Catering

Všichni filmaři jsou kromě dobrého záběru posedlí ještě dvěma aktivitami. Neustále někde čekají frontu na kávu a nedočkavě vyhlíží pauzy na jídlo, aby se mohli občerstvit v cateringu. Bez toho se vážně točit nedá!

Slavný producent Jerry Bruckheimer (Piráti z Karibiku, Top Gun) spočítal, že je úplně jedno, jaký má film rozpočet, ale catering, nebo-li česky zajištění stravování na filmových lokacích, vždy tvoří desetinu filmových nákladů.

Catering na natáčení nikdy nepřehlédnete. Většinou se nachází ve vyhřívaném stanu nebo u karavanu, ale hlavně u něj bude vždy fronta.

První věc, která se musí s příjezdem cateringu okamžitě zařídit, je vaření kávy. Káva je základní jednotkou pro spolehlivý chod natáčení a udržování společenské nálady. K ní musí být na českém natáčení zpravidla koláče, ale pokud se jedná o zahraniční produkci mohou se dnes filmaři dočkat prakticky čehokoli.

Pro korejskou produkci na Barrandově se třeba musel sehnat speciální dezert, který vypadal jako amaroun z kultovních seriálových Návštěvníků. Podivná hmota bez chuti a bez zápachu byla prý dezert a korejští filmaři si na ní dost pochutnávali.

Filmaři z Ameriky jsou pro změnu posedlí zdravým životním stylem, takže počítejte vždy s dostatkem čerstvého ovoce a zeleniny, kterou konzumují během často až šestnáctihodinových natáčecích dní, ale jakmile skončí natáčení, okamžitě se vrhají na pořádný steak a předsevzetí jdou stranou.

Nejnáročnějšími strávníky na natáčení jsou herci a kompars. Ostatně okřídlené rčení ,,hladový jak herec“ v cateringu dostává nový rozměr a za určitých okolností se práce v cateringu může stát i docela adrenalinovou záležitostí. Během nočního natáčení se jeden z předních českých herců dožadoval opečené klobásy. Ta však už došla. Herec proto třísknul pěstí do okýnka a zvolal: ,,Jak to, že nemáte klobásu, když přijde sólista Národního divadla?“

Jeden z nejznámějších případů, kdy catering málem pohřbil natáčení, je americký film Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem natáčený v Mexiku. Celý štáb dostal z tamějšího jídla infekci nazývanou ,,Montezumova pomsta“, kromě hlavního herce, kterému jídlo přivážel osobní pilot z jeho oblíbené kalifornské restaurace. Režisérovi Paulu Verhoevenovi se jednou udělalo tak špatně, že pro něj musela přijet sanitka a on režíroval na nosítkách se slovy: ,,Dokonce i když umírám, nepřestáváme točit.“

Kvalita cateringu ovšem s úrovní finálního díla příliš nesouvisí, ačkoli se filmaři neustále budou snažit přesvědčit producenty o opaku.

TEXT: Ondřej Slanina