Filmové profese – Střih

Všechno už je zdánlivě hotové. Dekorace jsou sklizené, všechny kelímky od kávy jsou odvezené na skládku a po stovkách hodin práce zůstane natočený materiál. Pro spoustu lidí tímto příběh filmu končí, ale jsou některé profese, u kterých naopak začíná.

Střihač

Jeden z mála filmařů, který není příliš vidět a ani se o to příliš nesnaží. Jeho hlavní vlastností musí být asertivita, protože bez ní by to příliš daleko nedotáhl. Musí oplývat také neuvěřitelnou schopností soustředit se nad hodinami materiálu a poslouchání názoru režiséra všeuměla a geniálního producenta. Přitom nesmí zapomínat ani na názor vlastní. Žlutý blesk symbolizující vysoké napětí by tak neměl být jen na trafostanicích, ale i na střižnách. Střihač je totiž poslední instancí vznikajícího díla.

Jeho úkolem je dodat filmu správný rytmus, zachraňovat mdlé herecké výkony nebo řešit potíže s logikou děje. Jednoduché to tedy rozhodně nemá, zvláště pokud pracuje se začínajícím autorem. Vzpomínám si na vyprávění jednoho střihače, jak za ním přišla mladá dokumentaristka den před novinářskou premiérou jejího ,,filmu“ a přinesla šestnáct hodin materiálu s tím, že teď už si s tím musí nějak poradit sám, protože ona už má natočeno a zítra se těší na raut.

Rád bych také vzpomněl na jeden šalamounský oříšek, který se musel řešit v jedné pražské střižně u koprodukčního velkofilmu. Střihač měl v počítači dokončenou scénu bitevní vřavy. Tank vjížděl mezi skupinu ozbrojenců, jednoho přejel svými pásy a pod tlakem se nešťastníkovi otevřely útroby a z nich vypadla střeva, pak kamera plynule přejela do davu přihlížejících a skončila na velkém výstřihu přihlížející ženy. Střihač věděl, že je zle, ale režisér na své ,,umělecké“ vizi trval.

Otevřely se dveře a do střižny vstoupil německý koproducent, aby scénu schválil. Vážně přikývl a střihače požádal, ať odstraní ze záběru vyhřeznutá střeva. O pár minut později se na stejnou scénu přišel podívat americký koproducent. Vážně pokýval hlavou a pak střihače požádal, ať odstraní ze záběru velký výstřih. A pak se divte, že recenzenti spílají na mnohačetné verze filmů, když vlastně smysl ani dávat nemohou!