Historie svateb minulého století

Dnes je svatba velkou událostí a příležitostí pro nevěsty vystrojit se jako princezna. Bylo tomu tak vždy? V čem se vdávaly naše (pra)babičky? Proč je barva svatebních šatů bílá? Připravili jsme pro vás malý exkurz do svateb minulého století.

Historie svatební parády

Svatební šaty většinou podléhaly módním trendům, jak je tomu i v dnešní době a byl to speciální oděv, který se pořizoval právě pro tuto slavnostní událost. To se ale týkalo pouze majetných rodin. Chudé nevěsty se většinou vdávaly v krojích nebo v lepších šatech, ve kterých chodily do kostela. Tradiční byly i svatební účesy. Vlasy se splétaly do copů a zdobily se květy nebo stuhami. Důležité bylo čepení. Znamenalo to, že nevěsta nesměla chodit prostovlasá, vlasy musela mít přikryté čepcem nebo šátkem.

Koncem 19. století přišly na řadu městské salóny, které vymýšlely šaty různých barev a střihů. Módní tehdy byly ručně vyšívané závoje a také šedé látky poseté drobnými perlami.

Na přelomu 19. a 20. století přišla krize způsobená především blížící se první světovou válkou, která udělala přítrž velkému svatebnímu parádění. Nevěsty v té době oblékaly hlavně kostýmky a kloboučky. Ty bohatší si nechaly ušít střízlivé dlouhé šaty, které po svatbě obarvily, aby je mohly nosit i nadále.

Až po druhé světové válce se opět objevil trend dlouhých svatebních šatů. Mohly za to především hvězdy stříbrného plátna, které oblékaly dlouhé večerní luxusní šaty. Příkladem budiž úchvatné filmové róby Adiny Mandlové. Móda se dostávala opět do popředí...

Proč jsou svatební šaty bílé?

V 19. století volily nevěsty barvu šatů stříbrnou či zlatou, aby mezi ostatními hosty vynikly.   Nechyběla ani krémová nebo béžová. Bílá se objevovala také, ale spíš vzácně, protože výrobci hedvábí jej neuměli dokonale vybělit, a tak barva byla vždy trochu smetanová.

Zlom přinesla svatba anglické královny Viktorie, která si oblékla svatební šaty bílé barvy. Její svatební fotografie obletěly svět a královnu Viktorii začaly následovat nevěsty celého světa, které oblékaly pouze bílou barvu. A tak i dodnes zůstává tradicí, že se nevěsty vdávají v bílém, protože sněhová barva reprezentuje symbol čistoty. Zajímavé je, že předtím tímto symbolem byla barva modrá.

Svatební zvyky

Přípravy na svatbu probíhaly dlouho předem. Svatbu domlouvali rodiče v tzv. Družební neděli v postním období před Velikonocemi. Až poté přišli na řadu mladí novomanželé, kterým bylo do rukou vloženo červené jablíčko jako symbol domluveného sňatku. Následovaly ohlášky, kdy farář  na konci bohoslužby oznámil, kdo se bude brát. Před svatbou nemohlo chybět ani loučení se svobodou. Věnečkem se loučila děvčata a rozlučkou zase chlapci.

Tradiční venkovská svatba trvala zpravidla tři dny, v bohatších rodinách i celý týden. Na stole nesměla chybět sváteční polévka a koláče, které zdobily svatební figurky. Koláče byly takový předchůdci svatebního dortu. Na začátku hostiny byly manželům předloženy kosti, aby se v rodině spořilo. Jako poslední chod přišla prosná kaše s medem, která předznamenávala, že po hojnosti přijdou i všední dny. A proč svatba trvala tři dny? První den se slavilo u ženicha, druhý den u nevěsty a třetí den měli zábavu mladí.

Zdroj: liberecký.deník.cz, doma.nova.cz