Štědrý měsíc

Už jsou tu zase! Vánoce, svátky, které máme ze všech nejraději a na které se tolik těšíme i přesto, že nám pěkně vyhánějí peníze z kapes. V tu dobu i zatvrzelá srdce jihnou a lidé chvíli zapomínají na zášť a zlobu mezi sebou. Kouzlo klidu a pohody zazáří při vánočním stromku, kdy jsou většinou všichni členové rodiny pohromadě. Vyjádřením radosti a lásky jsou právě dárečky pod stromkem.

Vánoční svátky

Staří Slované měli svou legendu, podle které se od 24. prosince do 6. ledna snášel bůh „Svatovít“ k zemi, porážel bohy temna a lidem přinášel štěstí. Počátek slavností byl dnem štědrým, slunci bylo přinášeno hojně obětí a hospodáři štědře obdarovávali čeleď. Předměty měly svoje významy, z nichž se jich řada traduje dodnes. Např. řetězy byly poutem nevěry, ořechy a jablka plody země, holubice obraz Ducha Svatého, andělé značili zvěstování Páně, kříž víru, kotva naději. Později se na ozdobných řetízcích ze zlatnictví často houpaly spojené 3 symboly: kříž, kotva a srdce.

Vánoční zvyky a tradice

Tradiční pojetí lidových Vánoc se starými českými vánočními zvyky a obyčeji, koledami a cukrovím se ve většině rodin zachovává dodnes. Často se však už neví, co znamenají:

Např. pokud dívce do Štědrého dne vykvete na sv. Barboru uříznutá větvička z ovocného stromu, do roka najde ženicha. A Štědrý den? Až do večera se zachovává přísný půst, kdo vydrží, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. Pod talíře se dávají kapří šupiny, které přináší po celý rok peníze. Po dobu večeře nesmí nikdo vstávat, neboť hrozí, že příští rok se s ním už rodina nesejde. Při lití olova do vody se podle tvaru vzniklého odlitku dá věštit budoucnost. Krájení jablka napříč přichází na řadu vždy po večeři, hvězdička znamená zdraví. Pouštění lodiček na vodu z rozpůlených vlašských ořechů a s malou svíčkou, určí, kdo se příští rok vydá do světa. Hozený střevíc přes hlavu, řekne dívce, zda se do roka vdá tím, že se obrátí špičkou ke dveřím.

Vánoční strom

První křesťané slavili vánoce jako svátky lásky a narození Krista až ve 4. st. n. l. Koledníci rozdávali ozdobené větve, někde se zavěšoval špičkou dolů nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek. Jeho dnešní zdobení pochází z Německa, oficiálně od r. 1570. Zvyk se šířil po Evropě v 19. st., a to spíše ve městech než na venkově. Jako první měl v Čechách ozdobený stromek ředitel Stavovského divadla v Praze J. K. Liebich v r. 1812. Na náměstí se u nás poprvé objevil vánoční strom v r. 1924, byl postaven v Brně spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem jako „Strom republiky“. Vedl ho k tomu nález prochladlého děvčátka v lese, který s ním natolik otřásl, že se o vánocích rozhodl vztyčit strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc opuštěným dětem.

Vánoční hudba a písně

Nejstarší záznamy o vánoční hudbě pocházejí z 11. - 12. století, vánoční koledy jsou známé od 13. století. Tehdy ještě nešlo o čistě vánoční koledy, ale bývaly zpívány písně s křesťanskými náměty. Časem dost umělých písní zlidovělo a lidé si je začali zpívat jako své vlastní písně - koledy. Zpívaly je hlavně chudé děti, když chodily dům od domu prosit o výslužku. Tradice se dochovala dodnes a koledníci obcházejí domácnosti na sv. Štěpána. Často se ani neví, odkud která koleda pochází. Stále navozují sváteční atmosféru, a tak na ně nezapomínejme.

Vánoční kuchyně

Příprava vánočního jídla byla vždy velkou radostí hospodyněk. A bylo tomu tak i v dobách, kdy bylo málo finančních prostředků. Každá hospodyňka si dala záležet na výzdobě stolu i úpravě byť jednoduchého jídla. Podle časopisu „Domov a svět“ z r. 1935 vypadalo štědrovečerní menu bohatší a chudší rodiny takto:

rybí polévka, kapr na černo s knedlíkem nebo hlemýždi, smažený kapr s bramborovou kaší, jablkový závin a cukrovinky, ovoce

x

houbová polévka postní, masný (mastný)kuba, závin

Vánoční dárky

V čas zimního slunovratu se konaly v dobách starého Říma hlučné slavnosti zvané Saturnálie k poctě boha Saturna, který byl u lidu velmi oblíben a ctěn. Při hlasitých oslavách si lidé dávali dárky – voskové svíčky a hliněné sošky. S postupem historie se změnily nejen dárky, ale i způsob darování. Římané a staří Slované si dárky posílali, Skandinávci je s velkým hlukem a křikem házeli do domu a až křesťané si je začali dávat pod stromeček. Dlouho byly nejoblíbenějším dárkem knihy, ale doba rozhodla o tom, že druh, množství a cena dárku jsou úplně odlišné.

V milionech rodin a domovů se i letos rozsvítí vánoční stromek jako odkaz dávných století a četných tradic několika národů. Sejdou se i vzdálení členové rodiny a vzájemnými dárky si projeví lásku i radost ze shledání. Buďme k sobě štědří, především city a věnovaným časem. A také vzpomínkami na naše drahé, kteří už přijít nemohou. Nezapomeňme, že všechny stromky budou zářit každým rokem tak dlouho, dokud potrvá naše vzájemná láska.