Vladimír Neff - spisovatel a scenárista

Narodil se 13. června 1909 v Praze v bohaté velkoobchodnické rodině. Sám byl také na obchodnickou kariéru od mládí připravován. Gymnaziální studia dokončil na francouzském obchodním gymnáziu v Ženevě a po maturitě (1928) pracoval dva roky jako volontér ve skladu porcelánu ve Vídni a v obchodním domě v Brémách.

Po vojenské prezenční službě prodával až do roku 1935 v obchodě svého otce v Praze Na Příkopě. Poté působil jako cizojazyčný lektor v nakladatelství Melantrich. Od roku 1939 se stal spisovatelem z povolání. Na sklonku druhé světové války se oženil s herečkou, dramatičkou a překladatelkou Vlastou Petrovičovou (1903-80).

Do literatury vstoupil parodiemi na detektivní romány a aktuální politickou satirou (groteskní pohádka Poslední drožkář). Jeho psychologicko-realistické prózy ze současnosti, které psal ve druhé polovině 30. a ve 40. letech, vypovídají o rozpadu hodnot měšťanského světa (Malý velikán, 1935; Dva u stolu, 1937). Zkušenosti získané v obchodě uplatnil v knize fejetonů Před pultem a za pultem (1940). Prvním jeho výrazným úspěchem se stal psychologický román Třináctá komnata (1944), o rok později napsal mistrovské romaneto Marie a zahradník. Za nacistické okupace pracoval na originálním beletrizovaném slovníkovém výkladu dějin filosofie, který pod názvem Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias vyšel v roce 1948 (v rozšířeném vydání potom 1970).

Těžiště jeho tvorby spočívá ale především v historické próze. Počátkem 50. let obohatil dobovou historizující vlnu vančurovsky pojatým ironicko-historickým románem Srpnovští páni (1953), čerpajícím z doby posledních Přemyslovců a Jana Lucemburského.

Poté pracoval na ambiciózním projektu pentalogické rodinné ságy několika generací dvou pražských měšťanských podnikatelských rodin v rozmezí od poloviny 19. až do 40. let 20. století – Sňatky z rozumu (1957), Císařské fialky (1958), Zlá krev (1959), Veselá vdova (1961) a Královský vozataj (1963).

Typ bezpáteřného malého českého člověka zkarikoval v románu Trampoty pana Humbla (1967). V průběhu 70. let své vypravěčské mistrovství znovu osvědčil v pikareskní románové trilogii o českém renesančním hrdinovi Petru Kukaňovi z Kukaně, marně se pokoušejícím nastolit rozumný společenský řád – Královny nemají nohy (1973), Prsten Borgiů (1975) a Krásná čarodějka (1980).

Je také autorem moderních pohádek, které vyšly pod názvem Omyl růžového stařečka a jiné pohádky pro malé i velké (1937). Méně významná je jeho dramatická tvorba (První nálet, 1937; Pokušitel, 1940; Soused, 1941). Věnoval se rovněž překladatelské práci a překládal z ruštiny (J. Tynjanov aj., společně s manželkou), němčiny (E. Sommer) a francouzštiny (V. Hugo).

Od počátku 40. let se datuje jeho spolupráce s filmem. Podle jeho původní filmové povídky Romance natočil v roce 1940 režisér Jan Alfréd Holman melodramatický příběh z prostředí divadelního zákulisí Minulost Jany Kosinové, který z dosud neznámé Vlasty Matulové udělal vyhledávanou hvězdu českého filmu. V témže roce získal film na prvních Filmových žních ve Zlíně Hlavní cenu ministra obchodu a Vladimír Neff za původní námět Národní cenu. V následujícím roce se jako autor námětu a spoluautor scénáře podílel  na dalším melodramatu Gabriela, tentokrát v režii Miroslava J. Krňanského. Po válce se spolupodílel na literárním zpracování mimořádně úspěšné okupační grotesky režiséra Josefa Macha Nikdo nic neví.

Podle jeho námětů a scénářů vznikly v první polovině 50. let dva úspěšné historické a životopisné snímky. Počátkům literární tvorby Aloise Jiráska byl věnován film Václava Kršky Mladá léta a příběh převratného objevu MUDr. Jana Janského Tajemství krve natočil Martin Frič. Veselohra Neffovy manželky Vlasty Petrovičové Střídavě oblačno z roku 1943 se stala námětem pro jeho filmovou povídku Nezlob, Kristino, kterou na filmové plátno převedl režisér Vladimír Čech. V 60. letech byly podle jeho próz natočeny ještě filmy Pochodně a Třináctá komnata. Mimořádně úspěšné byly i televizní seriály Sňatky z rozumu a Zlá krev.

Vladimír Neff, autor historických, psychologických a groteskně parodických románů, filmový scenárista a překladatel, zemřel 2. července 1983 v Praze. Jeho synem je novinář a publicista, prozaik, literární historik, fotograf a průkopník internetu Ondřej Neff (narozen 1945). Rozhovory, které vedl se svým otcem, vyšly v roce 1986 pod názvem Večery u krbu.

Filmografie:

1940APr: MINULOST JANY KOSINOVÉ

1941Sc, N: GABRIELA

1947N: NIKDO NIC NEVÍ

1952Sc, N: MLADÁ LÉTA

1953Sc, N: TAJEMSTVÍ KRVE

1956Sc: NEZLOB, KRISTINO

1960APr, ATe, Sc: POCHODNĚ

1968APr, Sc: TŘINÁCTÁ KOMNATA

Tučně zvýrazněné filmy si můžete zakoupit na www.filmexport.cz nebo tel. 261 213 664.

Vysvětlivky:

APr – autor předlohy

N – námět

Sc – scénář

ATe – autor textu písní

FOTO: Filmexport