Osobnosti
PUTOVÁNÍ LUDVÍKA AŠKENAZYHO - Od poezie všedních dnů k moderní pohádce
Pětašedesátiletá životní pouť provedla Ludvíka Aškenazyho řadou zemí, povolání i životních mezníků - od kariéry úspěšného režimního novináře, prozaika, autora divadelních her a filmových scénářů v 50. a 60. letech až k téměř dvacetiletému doživotnímu exilu.
Svatopluk Innemann - kameraman, scenárista, režisér a herec
Narodil se 18. února 1896 v Lublani ve Slovinsku. Pocházel z divadelnické rodiny, jeho otec Rudolf Innemann (1861-1907) byl hercem a režisérem, maminka Ludmila Innemannová (1868-1956) operní pěvkyní. Rodiče po návratu z turné po USA (1883) s Ludvíkovou divadelní společností odjeli hned počátkem roku 1884 k Novému zemskému divadlu v Lublani, kde získali angažmá (otec jako herec, režisér a šéf činohry) a kde se jim potom o dva roky později narodil syn Svatopluk.
MIROSLAV ZIKMUND - muž, který prožil život snů a skutečnosti
Legendární cestovatelská dvojice Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, celoživotní přátelé, které osud spojil od vysokoškolských studií. Jejich Afrika snů a skutečnosti se stala počátkem 50. let minulého století okamžitě knižním bestsellerem a ozdobou knihoven mnoha domácností. Fronty se tenkrát nestály jen na zmíněný titul, ale také před pokladnami kin na jejich celovečerní dokumenty. Během svých cest nasbírali velké množství cenného materiálu, který potom společně zpracovali ve stovkách reportáží pro české i zahraniční noviny a časopisy, pro rozhlas a televizi. A protože v těchto dnech oslaví Miroslav Zikmund významné životní jubileum, připomeňme si osobnost tohoto muže, který prožil život snů a skutečnosti.
Jana Rybářová - představitelka křehkého, svěžího půvabu a temperamentu
Narodila se 31. března 1936 v Praze - Střešovicích v rodině elektroinženýra, která podporovala její umělecké sklony už od dětství. Vedle soukromých hodin klavíru navštěvovala malá Jana od deseti let baletní kroužek při Smetanově divadle a své nadání rozvíjela také ve školním dramatickém kroužku. Po páté třídě základní školy studovala rok na francouzském gymnáziu, které ale bylo v rámci poúnorové reformy školství uzavřeno. Původně chtěla jít studovat herectví na pražskou Státní konzervatoř, avšak do dramatického oddělení přijímali až od osmnácti let, a proto zvolila taneční obor, který studium umožňoval již od patnácti.
Tomáš Holý: Herecká hvězda, která nezapadá
Tomáš Holý se narodil 17. března 1968 v Praze. V jeho osmi letech se z obyčejného kluka stala hvězda stříbrného plátna a televizních obrazovek. Svým přirozeným a spontánním hereckým projevem si získal diváky po celém Československu a ani pro následující generace není Tomáš Holý neznámé jméno. Filmaři s ním rádi spolupracovali a s úsměvem na tváři a možná i slzou v oku na něj vzpomínají.
Jindřich Šimon Baar - kněz, básník a beletrista, který oslavil selskou práci
Pocházel ze starého selského rodu a na českém venkově také prožil vlastně celý svůj život. Básník a spisovatel realisticky pojatých románů a povídek, sběratel pohádek a národopisec Jindřich Šimon Baar se narodil 7. února 1869 v Klenčí pod Čerchovem nedaleko Domažlic. V první polovině minulého století byl pravděpodobně nejpopulárnějším knězem – beletristou české literatury. Jako autor, který se snažil zobrazit běžný život na venkově, si získal nesmírnou oblibu právě u vesnických čtenářů. Jeho dílo souborně vycházelo v letech 1923 – 1934 a čítá třicet svazků. Ačkoliv svou literární dráhu započal verši, které nepřestal psát ani později, proslul především prózou. K té nejznámější, která nalézá své čtenáře podnes, patří rozsáhlá trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy, román Jan Cimbura nebo povídky Pro kravičku, Hanče či Skřivánek.
Jarmila Kurandová - vytvářela krásné typy obětavých žen
Narodila se 30. ledna 1890 ve Veselé u Počátek v rodině hajného. V patnácti letech odešla sloužit do Prahy, kde se stala častou návštěvnicí opery a činohry Národního divadla. Na inzerát se přihlásila k Houskově divadelní společnosti a až do konce 1. světové války hrála v různých kočovných společnostech. Po převratu, po ročním působení v Ostravě, přešla na patnáct let do Olomouce. Odtud vedla její cesta v roce 1935 do Státního divadla v Brně, kde byla v angažmá až do odchodu na odpočinek (1960).
Elmar Klos - režisér, scenárista, dramaturg a pedagog
Narodil se 26. ledna 1910 v Brně. Už jako gymnazista v šestnácti letech spolupracoval se spisovatelem humoristou Josefem Skružným na scénářích pro němé veselohry s Vlastou Burianem Falešná kočička, Lásky Kačenky Strnadové a Milenky starého kriminálníka. Po studiu na právnické fakultě byl krátce zaměstnán jako úředník Sociální pojišťovny v Praze. V roce 1932 jej do jedné ze studentských rolí svého dramatu Před maturitou obsadil Vladislav Vančura.
Božena Němcová - svůj životní úděl vyvažovala literární tvorbou
Narodila se jako Barbora Panklová v roce 1820 ve Vídni. O přesné datum jejího narození a o její rodiče se dosud vedou spory. Jednou z domněnek je, že rakouský Němec, panský kočí Johann Pankl, a česká služka Terezie Novotná, které oba zaměstnávala vévodkyně Zaháňská, mohli být pouze jejími adoptivními rodiči. Tudíž namísto dne jejího narození mohli dát zapsat datum, kdy si děvčátko osvojili, takže skutečný den narození může spadat před uváděné datum 4. února 1820.
Marie Majerová - novinářka, spisovatelka a překladatelka
Vlastním jménem Marie Bartošová, provdaná Stivínová, pak Tusarová, se narodila 1. února 1882 v Úvalech u Prahy. Vyrůstala v prostředí průmyslového a proletářského Kladna, kde vychodila měšťanskou školu (1897). Rok byla služebnou v Budapešti, poté pracovala jako písařka v Praze. V osmnácti letech se sblížila s anarchistickými literáty kolem Stanislava Kostky Neumanna, v jehož Novém kultu také uveřejnila své první verše, silně ovlivněné básníkem Františkem Gellnerem. V letech 1904-06 pobývala ve Vídni, kde se její muž stal redaktorem českých sociálně demokratických Dělnických listů a začala se aktivně účastnit práce v dělnickém hnutí. Po studijním pobytu v Paříži 1906-07 se vrátila do Prahy a stala se členkou sociální demokracie (1908-21) a redaktorkou sociálně demokratického tisku (Právo lidu, Dělnické listy).