben tvrdé kritice a tvůrce se po něm na několik let odmlčel. K režijní tvorbě se vrátil snímkem z hornického prostředí Nad námi svítá a vesnickým dramatem Frona. Oba získaly řadu cen a vyznamenání – Krejčík se mj. stal v roce 1953 laureátem státní ceny I. stupně za film Nad námi svítá a v roce 1955 laureátem státní ceny Klementa Gottwalda za režii filmu Frona

Několik let usiloval o realizaci životopisného filmu o Boženě Němcové, ale vážné neshody s tehdejším vedením Čs. filmu mu nedovolily film realizovat a v jeho režijní práci nastala opět delší časová odmlka. Znovu se vrátil k filmové práci až v roce 1958 vkusnou adaptací divadelní hry polské autorky Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské se Zdeňkou Baldovou v hlavní roli. Téměř současně s tímto filmem natočil povídku Karla Čapka, zařazenou pod názvem Glorie do filmu O věcech nadpřirozených, která byla vyznamenána na mezinárodních filmových festivalech v Locarnu a v Mar del Plata.

Po filmu o narušené mládeži Probuzení natočil svůj nejvýznamnější titul – adaptaci Drdovy povídky Vyšší princip z knihy Němá barikáda, ověnčenou četnými domácími i zahraničními cenami (mj. Cena FIPRESCI a Stříbrná plachta za herecký výkon Jany Brejchové na MFF v Locarnu a Medaile prezidenta MFF v Benátkách za herecký výkon Františka Smolíka v titulní roli).

Poté následovalo současné drama Labyrint srdce a v bratislavských ateliérech realizovaný dramatický příbeh ze Slovenského národního povstání Polnočná omša. Ke Karlu Čapkovi se vrátil filmem Čintamani a podvodník, který je přepisem dvou povídek (Čintamani a ptáci a Příběhy sňatkového podvodníka) z knihy Povídky z druhé kapsy. V roce 1967 následovaly podnes úspěšné veselohry Svatba jako řemen a Pension pro svobodné pány, který už před tím režíroval v televizi a pak na scéně pražského Činoherního klubu.

Počátkem 70. let natočil po povídkovém filmu s klasickými erotickými náměty Hry lásky šálivé psychologické drama s kriminální zápletkou Podezření a na konci této dekády pak fantazii na motivy ze života vynikající české operní pěvkyně Emy Destinové Božská Ema podle námětu a scénáře Zdeňka Mahlera. Na emotivním vyznění tohoto filmu se vydatnou měrou podíleli kameraman Miroslav Ondříček a střihač Miroslav Hájek.

Jeho filmografii prozatím uzavírá trpká groteska z prostředí současné komerční zábavy Prodavač humoru (1984), natočená na motivy ze stejnojmenného románu Romana Ráže.

K úspěchu jeho filmů jistě přispěl také citlivý výběr spolupracovníků, jak je představují např. scenárista Zdeněk Mahler nebo kameraman Miroslav Ondříček a především herci František Smolík, Zdeňka Baldová, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Božidara Turzonovová, Iva Janžurová, Jiří Hrzán, Vladimír Pucholt, Miloš Nedbal a mnozí další. Sám režisér si také zahrál jednu z epizodních rolí v hrabalovské tragikomedii Jiřího Menzela Slavnosti sněženek a lékaře v Hřebejkových Pelíšcích.

Pohostinsky se věnuje i divadelní režii (pražská divadla Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí, Městské divadlo Mladá Boleslav). Často působí také v televizi. Ještě v Čs. televizi režíroval zejména v druhé polovině 50. let, ale i později, řadu přejatých představení pražských divadel i původních televizních inscenací převážně klasických dramatických děl. Namátkou z jeho televizní tvorby to jsou například krátkometrážní Silvestr svobodného pána (1979), středometrážní Milenci paní Suzanne (1985), Nepočestná (1988), televizní film Povídka malostranská (1981), Dědictví slečny Innocencie (2002) a dále dokumenty Praha …bude naše ? (1996), Maturita v listopadu (2000), Národ v sobě (2003).

V roce 1968 mu byl udělen titul zasloužilý umělec a v roce 1980 se stal nositelem vyznamenání Za vynikající práci. O svém životě a tvorbě natočil v roce 1997 autobiografický dokument Vyšší principy Jiřího Krejčíka.

Zemřel 9. srpna 2013 ve věku 95 let.

Filmografie:

1943N, Sc, R: KAŽDÝ NA SVÉ MÍSTO / Sc, R: NAŠI HAVÍŘI

1944Sc, R: V HLUBINÁCH ZEMĚ / Sc, R: ZDAŘ BŮH, HOŠI!

1945Sc, R: HRDINOVÉ PRÁCE

1946N, Sc, R: KOVÁCI / R: DÁREK / Sc, R: DŮVĚROU K MÍRU

1947Sc, R: TÝDEN V TICHÉM DOMĚ

1948R: SVĚDOMÍ / R: VES V POHRANIČÍ

1949Sp: PÍSEŇ O SLETU I. / Sp: PÍSEŇ O SLETU II.

1951Sc: CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ

1952Sc, R: NAD NÁMI SVÍTÁ

1954Sc, R: FRONA

1955Sc: ŠTVORYLKA

1958R: O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH /povídka GLORIE/ / R: MORÁLKA PANÍ DULSKÉ / Sc: O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH /povídka TAJEMSTVÍ PÍSMA/

1959Sc, R: PROBUZENÍ

1960Sc, R: VYŠŠÍ PRINCIP

1961Sc, R: LABYRINT SRDCE

1962Sc, R: POLNOČNÁ OMŠA

1964Sc, R: ČINTAMANI A PODVODNÍK

1967Sc, R: PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY / Sc, R: SVATBA JAKO ŘEMEN

1971Sc, R: HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ

1972Sc, R: PODEZŘENÍ

1975AKo, N, Sc, R: O PRVNÍCH VĚCECH ČLOVĚKA

1979R: BOŽSKÁ EMA

1983He: SLAVNOSTI SNĚŽENEK

1984Sc, R: PRODAVAČ HUMORU

1999He: PELÍŠKY

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

N – námět

Sc – scénář

R – režie

Sp – spolupráce

AKo – autor komentáře

He – herec

FOTO: Filmexport