Tři chlapi v chalupě - ze seriálu film
Když se vysílaly jednotlivé díly populárního televizního seriálu, shlukovaly se kolem obrazovek skupiny spoluobčanů – kromě šťastných koncesionářů i jejich příbuzní, známí a sousedé. Byl to teprve náš druhý seriál, ale zatímco na Rodinu Bláhovu, třímající historický primát, se pozapomnělo, z dědy, otce a syna Potůčkových se stala legenda. Můžeme říci živoucí legenda, protože všichni tři představitelé, Lubomír Lipský, Jan Skopeček i Ladislav Trojan, stále můžou divákům pamětníkům rozdávat autogramy.
Vysílání seriálu odstartovaly tři díly, jejichž autory byli Jaroslav Dietl, Jiří Hubač a herec Ilja Prachař. Všichni tři se později dělili o další pokračování, která ovšem už psali během vysílání. Mělo to velkou výhodu – mohli přihlédnout k reakcím diváků. Jak uvedl nejplodnější autor Jaroslav Dietl, diváci nebyli zpočátku spokojeni, dokonce se začalo s hořkostí říkat, že je to „prů-seriál“. Obrat nastal od čtvrtého dílu.
Nastalý úspěch šikovný Jaroslav Dietl následně mnohočetně využil a stvořil divadelní, rozhlasovou, dokonce i komiksovou podobu (čtenáři Zemědělských novin mohli sledovat fotografovaný seriál). A do kin byl uveden film shodného názvu: Tři chlapi v chalupě. Nejen tři Potůčci mají stejné představitele, také mnohé další postavy přešly do filmu s podobou seriálových herců a hereček.
Režiséra Františka Filipa ale nahradil Josef Mach, scénář napsal pochopitelně Jaroslav Dietl. Ten na otázku, zda je znalý problémů soudobého venkova, odpověděl: „Právě, že jsem neznal venkov vůbec. Já jsem městský hoch a problémy ze svého prostředí jsem jenom přesadil na vesnici, samozřejmě za pomoci odborného poradce. Je to snad paradoxní, ale příběhy z vesnice se mi píší lépe než z města.“
Ve filmu se dramatické těžiště přeneslo z dědy Potůčka na otce, předsedu JZD (pro mladé neznalé: Jednotného zemědělského družstva), a jak se premiéroví diváci také dozvěděli, tvůrci zvýraznili obecnější satirický podtext a vtipně zobrazují hlavní nemoci tehdejšího společenského života: odbornou neschopnost. Ale naštěstí děda Potůček se svou švejkovskou náturou má dost prostoru, aby celkem obstojně pobavil tehdejší diváky, kterých přišlo do kin víc než milion, i ty současné, kteří si film dopřejí téměř po půl století.
A kdo by zatoužil poznat filmové Ouplavice, musel by se vypravit do vesnice Štětkovice na Sedlčansku. Ještě tam žijí pamětníci, kteří třeba vzpomínají, jak se nasmáli, když Josefa Beyvla učili kvůli roli jezdit na kole.
DVD Tři chlapi v chalupě můžete zakoupit zde.
FOTO: archiv FEX
Komentáře
nebo vydání scénáře k tomuto dílu. Filmové popř. literární reprezentace společenských problémů v šedesátých let představují velmi zajímavý historický pramen.
Ještě jednou se omlouvám za formu komunikace.
Předem děkuji za Vaši odpověd´
S pozdravem
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.