Emília Vášáryová - představitelka dramatických postav a tragických hrdinek
Narodila se 18. května 1942 v obci Horná Štubňa, okres Martin. Vyrůstala v učitelské rodině a od dětství projevovala všestranné umělecké nadání, hrála na klavír, chodila do baletu, vystupovala s ochotníky a recitovala, zároveň byla aktivní sportovkyní. Ačkoliv původně chtěla studovat jazyky, zvítězilo divadlo a v roce 1963 absolvovala herectví na VŠMU v Bratislavě. Po jedné sezoně na bratislavské Nové scéně se roku 1964 stala členkou Slovenského národního divadla, kde vytvořila řadu významných rolí, zejména jako představitelka dramatických postav a tragických hrdinek – od těch mladičkých a kladných, ke kterým ji předurčoval krásný fyzický zjev, postupně vyzrála v emotivní, všestrannou charakterní herečku, schopnou vytvářet psychologicky složité a dramaticky náročné ženské role.
Před filmovou kamerou stála poprvé v šestnácti letech ve slovensko-maďarském koprodukčním snímku Dáždnik sv. Petra (1958). Filmaři se o ni začali zajímat už v době jejího studia na VŠMU. Ještě jako posluchačka této školy si zahrála menší roli v budovatelském dramatu Františka Kudláče Na pochode sa vždy nespieva (1960) a ošetřovatelku Katku v Krejčíkově filmu Polnočná omša (1962). Výrazný úspěch jí přinesly první dvě hlavní role, shodou okolností obě v českém filmu, byly to komediantka Diana v Jasného snímku Až přijde kocour (1963), kde hrála po boku Jana Wericha, a Bláznova kronika (1964) režiséra Karla Zemana, kde byla partnerkou Petra Kostky. K nim se připojil i Fričův snímek Lidé z maringotek (1966), natočený podle literární předlohy Eduarda Basse, ve kterém si zahrála společně s Janem Třískou. První velkou rolí ve slovenském filmu byla židovská dívka Ester v dramatu režiséra Vladimíra Bahny Námestie svätej Alžbety (1965). Na plátně potom postupně vytvářela širokou škálu postav ve filmech historických (Majster kat,1966; Niet inej cesty, 1968), v baladickém příběhu Drak sa vracia (1967), v pohádkách (Putovanie do San Jaga, 1973; Plavčík a Vratko, 1981) a v realistických filmech ze současnosti (Medená veža, 1970; Známost sestry Aleny, 1973; Advokátka, 1977; Modré z neba, 1997).
Od druhé poloviny 90. let nalezla opět časté uplatnění a významné role především v českém filmu, např. Návrat ztraceného ráje, Pelíšky, Kruh, Andělská tvář, Horem pádem. Od roku 1997 také hostovala v pražském Divadle Na zábradlí jako Ritter ve hře T. Bernharda Ritter Dene Voss. Velkou popularitu jí přinesla účast v několika desítkách televizních her, inscenací a filmů (např. Buddenbrookovci, Mário a kouzelník, Netrpělivost srdce) a na přelomu 60. a 70. let patřila k nejoblíbenějším televizním herečkám vůbec.
Spolupracuje také s rozhlasem a dabingem. Je vítězkou mnoha anket a za své herecké umění získala řadu významných ocenění. V roce 1970 se stala nositelkou vyznamenání Za vynikající práci, o osm let později byla jmenována zasloužilou umělkyní, v roce 2005 získala Českého lva 2004 za ženský herecký výkon v hlavní roli filmu Horem pádem. Je starší sestrou herečky Magdy Vášáryové.
Filmografie (výběr):
1960 He: NA POCHODE SA VŽDY NESPIEVA
1962 He: POLNOČNÁ OMŠA
1963 He: AŽ PŘIJDE KOCOUR / He: TVÁR V OKNE
1964 He: BLÁZNOVA KRONIKA
1965 He: ODHALENIE ALŽBETY BÁTHORYČKY / He: NÁMESTIE SVÄTEJ ALŽBETY
1966 He: LIDÉ Z MARINGOTEK / He: MAJSTER KAT / He: ŽIVÝ BIČ
1967 He: DRAK SA VRACIA / He: ROK NA DEDINE
1968 He: NIET INEJ CESTY
1970 He: MEDENÁ VEŽA
1973 He: ZNÁMOST SESTRY ALENY / He: PRÍPAD KRÁSNEJ NERESTNICE / He: PUTOVANIJE DO SAN JAGA
1974 He: DEŇ, KTORÝ NEUMRIE / He: KTO ODCHÁDZA V DAŽDI ...
1975 He: ČERVENÉ VÍNO I., II.
1977 He: ADVOKÁTKA
1981 He: PLAVČÍK A VRATKO
1984 He: O SLÁVE A TRÁVE
1995 He: HAZARD
1997 He: MODRÉ Z NEBA / He: ORBIS PICTUS
1999 He: NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE / He: PELÍŠKY
2001 He: KRUH
2002 He: ANDĚLSKÁ TVÁŘ / He: WATERLOO PO ČESKU
2004 He: HOREM PÁDEM
2006 He: KRÁSKA V NESNÁZÍCH / He: OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE
2008 He: NESTYDA / He: VÁCLAV
Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.
Vysvětlivky:
He – herečka