Osobnosti
František Vnouček - charakterní intelektuál, umělec, diplomat i proletář
Narodil se 27. prosince 1903 v Benešově. Už během studií práv, která nedokončil, statoval v Národním divadle, kam byl později přijat jako elév. Herectví se začal věnovat od roku 1925. Nejprve působil čtyři roky v Olomouci, potom v Osvobozeném divadle v Praze (1930-32) a další dvě sezóny v Bratislavě. V roce 1934 se vrátil do Prahy, kde získal angažmá v Městských divadlech pražských. Od roku 1945 až do své předčasné smrti byl členem divadla D 34.
Václav Vydra ml. - vytvořil několik vedlejších historických postav
Narodil se 25. října 1902 v Roudnici nad Labem jako syn národního umělce Václava Vydry st. (1876-1953). Studoval na reálce a na obchodní akademii, ale středoškolská studia nedokončil a v roce 1918 odešel k Choděrově divadelní společnosti. Po jedné sezóně nastoupil do divadla v Českých Budějovicích, odkud už vedla jeho cesta do Prahy. Hrál nejprve ve Švandově divadle na Smíchově a v roce 1921 byl angažován Městským divadlem pražským na Vinohradech (později ÚDČA), kde potom působil plných třicet let. V roce 1951 odešel do souboru Městských divadel pražských, kde hrál a režíroval.
Vladimír Neff - spisovatel a scenárista
Narodil se 13. června 1909 v Praze v bohaté velkoobchodnické rodině. Sám byl také na obchodnickou kariéru od mládí připravován. Gymnaziální studia dokončil na francouzském obchodním gymnáziu v Ženevě a po maturitě (1928) pracoval dva roky jako volontér ve skladu porcelánu ve Vídni a v obchodním domě v Brémách.
Emil František Burian - herec, režisér, hudební skladatel a dramatik
Narodil se 11. června 1904 v Plzni v divadelnické rodině. Jeho otec Emil Burian byl barytonista Národního divadla éry Kovařovicovy a Ostrčilovy, strýc Karel Burian dokonce tenoristou světové pověsti. Po gymnaziálních studiích absolvoval pražskou konzervatoř a potom ještě mistrovskou kompoziční školu ve třídě Josefa Bohuslava Foerstra (1927).
Vítězslav Vejražka - zpočátku ztělesňoval mužné milovníky
Narodil se 9. května 1915 v Dolním Bousově u Mnichova Hradiště. V roce 1937 absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře (u profesorů Svobody, Deyla a Plachého). Po jedné sezóně v Ostravě přešel do Brna a v roce 1941 do pražské Uranie, kde hrál i režíroval. Po válce pomáhal zakládat Činohru 5. května, v níž byl hercem, režisérem i ředitelem. Jako režisér krátce pracoval i v Gottwaldově. Po únoru 1948 se stal členem činohry pražského Národního divadla, kde působil rovněž jako režisér, v letech 1965-69 i jako šéf činohry, a kde hrál až do své předčasné smrti.
Václav Kubásek - herec, režisér a scenárista
Narodil se 3. června 1897 v Praze. Svou uměleckou dráhu započal nejprve jako herec venkovské divadelní společnosti. K filmu se dostal až po 1. světové válce a vzniku republiky a začínal tu také jako herec a asistent režie. V němé éře vytvářel postavy chasníků, manželů, myslivců a karbaníků, většinou ve filmech režiséra Václava Binovce Evin hřích (1919), Za svobodu národa (1920), Černí myslivci (1921), Děvče z Podskalí (1922) nebo Marwille detektivem (1922).
Anna Melíšková - uměleckou dráhu započala u venkovské divadelní společnosti
Rozená Procházková, narodila se 27. května 1895 v Přerově. Svou uměleckou dráhu započala jako šestnáctiletá u venkovské divadelní společnosti V. Housy (1911-18), tři roky hrála v Českém divadle v Olomouci (1918-21) a v letech 1921-37 u různých divadelních společností.
Jindřich Láznička - vystupoval v různých operetních a revuálních divadlech
Narodil se 4. července 1901 v Pelhřimově. Na otcovo přání se vyučil cukrářem a pekařem. Svou divadelní dráhu započal v roce 1919 u kočovné Lachmanovy divadelní společnosti. V letech 1921-23 byl členem operního souboru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, odkud přešel do operního sboru divadla v Olomouci (1924-25). Jeho další cesta vedla do Prahy, kde vystupoval v různých operetních a revuálních divadlech, například po boku komiků Ference Futuristy a Járy Kohouta ve smíchovské Aréně. Koncem 20. let si přivydělával také u Vojty Mertena v jeho kašpárkovských představeních pro děti, pořádaných na scéně pražského Osvobozeného divadla.
Jaroslav Dietl - dramatik a scénárista
Narodil se 22. května 1929 v chorvatském Záhřebu. V raném dětství se vrátil s rodinou do Československa a celé mládí prožil v Brně, kde nejprve studoval na reálném gymnáziu (1940-44), ale nedokončil je a odmaturoval na textilní průmyslovce (1949). Poté byl rok zapsán na filozofické fakultě UJEP v Brně a pracoval jako vychovatel mládeže. V letech 1950-55 studoval dramaturgii u prof. M. V. Kratochvíla na pražské FAMU. Během vysokoškolských studií začal publikovat povídky a písňové texty v Mladé frontě a v Dikobrazu a psát pro rozhlas. V té době také psal pro Čs. televizi skeče a mikrokomedie a stal se jejím dramaturgem (1953-62). Z televize přešel do Čs. filmu, kde pracoval jako dramaturg a scenárista, a poté působil jako spisovatel z povolání.
Emília Vášáryová - představitelka dramatických postav a tragických hrdinek
Narodila se 18. května 1942 v obci Horná Štubňa, okres Martin. Vyrůstala v učitelské rodině a od dětství projevovala všestranné umělecké nadání, hrála na klavír, chodila do baletu, vystupovala s ochotníky a recitovala, zároveň byla aktivní sportovkyní. Ačkoliv původně chtěla studovat jazyky, zvítězilo divadlo a v roce 1963 absolvovala herectví na VŠMU v Bratislavě. Po jedné sezoně na bratislavské Nové scéně se roku 1964 stala členkou Slovenského národního divadla, kde vytvořila řadu významných rolí, zejména jako představitelka dramatických postav a tragických hrdinek – od těch mladičkých a kladných, ke kterým ji předurčoval krásný fyzický zjev, postupně vyzrála v emotivní, všestrannou charakterní herečku, schopnou vytvářet psychologicky složité a dramaticky náročné ženské role.